Zkratka UNESCO v mnohých z nás evokuje pouze orgán spravující seznam chráněných památek. Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu však hraje mnohem podstatnější roli v rámci spolupráce národů v této oblasti. Pojďte se s námi detailně podívat na historii, fungování a současnou krizi této mezinárodní platformy.

Historie

Po druhé světové válce se zejména evropský kontinent nacházel v dezolátním stavu a značná část historických památek byla zničena válečným konfliktem. Především za účelem ochrany hmotného kulturního dědictví bylo tedy roku 1945 v Londýně založeno UNESCO. Dodnes proto chrání světové dědictví před hrozbami, jako jsou ozbrojené konflikty, vandalismus, ekonomický nátlak, přírodní katastrofy a změna klimatu. V současné době do jeho agendy také spadá šíření gramotnosti, programy mezinárodní vědecké spolupráce, podpora svobody tisku, propagace kulturní různorodosti a mezikulturního dialogu.

Stěžejní událostí při vzniku UNESCO byla záchrana a relokace chrámu Abú Simbel před stoupající hladinou řeky Nilu. Celkový rozpočet tohoto přesunu činil 42 milionů USD, shromážděných právě organizací UNESCO a egyptskou vládou. Celá památka byla rozřezána na obrovské bloky a následně přesunuta. UNESCO tak zachránilo stěžejní památku světového kulturního dědictví a stalo se uznávanou mezinárodní organizací.

Fungování

Základním orgánem organizace je Generální konference, na které je rovně zastoupeno všech 193 členských států. Schází se jednou za dva roky a na svém zasedání schvaluje program a rozpočet pro následující období. Jednou za čtyři roky zároveň volí generálního ředitele UNESCO, jehož úkolem je uplatňovat rozhodnutí Generální konference pod dozorem Výkonné rady UNESCO. Výkonná rada je orgán s 58 členy, jehož úkolem je vedle dohlížení na uplatňování Konferencí přijatého programu také příprava podnětů pro budoucí program, které následně předkládá samotné Konferenci.

Současná krize

Současná krize UNESCO započala roku 2011, kdy organizace vyhověla žádosti prezidenta palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse a zařadila Palestinu mezi své členské země. Při hlasování o přijetí Palestiny bylo 107 zemí pro návrh, 14 proti návrhu a 40 se zdrželo. Mezi zeměmi, které hlasovaly proti návrhu, byla i Česká republika. V reakci na přijetí Palestiny pozastavily financování a následně roku 2019 vystoupily Spojené státy americké i stát Izrael, čímž bylo značně ohroženo financování celého projektu. Konkrétně příspěvek ze strany USA činil přibližně 22 % celkového rozpočtu UNESCO neboli zhruba 70 milionů USD. Absence takto zásadního světového aktéra zároveň do značné míry podkopává relevanci celé instituce.

Snažíme se přinášet ověřené a srozumitelné články, ale jsme taky jenom lidé a chybujeme. Je pro nás důležité o chybách a nedostatcích vědět, abychom je mohli napravit a minimalizovat jejich výskyt. Proto jsme vděční za veškerou zpětnou vazbu, dotazy, náměty a připomínky, které nám můžete posílat na info@slisty.cz.