04.07.2019 22:43

Politická gramotnost – STAN

Šimon Rogner

Hnutí STAN patří mezi tradičními stranami mezi stále relativně nové politické subjekty, ale postupně se formuje v nezávislou značku schopnou oslovovat regionální voliče liberálního střihu, kteří z nějakého důvodu nechtějí volit ostatní strany podobného ražení. Jak Starostové a nezávislí vůbec vznikli a jakou před sebou mají budoucnost?

Historie hnutí

Hnutí Starostové a nezávislí vzniklo v roce 2009, když se transformovalo ze subjektu Nezávislí starostové pro kraj. Na rozdíl od něj však začalo působit na celostátní úrovni a o devět let později je již vnímáno za stabilní součást české politické scény.

Prvním předsedou STANu byl od roku 2009 Petr Gazdík a už tehdy byla (nebo spolupracovala) v hnutí řada významných tváří, které zde působí dodnes. Ať už je to europoslanec Stanislav Polčák nebo poslanec Jan Farský. Právě oni a další jejich kolegové se o rok později na kandidátce TOP 09 dostávají do Poslanecké sněmovny a Gazdík je zvolen předsedou společného klubu.

I o tři roky později, v předčasných parlamentních volbách, kandidují zástupci STAN za TOP 09. Tentokrát míří do Sněmovny pouze čtyři – Gazdík, Polčák, Farský a Věra Kovářová. V roce 2014 je Polčák zvolen do europarlamentu a mandátu poslance národního parlamentu se tak musí vzdát.

Mezitím se preference TOP 09 propadají a STAN se začíná zvedat z dvou a tříprocentních vod směrem k potřebné pětiprocentní hranici. Mluví se ale také o potřebě větší integraci pravicových stran a několik měsíců před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2017 to vypadá, že STAN bude kandidovat v koalici s KDU-ČSL.

Subjekty se ale na poslední chvíli na spolupráci nedohodnou – na poslední chvíli se tak musí předělávat již vylepené plakáty a billboardy – a jdou do voleb samy. Hnutí STAN nakonec překonává potřebnou pětiprocentní klauzuli o pouhých 0,18 % – jako poslední, devátý parlamentní subjekt získává 262 157 hlasů a šest poslaneckých mandátů.

V komunálních i krajských volbách kandiduje STAN osamocen nebo jako hlavní síla ve svých silných baštách (Zlín, Kolín), jinak většinou vstupuje do kandidátek. Tutéž pozici pak hnutí zastává při volbách do Evropského parlamentu (naposledy společně s TOP 09 a dalšími regionálními partnery) či Senátu, kde má jimi vedený poslanecký klub 19 členů (je tak nejsilnějším).

V mezidobí se postupně začíná měnit stranická hierarchie. Už ve volbách do PS v roce 2017 byl celostátním lídrem poslanec Jan Farský, v dubnu 2019 je pak předsedou hnutí zvolen Vít Rakušan. Farský byl zvolen 1. místopředsedou, dalšími místopředsedy jsou Gazdík, Kovářová a Radim Sršeň.

Program

Hnutí STAN se dá označit za liberální, středopravicové hnutí s jasně proevropským programem. Takových stran je na české politické scéně více (TOP 09 či KDU-ČSL a do jisté míry i Piráti a ODS), co však STAN výrazně odlišuje, je jejich politika co největší decentralizace na základě principu subsidiarity (politické rozhodování se má rozhodovat na co nejnižším stupni veřejné správy), který vychází už z názvu hnutí.

Na svých stránkách odkazuje hnutí na své hodnotové desatero v tomto pořadí  Základy Evropy a našeho státu, Svobodný člověk a svobodná společnost, Pevné mezinárodní ukotvení, Decentralizace státu a samospráva, Individuální odpovědnost, Právní stát a rovnost, Ochrana vlastnictví a solidarita, Šetrnost, Služba občanům, Spojovat, ne rozdělovat.

Ve svém programu prosazuje STAN zjednodušení daňového systému, důraz na vzdělávání, přípravu zdravotní a důchodové reformy, elektronizaci státní správy, upozorňuje na nutnost plnění závazků v rámci NATO a dezinformační kampaně cizích států, chce zrušit zbytečnou legislativu, posílit ekonomiku dobudováním silniční sítě, snížit zatížení práce a zmenšit odliv stovek miliard korun na dividendách nadnárodních společností.

Představitelé

Hlavním představitelem celého fungování hnutí STAN je samozřejmě již zmiňovaný Petr Gazdík, který byl od roku 2009 do roku 2019 předsedou. Mezi další výrazné osobnosti patří současný předseda Vít Rakušan, europoslanec Stanislav Polčák či poslanci Jan Farský a Věra Kovářová. Předsedou senátorského klubu hnutí a členem předsednictva je pak Petr Holeček.

 

 

 

Budoucnost

Hnutí STAN je již zavedenou značkou a patří mezi stabilní politické subjekty. Sem a tam se v nějakém průzkumu sice umístí pod pětiprocentní hranici, ale ve většině průzkumů veřejného mínění (odkazy zde, zde, zde, zde či zde) se umisťuje okolo 6 procenty, někdy i v okolí 7.

Dá se tedy předpokládat, že hnutí by se nebálo v příštích volbách (ať už těch předčasných, o kterých se nyní mluví, nebo plánovaných v roce 2021) jít znovu vstříc voličům samo. V posledních dnech se ale mluví o vzniku možné protibabišovské koalice na půdorysu ODS, TOP 09 a právě STAN. Byl by to jistě zajímavý projekt, protože všechny tři subjekty mají podobný středopravicový program.

Uvidíme, co z tohoto nápadu nakonec vznikne, můžeme si však být jistí, že hnutí STAN bude v české politice nějakou dobu slyšet.

Komentáře