Výkonná, soudní a zákonodorná. Takové jsou tři složky státní moci v České republice. Dnes se podíváme na jednu ze dvou částí té zákonodárné, neboli legislativní. Vítejte u představení Poslanecké sněmovny.

Poslanecká sněmovna je jednou ze dvou komor českého Parlamentu. Zatímco Senát má jako horní komora na starost schvalování zákonů, které mu jsou podstoupeny, je to právě Sněmovna, jež mu je nejprve musí poslat.

Poslanecká sněmovna má 200 členů volených na čtyři roky podle poměrného systému a s 5% klauzulí. Jinými slovy je Sněmovna volena podle férovějšího zastoupení než podle většinového zastoupení, 5% klauzule pak zabraňuje tomu, aby ve Sněmovně zasedlo příliš mnoho stran a hnutí. Poslancem se může stát každý člověk nad 21 let a s volebním právem.

Sněmovna vznikla 1. ledna 1993 transformací z dosavdní České národní rady. Sídlo se nachází na Malé Straně ve třech blocích domů a paláců. Prvním předsedou byl Milan Uhde, současným šéfem dolní komory je Radek Vondráček (ANO).

Poslanecká sněmovna je usnášeníschopná při třetinovém kvóru (67 poslanců), usnesení se pak většinou schvalují nadpoloviční většinou přítomných. Absolutní většiny 101 poslanců je třeba pro přehlasování prezidentského veta či vyslovení nedůvěry vládě. Pro přijetí ústavních zákonů, ratifikaci některých mezinárodních smluv a podání ústavy žaloby proti prezidentu republiky je třeba kvalifikované většiny 120 členů.

Dolní komora českého parlamentu má 18 výborů, mnoho podvýborů a také komisí. Své poslanecké kluby pak mají i jednotlivé strany a hnutí – momentálně jich je devět. Nejsilnějším je s 78 členy ANO. Pět poslanců je pak nezařazených.

Všechny zákony – ať už navrhnuté poslancem, skupinou poslanců, vládou, Senátem či zastupitelstvem vyššího územního samosprávného celku – musí nejprve posoudit Poslanecká sněmovna. Pokud je neschválí, je s nimi konec, pokud je (většinou) v procesu tzv. trojího čtení odsouhlasí, putují do Senátu (až na výjimky včetně rozpočtu).