Politické frakce (oficiálně politické skupiny) v Evropském parlamentu jsou obdobou poslaneckých klubů. Jednotlivé delegace národních stran se do nich sdružují, aby v 751-členném parlamentu lépe prosazovaly svůj program. V následujícím článku představíme všechny současné frakce zleva doprava.
Evropská sjednocená levice (GUE/NGL)
Tato frakce zahrnuje různé (radikálně) levicové strany. Původně vznikla jako komunistická frakce. Po rozpadu Sovětského svazu frakce výrazně oslabila, protože komunistické strany „téměř“ vymřely. Komunisté jsou dnes v rámci frakce v menšině. Většinu tvoří demokratičtí socialisté a levicoví populisté.
Po hospodářské krizi, která vypukla v roce 2008, došlo k posílení frakce, a to díky úspěchu levicově populistických stran v jižní Evropě (španělský Podemos a řecká Syriza). V poslední době ale frakce zase upadá, protože levicoví populisté jsou vytlačováni pravicovými populisty.
Členem této frakce je Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM).
Zelení/Evropská svobodná aliance (Greens/EFA)
Zelené strany začaly vznikat až po bouřlivých 60. letech. V rámci Evropy jsou jisté regionální rozdíly mezi zelenými stranami. Ve Skandinávii, jsou hodně levicové a dalo by se říct, že i tíhnou ke krajní levici. Z tohoto důvodu zde nejsou zelené strany ve Skandinávii příliš úspěšné a tématem ekologie se zabývají spíše agrární strany.
Naopak v Německu jsou zelení umírnění a více pragmatičtí. I díky tomu jsou zelení v Německu úspěšní a v současnosti získávají v průzkumech veřejného mínění skoro 20 %. Podobně na tom jsou v zemích Beneluxu.
Úplně nejslabší jsou zelení ve východní a v jižní Evropě, a sice z toho důvodu, že v těchto nepříliš bohatých zemí není ekologie tak důležité téma.
Součásti frakce je také několik levicových autonomistických stran. Je to zejména Skotská národní strana (SNP) a některé strany ve Španělsku (např. v Katalánsku).
Do této frakce by mohli vstoupit Piráti.
Strana evropských socialistů (PES)
Dříve byli sociální demokraté nejsilnější frakcí. V současnosti jsou druzí největší. Po volbách si toto místo nejspíše udrží, ale pravděpodobně ztratí velký počet europoslanců. Dlouhodobě vládnou společně s frakcí lidovců.
Členy této středo-levicové frakce jsou různé sociálně demokratické a progresivní strany napříč celou Evropou. Většinou přijaly i moderní levicová témata jako je rovnost pohlavní či ochrana životní prostředí a jsou společensky liberální.
Nejsilnější jsou ve Skandinávii (již tradičně) a v jižní Evropě (kde převládají ekonomická témata). Největší neúspěch zažívají v současnosti ve Francii a v Německu. Silné nejsou ani ve východní Evropě, kde nedokázaly dostatečně ukotvit.
Členem této skupiny je Česká strana sociálně demokratická (ČSSD).
Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE)
Výrazně proevropská, centristická a liberální frakce. Zahrnuje strany dvojího druhu: zaprvé pravicové klasicky liberální strany, které kladou důraz na minimalizaci zásahů státu do ekonomiky, zadruhé středové až středo-levicové sociálně liberální strany. Liberálové jsou nejsilnější v západní a severní Evropě, nejsou silní na jihu a na východě.
Dlouhou dobu se mluvilo o tom, zda do frakce vstoupí LREM prezidenta Emmanuela Macrona. Zatím to vypadá tak, že Emmanuel Macron založí novou centristickou frakci, do které vstoupí většina členů ALDE. Frakce ALDE tak po volbách nejspíš zanikne.
Členem ALDE je také ANO 2011. To ovšem nebylo přizváno k rozhovorům o založení nové centristické frakce, takže se po volbách nejspíše připojí do nějaké euroskeptické frakce.
Evropská lidová strana (EPP)
Proevropská středo-pravicová frakce, kterou tvoří křesťanští demokraté a liberální konzervativci. Křesťanští demokraté prosazují sociálně tržní hospodářství, zatímco liberální konzervativci volný trh. V současnosti jsou nejsilnější frakcí a po volbách si tuto pozici přes obrovské ztráty nejspíš udrží. Dlouhodobě vládnou v EU se socialisty.
Nejsilnější stranou je německá CDU. V Německu a v Rakousku jsou lidovci nejsilnější. V poslední době značně upadly středo-pravicové strany ve Francii, Itálii a ve Španělsku. Relativně silné jsou také ve východní Evropě, kde jsou asi nejvýraznější z proevropských stran.
Lidovci jsou proevropští, v poslední době jde ale slyšet více kritiky směrem k EU (např. od nové předsedkyně německé CDU či od rakouského kancléře Kurze).
Členy této skupiny jsou TOP 09, STAN a KDU-ČSL.
Evropští konzervativci a reformisté (ECRE)
Pravicová frakce, která se od EPP odlišuje mírným euroskepticismem. Členové frakce obvykle chtějí zůstat v Evropské unii, ale jsou proti další evropské integraci nebo chtějí, aby se Unie omezila pouze na společný trh. Obvykle jsou to společensky konzervativní ( i když méně než lidovci) a ekonomicky pravicové strany. Výjimkou je polská strana Právo a spravedlnost (PiS), která prosazuje silný stát a proto i státní zásahy do ekonomiky.
Dvěma největšími členy této frakce je právě polský PiS a britská Konzervativní strana. Pokud by ale Británie opustila Unii, tak by by jedinou velkou stranou byl PiS, protože jinak zahrnuje frakce jen menší strany.
Členem této frakce je ODS. Člen ODS Jan Zahradil je dokonce kandidátem frakce na předsedu Evropské komise.
Evropa svobody a přímé demokracie (EFDD)
Ta umírněnější ze dvou silně euroskeptických frakcí. Zahrnuje subjekty zcela opačného charakteru. Členy této frakce je například britská Strana nezávislosti Spojeného království (UKIP), která je pravicová, ale také italské liberálně populistické Hnutí pěti hvězd (M5S), které má programově nejblíže k zeleným a ke krajní levici.
Po volbách tato frakce možná zanikne, protože spousta jejích členů oznámila, že hodlá přejít do více euroskeptické EAPN (například německá AfD).
Žádná česká strana není členem této frakce.
Evropa národů a svobody (ENF)
Nejvíce euroskeptická skupina, která zahrnuje pravicově populistické strany. Její členové jsou často označováni jako krajně pravicové strany a jsou téměř vždy kontroverzní. Silně kriticky se staví k Evropské unii. Obvykle mají kladný vztah k Rusku.
Pravicově populistické strany v současnosti sílí v celé Evropě. Asi nejsilnější je italská Lega a francouzská Národní fronta. Po volbách frakce nejspíše zanikne. Pravděpodobně bude založena nová frakce Evropská aliance lidu a svobody (EAPN), do které vstoupí i některé strany, které jsou dosud členy EFDD nebo ECRE.
Členem ENF je hnutí SPD Tomia Okamury.
