Právě si prohlížíte Poslanci schválili distanční výuku, zákon jde do Senátu

Poslanecká sněmovna ve středu schválila novelu školského zákona, která legalizuje distanční výuku v případě karanténních opatření ve školách. Zákonodárci schválili změnu ve zrychleném řízení. Nyní poputuje do Senátu a v případě schválení na podpis k prezidentovi.

Novela školského zákona zavádí distanční výuku, a to pro žáky, kteří se nebudou moci z důvodu krizových opatření či nařízení ministerstva zdravotnictví nebo krajské hygieny zúčastnit klasického vyučování. Vzdálené vzdělávání se má v takovém případě odehrávat podle stanovených osnov „v míře odpovídající okolnostem”.

„Jak dobře víte, v důsledku krizových opatření, vyhlášených vládou, došlo ve druhém pololetí školního roku 19/20 k zákazu osobní přítomnosti žáků a studentů ve školách. Tato situace nám ukázala, že pro podobné případy bude nutné stanovit jednoznačná pravidla pro poskytování distančního vzdělávání a zakotvit tato pravidla v zákoně,” začal diskusi k zákonu ministr školství Robert Plaga (ANO).

Žáci se podle novely musí distanční výuky zúčastnit, což na jaře neplatilo. Výjimku mají pouze děti v mateřské škole, pro které není předškolní vzdělávání povinné, a studenti uměleckých a jazykových škol.

V případě znemožnění osobní přítomnosti žáků ve školách pak bude MŠMT moci změnit termíny stanovené ve školském zákoně včetně termínů přijímacích zkoušek na střední školy a maturitních zkoušek. „Jelikož není možné předvídat podobu, formu a délku konkrétní krizové situace a na ni navazujících krizových či epidemiologických opatření a nařízení,” vysvětluje resort.

Tuto pravomoc, kterou by ministerstvo získalo, kritizovali opoziční poslanci. Martin Baxa z ODS podal pozměňovací návrh, aby byla příslušné odstavce vypuštěny, ten ale neprošel. „Ministerstvo školství si tuto kompetenci vztahuje na sebe, a mohlo by tedy vlastně za krizového stavu naprosto bez parlamentní diskuse rozhodnout o tom, jestli se bude měnit způsob, kterým je maturitní zkouška, nebo způsob, kterým jsou stanoveny jednotné přijímací zkoušky,” kritizoval.

Další pozměňovací návrh předložil pirátský poslanec Lukáš Bartoň, podle kterého se novela nezabývá problematikou distančního vzdělání komplexně, ale je pouze dočasným řešením v případě výskytu výjimečné situace. Chtěl proto, aby změny ve školském zákoně platily pouze do 31. srpna 2021. Ani to poslanci neschválili.

Zákon tak nakonec prošel beze změn, ze 128 poslanců ho podpořilo 95. Proti hlasovali jen Piráti a nezařazení poslanci včetně zástupců hnutí Trikolóra, ODS se zdržela a ostatní strany hlasovaly pro. Zákon nyní míří do Senátu a v případě schválení pak k prezidentovi.

Již na konci června předložili novelu školského zákona zabývající se distanční výukou poslanci KDU-ČSL v čele s Jiřím Miholou, vláda k ní ale zaujala nesouhlasné stanovisko a místo toho schválila ministerskou novelu z konce července.

Novela školského zákona (přidá se tento paragraf):

§ 184a

Zvláštní pravidla při omezení osobní přítomnosti dětí, žáků a studentů ve školách

(1) Pokud z důvodu krizového opatření vyhlášeného v souvislosti s krizovým stavem podle krizového zákona, z důvodu nařízení mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví nebo krajské hygienické stanice podle zákona o ochraně veřejného zdraví nebo z důvodu nařízení karantény není možná osobní přítomnost většiny dětí, žáků nebo studentů z nejméně 1 třídy, studijní skupiny nebo oddělení ve škole, poskytuje škola po tuto dobu dotčeným dětem, žákům nebo studentům vzdělávání distančním způsobem.

(2) Vzdělávání distančním způsobem podle odstavce 1 škola uskutečňuje podle příslušného rámcového vzdělávacího programu a školního vzdělávacího programu v míře odpovídající okolnostem.

(3) Děti, žáci a studenti jsou povinni se vzdělávat distančním způsobem s výjimkou dětí v mateřské škole, pro které není předškolní vzdělávání povinné, a s výjimkou žáků základní umělecké školy a jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky. Způsob poskytování vzdělávání a hodnocení výsledků vzdělávání distančním způsobem přizpůsobí škola podmínkám dítěte, žáka nebo studenta pro toto vzdělávání.

(4) V případě, kdy podle odstavce 1 není možná osobní přítomnost dětí, žáků nebo studentů ve škole, může ministerstvo určit opatřením obecné povahy

  1. odlišné termíny nebo lhůty od termínů nebo lhůt stanovených tímto zákonem nebo prováděcími právními předpisy, pokud není jejich naplnění možné nebo by jejich naplnění přineslo nezanedbatelné obtíže,
  2. odlišný způsob přijímání ke vzdělávání a ukončování vzdělávání.“.

Šimon Rogner

Spoluzakladatel a bývalý šéfredaktor Studentských listů, teď píšící hlavně o politice. Redaktor ČT24 píšící o soudních kauzách a student žurnalistiky na Karlově univerzitě.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..