Během studené války Sovětský svaz a Spojené státy soutěžily o dominanci na zemi i ve vesmíru. Díky tomu SSSR věnoval velkou část svého rozpočtu nejen na výzkum astrofyziky, ale také chemie. Této příležitosti využilo mnoho vědců ze sovětského impéria včetně Nikolaje Semjonova – sovětského chemika, držitele Nobelovy ceny a bývalého člena zahraniční akademie věd USA, který se zabýval studiem řetězových reakcí. Dnes je tomu přesně 125 let ode dne, kdy se Nikolaj Semjonov narodil.

Nikolaj Semjonov se na začátku své kariéry zabýval výzkumem magnetického pole u atomových jader. Bez jeho poznatků a objevů by nikdy nemohli američtí vědci Stern a Gerlach studovat atomová jádra do takové hloubky. Semjonovův výzkum výrazně pomohl k vědeckým objevům 20. století v oblasti nejen chemie, ale i fyziky, v rámci které se také věnoval explozivním reakcím.

Své objevy si pozorně zapisoval a poté je publikoval do dvou knih, které byly později přeloženy i do cizích jazyků. Jeho dílo Řetězové reakce, vydáno v roce 1934, bylo první knihou na území Sovětského svazu, která detailně popisovala, jak fungují rozvité a nerozvité řetězové reakce.

Obdržel Nobelovu cenu za své objevy z chemie společně se svým kolegou Cyrilem N. Hinshelwoodem. Dvakrát dostal také Stalinovu cenu a jednou dokonce i ocenění Leninova řádu. Jeho objevy získaly mnoho dalších ocenění a Nikolaj Semjonov si tím také získal respekt vědců z oboru chemie i fyziky.

Výzkum typicky probíhal v naukogradech, městech s vysokou koncentrací výzkumných institucí, či v Sovětské akademii věd. Tímto se mimo jiné lišil výzkum Sovětského svazu od Spojených států, kde se vědecké pokusy a výzkumy typicky prováděly na špičkových univerzitách. Některé z naukogradů byly postaveny nucenou prací vězňů z gulagů. Naukogrady byly v minulém století pokrokové a obecně se v nich žilo lépe než kde jinde v Sovětském svazu – vláda do nich investovala výrazně více než do jakýchkoliv jiných areálů. V současnosti stále existuje deset takových měst, která slouží Ruské federaci k vývoji jejich nukleárního programu.

Nina Fořtíková

Jsem v prvním ročníku na University of Cambridge, kde studuji obor Land Economy, což je kombinace ekonomie, práva a národohospodářství. Ve Studentských listech se především zaměřuju na vědu.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..