Studentsk� listy
Gmail Instagram Facebook Twitter

17.08.2021 07:58

Polská vláda chce umlčet největší kritickou televizi. Nastává v zemi maďarský scénář?

Dolní komora polského parlamentu minulý týden schválila návrh zákona, který umožňuje vlastnit média pouze firmám z Evropské unie. To může umlčet největší kritickou televizi TVN, kterou vlastní americká společnost Discovery. V kontextu událostí posledních měsíců, kdy vládní koncern převzal jedno z velkých vydavatelství a vláda se pokusila odstřihnout média od peněz z inzerce, dění v Polsku vyvolává otázky, zda se země definitivně nevydává maďarskou cestou.

Evropské elity tolerují neonacisty. Kdo nechce suverénní a silné Polsko? Proti vládě, pro potrat na přání. Levicový fašismus útočí na polské hodnoty. Děti na prodej homosexuálům. Titulky polské veřejnoprávní televize TVP se v Polsku za poslední léta staly terčem vtipů – na sociálních sítích se dokonce stala populární stránka Tymczasem w ‚Wiadomościach‘ (Mezitím ve ‚zprávách‘), která sbírá nejbizarnější příklady headlinů z veřejnoprávního zpravodajství.

Vláda vs. ti, kdo ji nepodporují

Vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) veřejnoprávní média po roce 2015, kdy se dostala k moci a dosáhla ve volbách parlamentní většiny, zcela ovládla a proměnila v nástroj vlastní propagandy. Reforma veřejnoprávních médií zapříčinila, že pravomoc jmenovat jejich vedení dostal nově jeden z členů vlády – ministr pro správu státního majetku, došlo také ke vzniku nové Rady národních médií, která dohlíží na organizační strukturu veřejnoprávních médií a jejich program (později na tuto instituci přešla i pravomoc volby vedení). Tři místa v pětičlenné Radě přitom obsazuje vláda, zbylé dva kandidáty navrhuje opozice.

Vláda svých nových pravomocí rychle využila a jenom pár dnů od jejich schválení došlo k odvolání vedení veřejnoprávní televize TVP i rozhlasu. Právě TVP od té doby vede bývalý politik PiS Jacek Kurski. Krátce poté došlo uvnitř k televize k rozsáhlým personálním čistkám a kritičtí novináři a oblíbení moderátoři dostali vyhazov. Zpravodajství televize se postupně proměnilo ve zcela jednostrannou propagandu vládní strany a dehonestaci opozice.

Vláda dnes média drží v šachu také prostřednictvím financování: systém výběru koncesionářských poplatků je v Polsku dnes nefunkční, k zajištění chodu tak TVP dostává peníze ze státního rozpočtu. Takovou dotaci schvaluje Sejm ovládaný stranou PiS, v praxi se tak z veřejnoprávních médií stala média státní.

Že zpravodajství polské veřejnoprávní televize jednoznačně vyznívá ve prospěch vládní PiS, potvrdila řada analýz. Například analýza polské akademie věd zveřejněná před parlamentními volbami v roce 2019 uvedla, že „prezentovaná vize světa (ve zpravodajství TVP) je velmi jednostranná a dělí ji osa současná vláda vs. ti, kteří ji nepodporují“. Studie se zaměřila také na v úvodu zmíněné titulky polské veřejnoprávní televize a došla k závěru, že tři čtvrtiny titulků nejsou informační, nýbrž názorové a často je v nich pozitivně prezentovaná vládní strana a naopak negativně politická opozice nebo instituce EU.

Polská veřejnoprávní televize přitom měla zasáhnout také do výsledků voleb. Potvrdila to analýza Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, podle níž mělo zpravodajství TVP vliv na těsné vítězství vládního spojence Andrzeje Dudy v loňských prezidentských volbách. Studie monitorovala informování o prezidentských kandidátech v předvolebním zpravodajství TVP a výsledky jsou výmluvné: 64 procent vysílání bylo věnováno stávajícímu provládnímu prezidentovi Dudovi, přičemž většina materiálů o něm byla pozitivní, naopak jeho hlavní protikandidát, primátor Varšavy Rafał Trzaskowski z největší opoziční strany Občanská platforma byl vykreslován téměř výhradně negativně.

