Každým rokem je pro Jižní Koreu 6. červen ve znamení vzpomínání na životy těch, kteří sloužili či padli za Korejskou republiku. Tento státní svátek, korejsky zvaný Hjončungil, je již od svého vzniku roku 1956 provázen pietním aktem za přítomnosti nejvyšších ústavních činitelů, sirén i minuty ticha po celé republice.

Jižní Korea, oficiálně zvaná Korejská republika, již před svým vznikem roku 1948 prožila kruté časy. Počínaje rokem 1910 ji okupovalo Japonské císařství – tato okupace trvala 35 let. Japonci korejské obyvatelstvo vykořisťovali. Dne 1. března 1919 došlo k nenásilným protijaponským protestům, kdy se přední Korejci pokusili vyhlásit nezávislost. Okupační síly tyto snahy záhy potlačily. Manifestace podobné těm Hnutí 1. března přetrvávaly až do konce okupace roku 1945.

Nepokoje na Korejském poloostrově ale neskončily koncem 2. světové války. V průběhu roku 1948 vznikly dva rozdělené státy – komunistická KLDR s podporou SSSR a kapitalistická Korejská republika pod ochranou Spojených států amerických a OSN. Obě strany prohlašovaly tu svou za jediný právoplatný korejský stát.

Po vpádu severokorejských vojsk na jihokorejské území začala Korejská válka. Tento vojenský konflikt zmohl mnoho – rozdělil rodiny, zničil města a připravil o život až 3 miliony civilistů. Od podepsání příměří dne 27. července 1953 je hranice podél 38. rovnoběžky demilitarizovaným pásmem.

Jihokorejský státní svátek k Památce padlých v boji vzpomíná na oběti těchto událostí (a mnohých jiných) s respektem a připomíná utrpení, kterému musel korejský národ čelit. Každý rok 6. červen začíná v Korejské republice sirénou a následnou minutou ticha. Státní vlajka je na půl žerdi. Pietní akt, jehož se účastní nejvyšší ústavní činitelé, probíhá na Soulském národním hřbitově.