Studentsk� listy
Gmail Instagram Facebook Twitter

14.10.2020 20:00

Politická gramotnost: legislativní proces v ČR

Jak v České republice vznikají zákony? Kdo se na jejich tvorbě podílí a kde všude se může návrh zákona zaseknout? Pojďme se společně podívat na standardní legislativní proces v ČR.

Legislativní proces České republiky si pro účely tohoto článku rozdělíme do pěti etap na základě orgánů a činitelů, kteří se na tvorbě zákonů podílejí. Jsou jimi předkladatel, Poslanecká sněmovna se svými výbory, Senát, prezident a předseda vlády. Následující článek představuje pouze standardní legislativní proces. Červnou barvou jsou v textu označeny možné konce legislativního procesu.

Předkladatel

Předkladatelem zákona je ten, kdo daný návrh zákona vytvoří a chce jej prosadit. Právo předkládat návrhy zákonů má v ČR poslanec, skupina poslanců, Senát (jako celek), vláda a krajská zastupitelstva. Součástí návrhu zákona musí být i tzv. důvodová zpráva, která objasňuje, proč je přijetí daného zákona nutné, jaké budou dopady zákona na veřejné rozpočty a zda by byl případný zákon v souladu s Ústavou a platnými mezinárodními smlouvami.

Návrh zákona předává předkladatel předsedovi Poslanecké sněmovny (Radek Vondráček, ANO), který jej předá organizačnímu výboru. Předseda návrh zároveň rozešle všem poslancům a poslaneckým klubům, aby se na jeho projednávání mohli připravit.

Pakliže je předkladatelem kdokoliv jiný než vláda, pošle jí předseda Sněmovny daný návrh zákona k projednání. Vláda na svém zasedání vytvoří stanovisko k danému návrhu zákona. Na vyjádření svého názoru na návrh zákona má vláda 30 dnů.

Poslanecká sněmovna

Organizační výbor navrhne zpravodaje zákona pro první čtení a zároveň navrhne, kterému sněmovnímu výboru by měl být návrh přikázán k projednání – to se odvíjí dle toho, jakou problematikou se návrh zabývá.

První čtení je zahájeno vystoupením navrhovatele zákona a zpravodaje. Následuje časově neomezená obecná rozprava, ve které se každý poslanec může vyjádřit k obecné situaci v dané problematice. Neřeší se zatím konkrétní formulace zákona, ale zda je zákon potřebný, jaký bude jeho obecný dopad atd. Následně může Sněmovna návrh zamítnout, vrátit předkladateli k dopracování nebo přikázat některému z výborů k dalšímu projednání (při tomto rozhodnutí Sněmovna přihlíží k doporučení Organizačního výboru).

Výbor má na projednání návrhu zákoně obvykle 60 dnů. Výbor projedná návrh nejdříve v obecné rozpravě. Následuje podrobná rozprava, ve které mohou poslanci vznášet pozměňovací návrhy. Na závěr rozpravy přijímá výbor usnesení, ve kterém doporučí Sněmovně návrh zamítnout, schválit či vrátit navrhovateli k dopracování.

Druhé čtení je zahájeno vystoupením navrhovatele a následně zpravodaje výboru, který Sněmovně prezentuje usnesení výboru. Po obecné rozpravě následuje podrobná rozprava, v rámci níž mohou poslanci předkládat pozměňovací návrhy, návrh na zmítnutí a návrh na vrácení návrhu výboru k dalšímu projednání. O případném návrhu na zamítnutí se hlasuje až ve třetím čtení, o návrhu k vrácení návrhu výboru se hlasuje na konci čtení druhého. Pakliže není návrh vrácen výboru, postupuje do třetího čtení.

Třetí čtení lze začít nejdříve 72 hodin poté, co dostanou všichni poslanci pozměňovací návrhy. Tato lhůta má zabránit tomu, aby Sněmovna hlasovala o návrhu, který je jejím členům neznámý a může být ve výjimečných případech zkrácen na 48 hodin. V rozpravě se již navrhují pouze úpravy legislativně technických chyb. Může být také navrhnuto opakování druhého čtení. Před hlasováním o návrhu přednesou svá stanoviska navrhovatel a zpravodaj. Následně se hlasuje o jednotlivých pozměňovacích návrzích a následně o návrhu zákona jako celku. Návrh může být buď zamítnut, nebo přijat. Pakliže je zákon Sněmovnou přijat, je postoupen Senátu.

Senát

Předseda Senátu (Miloš Vystrčil, ODS) předává návrh organizačnímu výboru Senátu. Tento výbor navrhne příslušný výbor, který jej následně obdobným způsobem projedná. Následně se Senát zabývá návrhem v jednom čtení. Lhůta pro projednání zákona Senátem je 30 dnů.

Senát může návrh zákona schválit, nebo vyjádřit vůli zákonem se nezabývat. Další možností je vypršení třicetidenní lhůty na projednání zákona. V každém z těchto případů je zákon předán k podepsání prezidentu. Senát však může návrh zamítnout či vrátit Sněmovně s pozměňovacími návrhy.

Poslanecká sněmovna (pakliže byl návrh Senátem zamítnut)

Sněmovna má možnost o zákonu i přesto hlasovat znova. Sněmovna může zamítnutí Senátu přehlasovat nadpoloviční většinou všech poslanců (101 poslanců). V takovém případě je zákon přijat a postoupen prezidentu k podepsání.

Prezident

Prezident ČR (Miloš Zeman) může s odůvodněním návrh zákona do 15 dnů vrátit Sněmovně. Sněmovna může prezidentské veto opět přehlasovat nadpoloviční většinou všech poslanců. V opačném případě prezident návrh podepíše a postoupí jej zpět předsedovi Sněmovny.

Předseda vlády

Předseda vlády následně podepíše schválený zákon a následně je uveřejněn ve Sbírce zákonů a stává se platným. Účinným se stává dle data uvedeného v zákoně.

Snažíme se přinášet ověřené a srozumitelné články, ale jsme taky jenom lidé a chybujeme. Je pro nás důležité o chybách a nedostatcích vědět, abychom je mohli napravit a minimalizovat jejich výskyt. Proto jsme vděční za veškerou zpětnou vazbu, dotazy, náměty a připomínky, které nám můžete posílat na info@slisty.cz.

Komentáře