Zleva Andrej Babiš (ANO), Petr Fiala (ODS) a Ivan Bartoš (Piráti). Foto: Blesk

Politika nás ovlivňuje dnes a denně, dělají se v ní klíčová rozhodnutí s dopadem na ekonomické, bezpečnostní i společenské poměry. Také tvoří prostor pro seberealizaci mnoha lidí, jejichž cesta do veřejného života míří většinou skrz politické strany. A právě na ty se podíváme v dnešním díle Politické gramotnosti!

Samozřejmě že politických stran a hnutí je v České republice nespočet, takže na všechny se nedostane. My svoji pozornost zaměříme na ty, které dostaly v minulých volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017 alespoň 1,5 % a dosáhly tak na státní příspěvek. Zároveň k nich přidáme ještě Stranu zelených, a to proto že byla před několika lety ve Sněmovně a finanční příspěvek ji minul jen o pár setin procenta.

O každé straně zmíníme jen pár důležitých informací, datum jejího založení a současného předsedu. Tak jdeme na to!

Strana zelených

Zelení vznikli v prosinci 1989. Od té doby jsou hlavní stranou hájící zelenou a ekologickou politiku. Do tehdejší České národní rady zasedla strana poprvé už v roce 1992 v rámci koaliční Liberálně sociální unie, do Sněmovny se dostala v roce 2006. Tehdy získali Zelení šest poslaneckých mandátů a stali se součástí koalice s ODS a KDU-ČSL pod vedením premiéra Mirka Topolánka (měli čtyři ministry). V následujících volbách v letech 2010, 2013 a 2017 se do dolní komory neprobojovali – naposledy před dvěma lety získali 1,46 % a přišli tak o státní příspěvek. Předsedou strany byl v lednu 2018 zvolen Petr Štěpánek.

Strana svobodných občanů

Svobodní , kteří vznikli v únoru 2009, se nikdy neprobojovali do Poslanecké sněmovny, od roku 2014 do roku 2017 ji však v Evropském parlamentu reprezentoval její zakladatel a dlouholetý předseda Petr Mach. Strana se hlásí k pravici, sází na kombinaci liberalismu a konzervatismu a euroskepticismus. Bojuje proti zavedení eura a po přijetí Lisabonské smlouvy v roce 2009 chtěla nechat vypsat referendum o vystoupení České republiky z Evropské unie. Stranickým předsedou je od od listopadu 2017 Tomáš Pajonk.

Starostové a nezávislí

Starostové a nezávislí, někdy známí také jako STAN, vznikli v roce 2004 se zaměřením, jak už je jasné z názvu, na komunální politiku. Do své dnešní středopravicové a proevropské podoby a názvu se však přetransformovalo až v roce 2009 – prvním předsedou byl zvolen současný šéf strany Petr Gazdík. Strana nejprve spolupracovala s TOP 09 a byla součástí jeho poslaneckého klubu, ale do voleb v roce 2017 už šlo samostatně. S 5,18 % získali šest mandátů.

TOP 09

Středopravicová liberálně konzervativní TOP 09 vznikla v červnu 2009 spoluprací Miroslava Kalouska (tehdy za KDU-ČSL) a Karla Schwarzenberga (nestraník za Zelené), který se stal jejím prvním předsedou. V prvních volbách do Sněmovny v roce 2010 získala přes 16 % a zasedla ve vládě. Od roku 2009 spolupracovala se STANem, do voleb v roce 2017 už šla sama. Získala 5,31 % a sedm mandátů. Současným předsedou je europoslanec Jiří Pospíšil, jednou z nejvýznamnějších tváří pak poslanec Dominik Feri.

KDU-ČSL

Jediná jednoznačně nábožensky orientovaná strana vznikla už v roce 1919, po komunistickém převratu v roce 1948 však byla začleněna v Národní frontě. Na politickou scénu se Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová vrátila znovu po Sametové revoluci a od té doby až na jednu výjimku v roce 2010 pravidelně zasedá v Poslanecké sněmovně. Největšího úspěchu dosáhli lidovci v roce 2002 se ziskem 14,31 %, v posledních volbách získali 5,8 % a 10 mandátů. Současným předsedou je Pavel Bělobrádek, který však svůj post nebude na konci března na sjezdu obhajovat. Strana se orientuje na proevropskou středopravicovou ideologii.