Repolonizace médií?

I když se vládě PiS díky většině v parlamentu podařilo ovládnout veřejnoprávní média, ta soukromá jí dlouho vzdorovala. Respektive se vládní straně dlouho nedařilo aplikovat v Polsku maďarský recept, kde většinu médií skoupili podnikatelé blízcí vládní straně Fidesz premiéra Viktora Orbána. Prostřednictvím spřízněných novinářů a za hojné finanční podpory sice vybudovali síť menších provládních časopisů, ty však mají malý dosah. V roce 2019 se spekulovalo o tom, že jedno z nejposlouchanějších rádií v zemi, které je zároveň kritické vůči vládě, Radio Zet, mělo od českého miliardáře Daniela Křetínského převzít vydavatelství blízké straně PiS. To se však nakonec nestalo a rozhlasová stanice připadla Němcům.

Protest polských deníků proti chystané vládní dani z inzerce, Foto: Adam Stepien/Agencja Gazeta

Ne že by se PiS nepokoušela masivněji ovládnout mediální trh jinak: prostřednictvím zákonů. Před předloňskými parlamentními volbami vládnoucí strana avizovala, že v případě výhry vrátí média do polských rukou. V dnešní praxi totiž polská soukromá média vlastní zahraniční, převážně němečtí, majitelé, což zaručuje jejich nezávislost. „Média jsou v naprosté většině zahraniční, patří k naší opozici,“ prohlásil dříve premiér Mateusz Morawiecki (PiS). V praxi by vše vypadalo tak, že větší média se zahraničními majiteli by byla de facto znárodněna. Ke schválení takto přísného zákona vláda nikdy sílu neměla (ačkoliv PiS opět s mírným oslabením vyhrála parlamentní volby v roce 2019), minulý týden však prošel podobný v mírnější verzi (více níže).

Vize tzv. polonizace médií však mezi vládními politiky stále žije. Kritiku vzbudil také návrh na daň z mediální reklamy, který vzešel od polské vlády začátkem letošního roku. Ten by zjednodušeně řečeno krátil zisky médií, kteří inzerci publikují, což vládní politici argumentovali potřebou přivést do státní kasy finance kvůli pandemickému výpadku. Proti návrhu významná polská média protestovala, zpravodajské televize například na protest vysílaly pouze černou obrazovku. Podle kritiků bylo cílem nezávislá média oslabit a otevřít tak cestu k jejich nákupu domácími k vládě blízkými podniky.

Z ropařů vydavateli regionálních deníků

Soukromá média polské vládě odolávala až do loňského prosince, kdy státní ropná firma Orlen koupila od německých vydavatelů mediální skupinu Polska Press. Do té patří desítky regionálních novin, časopisů a zpravodajských webů, vláda si tak získala zhruba 17 milionů čtenářů. Předseda PiS a neformální vládce země Jarosław Kaczyński transakci označil za jednu z nejlepších zpráv posledních let. „Musíme mít vlastní média a nepolská média musí být v naší zemi výjimkou, vzácnou výjimkou,“ uvedl.

Největší opoziční deník, liberálně orientovaná Gazeta Wyborcza, Foto: Gazeta Wyborcza

Už na jaře došlo nepřekvapivě ve vydavatelství k personálním čistkám, kdy došlo k obměně vedení i šéfredaktorů regionálních listů, kteří převzetí Orlenem kritizovali. Čistky přitom proběhly poté, co ředitel státní firmy Daniel Obajtek (expolitik PiS a Kaczyńského oblíbenec) ujistil, že se žádné personální změny nechystají a k převzetí vydavatelství došlo z důvodu rozvoje byznysu, nikoliv kvůli zvýšení mediálního vlivu PiS. Další budoucnost Polska Press v rukou Orlenu je však nyní nejasná, poté, co soud na podnět ombudsmana Adama Bodnara zastavil výkon vlastnických práv u vydavatelství.

