18.11.2019 19:44

Politická gramotnost – Senát České republiky

Georgia Hejduková

Druhou komorou Parlamentu naší republiky je Senát, na který zdaleka není upřena taková mediální pozornost. Přesto je klíčovým prvkem naší parlamentní demokracie.

Nedaleko od budovy Poslanecké sněmovny je Valdštejnský palác. Překrásná budova postavená v barokním stylu roku 1623 má nádhernou zahradu a krásné vnitřní prostory. Nicméně těmi se my dnes zabývat nebudeme. Místo toho se zaměříme na instituci, která tyto prostory v současné době využívá – Senát České republiky.

Historie

Vraťme se ale nyní do starého Říma, kde vznikl vůbec původní vzor dnešního senátů. Z původně poradního orgánu se stal po vyhnání králů vůbec nejvyšší orgán v Římském impériu. Samotné slovo senát vycházelo z úsloví „rada starších”. Tuto překvapivou vlastnost si vzal za své i Senát náš – abyste mohli být do horní komory Parlamentu zvoleni, musí vám být alespoň 40 let.

Historie českého Senátu se však začala psát až v roce 1993, a to po rozdělení České a Slovenské federativní republiky na republiky Českou a Slovenskou. Toto mírumilovné rozdělení mělo bohužel vedlejší efekt v tom, že v bývalém Federálním shromáždění zasedal velký počet poslanců. Právě z tohoto účelu byl uměle vytvořen Senát, aby řádně zvolení poslanci Federálního shromáždění mohli svůj mandát dokončit.

Senát obecně

V našem ústavním dvoukomorovém systému je Senát označován za pojistku demokracie. Proč?

Senát se totiž na rozdíl od Poslanecké sněmovny nevolí jednou za čtyřleté období, ale hned třikrát za šest let, vždy po třetině. Není volen na základě přímé úměrnosti hlasů v jednotlivých krajích, ale místo toho si každý z 81 obvodů volí svého konkrétního senátora. Ten, kdo získá většinu v prvním, nebo druhém kole, získává senátorský mandát.

Toto dlouhodobě výrazně oslabuje populistické strany, které mívají v Senátu nižší zastoupení. Třeba momentálně největší síla v Poslanecké sněmovně, hnutí ANO, má v Senátu pouze sedm křesel.

Senát a zákony

Senát se vyjadřuje ke všem zákonům z Poslanecké sněmovny a může jí je s pozměňovacími návrhy vrátit. Ta je buď může přijmout, anebo Senát přehlasovat. Na to však potřebuje absolutní většinu 101 hlasů. Což není v současné politické situaci vůbec jednoduché získat.

Senát se nezabývá rozpočtem, ten po schválení ve Sněmovně automaticky putuje k prezidentu republiky. Důležitá je však funkce horní komory při schvalování ústavních zákonů. Ten vyžaduje v obou komorách třípětinovou většinu (120 ve Sněmovně a 54 v Senátu). Pokud ji v Senátu nezíská, je zamítnut. Poslanecká sněmovna pak totiž nemůže Senát přehlasovat.

Naši exkurzi v Senátu uzavíráme s údaji potřebnými pro to, pokud byste někdy chtěli do horní komory kandidovat. Musíte být občan České republiky s aktivním volebním právem a věkem nad 40 let. Aktivně hlasovat pro kandidáty pak mohou všichni starší 18 let.

Komentáře