ČSSD

Dlouhé roky nejsilnější levicová strana – Česká strana sociálně demokratická – vyhrála volby v roce 2010 a 2013, v posledních letech se však propadá. Sociální demokraté, kteří jako samostatná strana vznikli v roce 1893, ale v roce 1948 byla sloučena s komunisty. Obnovena byla opět v roce 1989. Mezi nejvýznamnější tváře patřili Miloš Zeman či Jiří Paroubek, současným předsedou je od února 2018 Jan Hamáček. V ČSSD jsou dvě hlavní frakce – konzervativní, euroskeptická a zastávající levicový nacionalismus a liberální, proevropská hlásící se k sociálnímu liberalismu. Od června loňského roku je součástí druhé vlády Andreje Babiše, a to i přes fakt, že v posledních volbách do Sněmovny zapsala svůj nejhorší výsledek od roku 1992 – 7,72 %.

KSČM

Komunistická strana Čech a Moravy byla založena v březnu 1990, svými idejemi a voličskou základnou je ale v podstatě nástupcem předrevoluční Komunistické strany Československa. Její ideologie je relativně jednoduchá: převládají komunismus, marxismus a euroskepticismus. V posledních volbách zaznamenala svůj nejslabší výsledek od svého vzniku (7,76 % a 15 mandátů), přesto má díky tomu, že toleruje současnou vládu, největší vliv od roku 1989. Od roku 2005 vede komunisty Vojtěch Filip.

SPD

Nejsilnější euroskeptickou stranou v Poslanecké sněmovně je nejmladší uskupení v našem přehledu – Svoboda a přímá demokracie. Hnutí založili v červnu 2015 po odštěpení z Úsvitu (ideologicky podobná partaj) současní předseda Tomio Okamura a místopředseda Radim Fiala. Strana je označována za pravicově populistickou (prosazující rychlá a líbivá řešení), eurospektickou, antiimigrační, antiislámskou až nacionalistickou. Svůj program má založený na přímé demokracii (pomocí referend), omezení imigrace a odpovědnosti a odvolatelnosti politiků. Ve Sněmovně ji zastupuje 22 poslanců (10,64 %).

Piráti

Dostáváme se k současné třetí nejsilnější straně – České pirátské straně –, která se v průzkumech přetahuje o druhé místo s ODS. Piráti vznikli v roce 2009, avšak na popularitě získali až v posledních volbách, kdy 22 mandáty a 10,79 % způsobili jedno z největších překvapení. Strana odmítá současné dělení levice-pravice, bývá však označována za středovou až středolevou, každopádně liberální. Předseda Ivan Bartoš se zaměřuje na politickou transparentnost, boj proti korupci, digitalizaci státní správy a větší účast veřejnosti při demokratickém rozhodování.

ODS

Obklopena politickými nováčky patří Občanská demokratická strana k matadorům české politické scény, vznikla totiž v roce 1991 po rozpadu revolučního Občanského fóra. V následujících letech byla mnohokrát jako vítězná strana ve vládě, a to pod vedením každého ze svých prvních třech předsedů Václava Klause, Mirka Topolánka a Petra Nečase. Po pádu Nečasovy vlády v roce 2013 zaznamenala svůj nejhorší výsledek – 7,72 % – a odešla do opozice. V ní se pod vedením Petra Fialy vypracovala na nejsilnější opoziční stranu, jež před dvěma lety získala 11,3 % a 25 mandátů. Mezi hlavní atributy patří (liberální) konzervatismus, ekonomický liberalismus a euroskepticismus, v jednotlivých frakcích strany se ale dají najít více pravicové i nacionalistické proudy.

ANO 2011

Současný hegemon české politiky vznikl v roce 2012, ale svým názvem – Akce nespokojených občanů 2011 – odkazuje na na podzim 2011 vzniklé občanské sdružení. Hlavní postavou, předsedou a také premiérem je miliardář Andrej Babiš, který byl poté, co ANO získalo ve volbách v roce 2013 18,65 %, jmenován ministrem financí, po volbách v roce 2017, které už vyhrál, však dostal dvakrát pověření sestavit vládu. Důvěru Sněmovny totiž získala až ta druhá s ČSSD a za tolerance komunistů. Sám Babiš svoje hnutí deklaroval jako pravicovou stranu se sociálním cítěním, odborná veřejnost ji ale označuje spíše za populistickou a v poslední době inklinující k levici.