Maďarský scénář?

Definitivně přituhovat však začalo až nyní, kdy dolní komora polského parlementu i přes opoziční obstrukce schválila zákon, který umožní vlastnit média pouze firmám z Evropského hospodářského prostoru. Oficiálně jako pojistku, aby domácí média neskupovaly firmy z nedemokratických států, jako jsou Rusko nebo Čína, v praxi však zákon dopadne pouze na největší televizní skupinu TVN včetně kritické zpravodajské stanice TVN24, kterou vlastní americká společnost Discovery.

Poslední dění logicky vzbudilo obavy, zda se v Polsku neopakuje scénář známý z nedalekého Maďarska, kde vláda prostřednictvím spřízněných oligarchů ovládla a proměnila k obrazu svému velkou část mediální scény a kritické novináře vytlačila do menších nezávislých mediálních projektů. Podle Michala Lebdušky, analytika Asociace pro mezinárodní otázky, takové přirovnání nyní vhodné není. Podle něj navíc ještě vůbec není jisté, jak to s televizí TVN dopadne a jestli skutečně bude umlčena. „Stejně jako kdykoliv dříve se k tomu budou velmi ostře vyjadřovat Američané, kteří už opakovaně dali najevo, že budou bránit zájmy amerického byznysu v Polsku,” říká Lebduška.

„Na rozdíl od Maďarska je polský mediální trh velký a v Polsku zůstávají velmi silná nezávislá média, na čemž by nic nezměnilo ani umlčení TVN. Mezi televizemi, tištěnými médii, rozhlasovými stanicemi i internetovými portály nejsou ty provládní nebo přímo vládou ovládané dlouhodobě nejpopulárnější, ale naopak jednoznačně vedou nezávislá média,” vysvětluje analytik. Podle něj navíc zkušenost z minulosti ukazuje, že po převzetí médií vládou jim velmi prudce klesá publikum a důvěra v ně, což se stalo veřejnoprávní televizi i regionálním listům z Polska Press. „Typicky např. provládní týdeníky mají na rozdíl od těch nezávislých mizernou čtenost a přežívají de facto jen díky masivní inzerci státních firem, ale dosah mají minimální,” říká Lebduška.

Publicista zaměřující se na Polsko Jan Škvrňák potvrzuje, že není jasné, jak to se zákonem přezdívaným Lex-TVN nyní dopadne. „Senát, kde má většinu opozice, zcela jistě novelu zákona odmítne a vrátí dolní komoře, kde už bude potřeba až 231 hlasů z 460,” vysvětluje s tím, že vláda má nyní 224 poslanců a maximálně dalších 11 „váhavých”. „Mezitím zákon kritizoval americký ministr zahraničí Blinken, Discovery ohlásilo, že je připraveno se soudit. Váhavě se k zákonu postavil i prezident Duda – jeho prohlášení, že Polsko bude ctít mezinárodní dohody, lze interpretovat jako budoucí veto,“ vysvětluje spoluautor facebookové stránky Zprávy z Polska. „Umím si tedy představit, že zákon nakonec neprojde vůbec, nebo ne tak, aby muselo Discovery svůj většinový podíl prodat.“

Snažíme se přinášet ověřené a srozumitelné články, ale jsme taky jenom lidé a chybujeme. Je pro nás důležité o chybách a nedostatcích vědět, abychom je mohli napravit a minimalizovat jejich výskyt. Proto jsme vděční za veškerou zpětnou vazbu, dotazy, náměty a připomínky, které nám můžete posílat na info@slisty.cz.

Komentáře