Poláci se už přes týden bouří proti nálezu polského ústavního soudu, který před několika dny zrušil zákon, jenž umožňuje podstoupit legální potrat v případě vážného poškození plodu ženy. Umělé přerušení těhotenství tak de facto zcela postavil mimo zákon, protože z důvodu poškození plodu dosud probíhala v Polsku naprosto drtivá většina interrupcí. 

Rozhodnutí ústavního soudu vyvolalo pobouření o to větší, že se v jeho případě nedá mluvit o nezávislosti. Kontroverzní reformy soudnictví vládní pravicově-konzervativní strany Právo a spravedlnost z minulých let zapříčinily, že polský ústavní soud je obsazen soudci blízkými právě vládní straně a jejímu předsedovi, Jarosławu Kaczyńskému.

Kaczyński se přitom dlouhodobě netají svým odporem k potratům: podle jeho názoru by mělo každé dítě, i mrtvé být narozené, pokřtěné a pohřbené. Soud se zákonem o potratech zabýval po podnětu skupiny poslanců za vládní Právo a spravedlnost (PiS), ultrapravicovou koalici Konfederace, krajně pravicové hnutí Kukiz’15 a konzervativní Polskou lidovou stranu.

Zatímco zmíněné konzervativní a krajně pravicové politické síly a polská katolická církev rozhodnutí soudu uvítaly, mnohé občany naopak pobouřilo. Do protestů se zapojili řadoví občané, lidskoprávní a LGBT organizace či vysokoškolští studenti a podpořili je někteří politici největší opoziční strany, středopravicové liberální Občanské platformy či koalice Lewica, která sdružuje několik levicových stran a hnutí.

Pouliční protesty a blokády probíhají jak ve velkých polských městech, tradičních baštách liberální opozice, tak na venkově či v maloměstech, kde dominují voliči vládní strany PiS. V neděli někteří protestující vtrhli do kostelů po celé zemi a přerušili nedělní mše (Polsko je vysoce zbožnou zemí: podle dostupných zdrojů v roce 2015 vyznávalo 95 % Poláků křesťanství). Ve středu se pak konala stávka, do které se zapojili převážně vysokoškolští studenti.

Blížíme se situaci v Bělorusku

Studentské listy mluvily s jedním z účastníků protestů proti zpřísnění potratového zákona, S. (nepřál si uvést celé jméno – vzhledem k tomu, že za účast na demonstraci za současné situaci v Polsku hrozí až osm let vězení, pozn. red.), který se účastní protestů ve svém domovském Krakově. „Už jsme si zvykli, že vládní PiS se svými krajně pravicovými partnery šíří otevřenou nenávist vůči LGBT komunitě a imigrantům. Ale omezení práv žen už pro nás bylo poslední kapkou,” vysvětluje S. důvody, proč se protestů účastní.

„Myslím si ale, že protesty odrážejí i celkovou frustraci lidí. Když nepočítáme systematické omezování lidských práv ze strany současné vlády, vláda navíc nezvládá ani epidemii koronaviru. Na druhou vlnu nákazy je naše zdravotnictví absolutně nepřipravené, podnikatelé bez jakékoliv vládní ekonomické podpory krachují a některá opatření jsou nesmyslná – spousta lidí se například rozčiluje nad tím, že absolutní výjimku z protiepidemických opatření má katolická církev. Mše se mohou konat, ačkoliv je shromažďování povoleno jen pro max. 5 lidí a všechny volnočasové aktivity jsou zapovězené,” vysvětluje svou frustraci.

„Vláda se samozřejmě snaží protestující diskreditovat a obviňuje nás z aktuálního nárůstu šíření nákazy v Polsku (včera padl v Polsku rekord v počtu nakažených – pozitivní test na covid mělo přes 20 tisíc lidí, pozn. red.), což je zcela absurdní, dodržujeme všechna hygienická opatření, je to ve skutečnosti vláda, kdo už dříve na hrozbu nákazy nezareagovala.”

S. upozorňuje také na vyjádření předsedy státostrany PiS Kaczyńského, který o protestujících mluví jako o „levicových fašistech” a „nákaze, která zamořuje náš národ”. A upozorňuje na podobnost Kyczyńského vyjádření s proslovem posledního komunistického prezidenta Polska Wojciecha Jaruzelského, který se v roce 1981 nápadně podobně vyjadřoval o protestujících proti komunistickému režimu v Polsku (viz video).

S. také zmiňuje hashtagy, které protestující používají jako #piekłokobiet (ženské peklo) nebo #tojestwojna (tohle je válka). Oblíbeným je také vulgární heslo J*bać PiS. „V posledních dnech se stalo jakýmsi národním pozdravem,” říká S. Připomíná také průzkumy veřejného mínění, provedné centrem IBRIS, podle nichž 60 % Poláků a Polek považuje rozhodnutí soudu za nespravedlivé a protiústavní. Podpora strany Právo a spravedlnost navíc spadla také v předvolebních průzkumech. Zatímco ještě v září měla strana stabilní podporu přes 40 procent voličů, nyní se její podpora pohybuje kolem 35 procent (v některých průzkumech i pod 30 procent).

S. se také obává tuhnoucí situace kolem protestů. Vláda pohrozila až osmiletým vězením pro jejich účastníky nebo organizátory. V potlačování demonstrací nově může policii pomáhat také armáda. Ve městě Olsztyn pak měla být zatčena teprve čtrnáctiletá dívka kvůli podezření z údajné organizace protestů. „Obávám se, že se pomalu vydáváme běloruskou cestou,” uzavírá S. „Čekáme na jakoukoliv reakci a podporu ze strany EU.”

Snažíme se přinášet ověřené a srozumitelné články, ale jsme taky jenom lidé a chybujeme. Je pro nás důležité o chybách a nedostatcích vědět, abychom je mohli napravit a minimalizovat jejich výskyt. Proto jsme vděční za veškerou zpětnou vazbu, dotazy, náměty a připomínky, které nám můžete posílat na info@slisty.cz.