Snad každý si během svého života prošel letními brigádami a různými přivýdělky, kde (v lepším případě) podepsal nějaký papír, který se mu doteď válí v šuplíku. Ten cár papíru byla pravděpodobně dohoda o provedení práce či dohoda o pracovní činnosti. Zaměstnanci, v tomto případě tzv. „dohodáři“, na základě této smlouvy neměli příliš nároků, což by se ovšem mělo změnit s novelou zákoníku práce č. 262/2006 Sb., která z většiny nabyla účinnosti 1. října, z části jí nabude 1. ledna 2024. Jaká pozitiva novela dohodářům přináší a co by naopak mohlo znamenat stagnaci?
Dovolená pro dohodáře!
Od 1. ledna 2024 budou mít dohodáři nárok na placenou dovolenou, a to za podmínek jako zaměstnanci v pracovním poměru. V aktuálním znění zákona totiž § 77 odst. 2 písm. d) stanovuje, že na právní vztah založený dohodami se ustanovení o pracovním poměru vztahují s výjimkou (mj.) dovolené, na kterou dohodáři nárok nemají. Tato výjimka však od ledna příštího roku odpadá, a proto bude s dohodáři pro účely dovolené zacházeno jako se zaměstnanci v pracovním poměru a uplatní se obecná právní úprava dovolené podle § 211 až 223 zákoníku práce.
Při výpočtu výše nároku na dovolenou se u dohodářů počítá s fiktivní týdenní pracovní dobou o délce 20 hodin. Aby dohodáři vznikl nárok na dovolenou, musí za kalendářní rok odpracovat celkem alespoň 80 hodin.
Vzorec pro výpočet dovolené je následující:
počet celých odpracovaných násobků týdenní pracovní doby/52 × týdenní pracovní doba × výměra dovolené (4 týdny, takže počítáme s cifrou 4)
Dohodáři pak náleží za každých 20 odpracovaných hodin 1,5 hodiny dovolené, což se rovná 1/52 z oněch 80 hodin. To znamená, že pokud byste odpracovali každý týden po celý rok 15 hodin, měli byste nárok celkem na 60 hodin dovolené.
Co se týče výše odměny, měla by být proplacena plná částka na základě průměrného výdělku, stejně jako u běžných zaměstnanců.
Žádné zmatky na poslední chvíli
Zaměstnavatel musí dohodáři včas sdělit pracovní směny, a to nejpozději 3 dny předem (pokud se strany smluvně nedohodnou jinak), jak stanoví § 74 odst. 2 zákoníku práce. Písemný rozvrh týdenní pracovní doby by měl být v souladu s nároky na přestávky, minimální nepřetržitý odpočinek apod. Díky tomu mohou dohodáři lépe plánovat svůj pracovní a osobní čas, navíc by nemělo docházet k náhlým a nečekaným změnám (že se dozvědí o směně den předem).
Pokud by vám třídenní časový odstup nevyhovoval, smluvně se lze domluvit i na jiném časovém úseku.
Příplatky za státní svátky a víkendy
Kromě proplacené dovolené vznikne nově pro dohodáře nárok na příplatky za práci v noci, o víkendech a za ztížené pracovní prostředí podle obecné úpravy § 138 zákoníku práce.
V případě práce přes svátky vzniká nárok na náhradní (placené) volno. Je zde však možnost se místo náhradního volna domluvit na příplatku ve výši 100 % průměrného hodinového výdělku.
Za noční práci (tedy v čase mezi 22. a 6. hodinou) dostanou nově dohodáři příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku. Zaměstnavatel však s vámi může sjednat jinou minimální výši a způsob určení příplatku, proto je důležité, co máte uvedené v dohodě.
Při práci ve ztíženém pracovním prostředí činí příplatek nejméně 10 % ze základní sazby minimální mzdy.
Práce v sobotu a v neděli znamená pro zaměstnance příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku. Pozor, stejně jako při práci v noci je však možné sjednat jinou minimální výši a způsob určení příplatku.
Možnost získání hlavního pracovního poměru (HPP)
Nová úprava usnadňuje přechod z DPČ nebo DPP na klasický pracovní poměr. Pokud dohodář, který odpracoval pod daným zaměstnavatelem nejméně 180 dní během předchozích 12 měsíců, požádá o zaměstnání v pracovním poměru, zaměstnavatel je na žádost povinen reagovat písemně do jednoho měsíce, a to s odůvodněním.
Zaměstnavatel žádost smí odmítnout (není to tedy nároková žádost), ale samozřejmě tak nesmí učinit z diskriminačních důvodů. Odůvodnění zamítnuté žádosti pak může neúspěšnému žadateli sloužit jako důkaz v případě soudního sporu o diskriminačním zacházení.
Některé další změny
Dalšími novinkami je například poskytnutí pracovního volna k ošetření u lékaře, účasti na svatbě či pohřbu. Toto pracovní volno je však pro dohodáře na rozdíl od zaměstnanců v pracovním poměru neplacené.
Zmínit lze také povinnost zaměstnavatele písemně informovat dohodáře o důležitých skutečnostech týkajících se dané dohody (např. nepřetržité odpočinky, které mu musí být poskytnuty).
Závěr
Pro dohodáře jsou nově v mnoha oblastech zajištěny podobné podmínky jako pro zaměstnance, ovšem novinky pravděpodobně nebudou přínosem pro všechny.
Dohody často využívají zaměstnavatelé v případě krátkodobých letních brigád, nepravidelných přivýdělků a podobně, kde lidé ani neočekávají vysoký standard ochrany. Přísnější pravidla mohou být naopak překážkou a může se stát, že tito lidé přejdou do práce “na černo” a plošnějšího efektu navýšení ochrany stejně nebude dosaženo. Zaměstnavatele může od dohod také odradit očekávané zvýšení nákladů kvůli administrativě či proplácení dovolených, což mohou řešit omezením pracovních pozic pro dohodáře. Co u dohod zůstane benevolentnější oproti běžným pracovním smlouvám, bude jejich flexibilní ukončení. Není potřeba výpovědní důvod a také výpovědní doba zůstává stanovena na 15 dnů.
U některých novinek je navíc možné se smluvně odchýlit od zákona. Lze tedy očekávat, že zaměstnavatelé budou tuto možnost hojně využívat, proto bude v konečném důsledku hlavní, co máte ve své dohodě.
Zdroje:
- https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-262
- https://www.mpsv.cz/co-prinese-novela-dohodarum
- https://open.spotify.com/episode/138w2idog6ZCrnqE523YXU?si=34634e50a6d943e9
- https://www.epravo.cz/top/clanky/dovolena-a-priplatky-nove-v-dohodach-116457.html
- https://advokatnidenik.cz/2023/09/14/co-a-jak-upravuje-aktualne-schvalena-novela-zakoniku-prace/
- https://www.e-cons.cz/post/novela-zakoniku-prace-meni-pravidla-dohod-i-home-office
- https://advokatnidenik.cz/2023/09/14/co-a-jak-upravuje-aktualne-schvalena-novela-zakoniku-prace/
- https://www.finance.cz/525034-priplatky-za-praci/#p4
