Lidovci jsou tradičním hráčem na české politické scéně. Nedávno oslavili 100 let od svého vzniku. Nikdy nebyli velkou stranou, ale vždy dokázali získat podíl na moci. A přestože preference jiných starých stran, jako je ODS, ČSSD a KSČM, strmě padají, lidovci se zatím docela drží. V tomto článku se dozvíte více o této křestanskodemokratické straně.

Historie strany

Strana vznikla v roce 1919 sloučením moravských a českých katolických stran. Původně se jmenovala Československá strana lidová (ČSL). Od počátku se orientovala na katolické voliče. Kvůli nepopularitě římskokatolické církve, jež byla příliš spjata s habsburskou monarchií, nebyli lidovci v českých zemích tak silní jako v jiných zemích. Přesto ale byli během první republiky nepostradatelnou součástí vládních koalic. Po celou dobu byl předsedou římskokatolický kněz Jan Šrámek. Ten byl během druhé světové války dokonce předsedou exilové vlády.

Po druhé světové válce byla strana obnovena a během třetí republiky se podílela na moci. Ovšem po Vítězném únoru byly veškeré aktivity strany omezeny a Šrámek byl uvězněn. ČSL se stala loutkovou stranou ovládanou komunistickými agenty, která sloužila komunistům k navození dojmu, že v Československu existuje demokracie.

Po Samotové revoluci dochází k obnovení aktivit strany. Zároveň je přijat nový název Křestansko demokratická unie – Československá strana lidová (KDU-ČSL). Název odkazuje na německou CDU, která se stala novým vzorem strany.

Charekteristika strany

KDU-ČSL se hlásí ke křestanské demokracii. To je ideologie, která vznikla na konci 19. století jako katolická reakce na socialismus a liberalismus. Podle názvu by se dalo soudit, že strana je blízká všem křesťanům – katolíkům, pravoslavným i protestantům. Ve skutečnosti jsou však lidovci svázaní pouze s katolicismem.

V ekonomické oblasti je strana spíše středo-levicová. Po vzoru německé CDU prosazuje sociálně tržní hospodářství. Naopak ve společenské oblasti je strana jednoznačně konzervativní. Lidovečtí poslanci by nepodpořili stejnopohlavní sňatky a dalo by se čekat, že někteří lidovci by podpořili i zákaz potratů. Podpora tradičních hodnot a tradiční rodiny je důležitým tématem strany. Co se týče postojů k evropské integraci, je strana proevropská.

Dříve šlo v rámci KDU-ČSL pozorovat štěpení mezi levicovým křídlem, který prosazovalo sociálně tržní hospodářství, a pravicovým, které tíhlo k volnému trhu. Tento spor se částečně vyřešil tím, když v roce 2009 většina představitelů pravicového křídla v čele s bývalým předsedou Miroslavem Kalouskem přešla do nově založené TOP 09.

Přestože se mnoho předsedů snažilo stranu více otevřít, tak KDU-ČSL stále zůstává úzce svázaná na nábožensky založené katolíky. Z toho důvodu mají lidovci tradičně daleko větší podporu na více nábožensky založené Moravě než v Čechách. Stejně tak jsou silnější na venkově než ve městech.

Vývoj po sametové revoluci

Dlouholetým předsedou KDU-ČSL v letech 1990-1999 byl Josef Lux. Během jeho předsednictví byla KDU-ČSL součástí pravicových vlád Václava Klause. V období opoziční smlouvy byla strana v opozici. Společně s dalšími opozičními středo-pravicovými stranami vytvořila Čtyřkoalici, širokou volební koalici, která čelila v senátních a krajských volbách ČSSD a ODS, jež připravila o většinu v senátu.

Po Luxově předčasné smrti se v čele strany vystřídalo mnoho předsedů. Strana se zúčastnila středo-levicových vlád vedených ČSSD v letech 2002-2006 a středo-pravicových vlád vedených ODS v letech 2007-2009. Po odchodu pravicového křídla do TOP 09 v roce 2009 strana výrazně oslabila a ve volbách v roce 2010 získala pouze 4,39 %, takže se ani nedostala do sněmovny.

Téhož roku byl novým předsedou KDU-ČSL zvolen Pavel Bělobrádek, za kterého začal restart strany. Pod jeho vedením se lidovci na podzim 2013 zase vrátili do sněmovny a dokonce se stali součástí vládní koalice s ČSSD a ANO.

Po Sametové revoluci byla KDU-ČSL součástí mnoha vlád. Vlastně mezi lety 1992 až 2017 byli lidovci součástí každé vlády kromě období opoziční smlouvy a období, kdy strana neměla zastoupení v Poslanecké sněmovně. Za to je strana často terčem kritiky. Ovšem ve skutečnosti jde spíš o to, že díky své středové pozici jsou vhodným koaličním partnerem jak pro pravicovou ODS, tak pro levicovou ČSSD.

Současnost

Ve volbách v roce 2017 strana mírně oslabila. Do vlády Andreje Babiše už KDU-ČSL odmítla vstoupit. V březnu 2019 již Pavel Bělobrádek neobhajoval funkci předsedy strany. Novým předsedou byl zvolen poslanec Marek Výborný.

Zatímco dřívější dvě hlavní strany ODS a ČSSD se zcvrkly a i komunisté zažívají propad, tak lidovci se zatím docela drží a jejich podpora klesla jen nepatrně. Přesto ani lidovci nemají vyhráno a i jich se v budoucnu může dotknout úpadek tradičních stran. Navíc dnes už nejsou jedinou stranou, která by se dala označit jako společensky konzervativní a z demografického vývoje vyplývá, že postupně klesá i počet věřících.

Preference strany se nyní pohybují okolo magické hranice 5 %. Někdy se mluví o tom, že by KDU-ČSL měla vytvořit volební koalici (případně se i spojit) s dalšími proevropskými středo-pravicovými stranami – TOP 09 a STAN. Obě strany se také pohybují okolo 5%.

Něco takového se ale zdá zatím nemožné, jak z ideových důvodů (KDU-ČSL je ekonomicky středo-levicová a společensky konzervativní, zatímco TOP 09 je ekonomicky pravicová a společensky výrazně liberálnější), tak kvůli vzájemným sporům. Spory jsou mezi všemi třemi stranami. Mezi KDU-ČSL a TOP 09 kvůli tomu, že TOP 09 de facto vznikla odštěpením od KDU-ČSL, mezi TOP 09 a STAN kvůli tomu, že Starostové v roce 2017 vytvořili volební koalici s KDU-ČSL místo s TOP 09 a mezi KDU-ČSL a STAN kvůli tomu, že se tato koalice rozpadla.

Nový předseda Marek Výborný deklaroval, že by chtěl více spolupracovat s ODS. Obě strany spojují hlavně konzervativní společenské postoje a podle vyjádření některých lidovců chtějí obě strany reformovat Evropskou unii. To je zvláštní, protože dosud se lidovci projevovali proevropsky. Je ale pravda, že poslední době mnohé křestanskodemokratické strany napříč celou Evropou začaly být kritické vůči další evropské integraci.

Podle některých politologů ale může být posun lidovců směrem k ODS riskantní, protože nemají v tomto prostoru kde nabírat další voliče.