Už od svého vzniku v 19. století měla mafie na Sicílii obrovský vliv. V poválečné Itálii sahala chapadla její moci i do nejvyšších pater politiky a justice, a jelikož se pro svou „věc“ neštítila bez váhání i vraždit, dlouhou dobu se jí bál až na výjimky kdokoliv postavit. Odvážlivcem, který dotáhl boj proti organizovanému zločinu v Itálii dál než kdokoliv před ním, byl soudce Giovanni Falcone. Před 29 lety za to ale zaplatil životem.
Cosa Nostra
První zmínky o sicilské mafii se objevily už v roce 1938. Obecně se pro ni používá označení Cosa Nostra, což v překladu znamená „naše věc“. Dlouhodobě byla považována za nejmocnější zločineckou organizaci v celé Evropě. Na poválečné Sicílii byla moc Cosy Nostry cítit na každém kroku. Zasahovala do byznysu, politiky a veřejného života celkově.
Její přítomnost vnímaly už děti ve škole. A zatímco se velká část dospívajících mužů se později k mafii přidala, Giovanni Falcone se i díky výchově založené na pevných morálních principech rozhodl jít opačnou cestou.
Giovanni Falcone
Falcone tak vystudoval práva a v roce 1964 se stal ve svých 25 letech vyšetřujícím soudcem. Zásadní zlom poté přišel na počátku 80. let, kdy byl povolán na prokuraturu do Palerma.
Přelom 70. a 80. let byl na Sicílii a zvlášť v Palermu velmi krvavým obdobím, kdy mafie likvidovala kohokoliv, kdo zkusil jít proti ní. Zavraždila tak například policejního šéfa v Palermu Borise Giuliana, předsedu regionální sicilské vlády Piersantiho Mattarellu nebo hlavního prokurátora v Palermu Gaetana Costu.
Právě s Costou pracoval Falcone na rozkrývání sítě mafiánů, kteří pašovali heroin ze Sicílie do New Yorku. Costa podepsal v roce 1980 na 55 z nich zatykač poté, co to všichni jeho kolegové odmítli. To se mu nakonec stalo osudným.
V následujícím roce přidal Falcone další obvinění a celé vyšetřování dokončil, což byl velký úspěch. O rok později navíc ustanovil i komisi několika vyšetřujících soudců, kteří měli spolupracovat a všechny soudní příkazy proti mafii podepisovat společně. Členem komise byl i Paolo Borsellino, který byl Falconeho kamarád z dětství a později se stal na prokuratuře jeho nástupcem.
Maxiproces
Za tři roky od svého vzniku dokázala komise zdokumentovat činnost mafie do takové míry, že byla schopná obvinit a dostat před soud 475 jejich členů. V únoru 1986 tak začal proces, který do té doby neměl v Itálii obdoby. Ne nadarmo dostal název Maxiproces. Odehrál se v podzemním bunkru palermské pevnosti a trval bezmála dva roky.
Klíčovým mužem případu byl Tommaso Buscetta, první sicilský mafián, který porušil slib mlčenlivosti (tzv. omertu) a začal spolupracovat s policií. Vyšetřovatelům ukázal, že mafie nepracuje v malých oddělených skupinách, ale že se jedná o hierarchickou centrálně řízenou organizaci. Taková struktura se dnes označuje za tzv. Buscettův teorém. Díky němu byli vyšetřovatelé schopni obvinit daleko více členů Cosy Nostry, než původně předpokládali.
Na konci procesu bylo odsouzeno 390 mafiánů, včetně nejvyššího bosse Salvatora Riiny. Katastrofou se ale stalo odvolací řízení, ve kterém soudce Carnevale, zvaný též vrah rozsudků, smetl takřka všechny odvolání ze stolu. Většinou poukázal na drobná formální pochybení.
Nicméně Falconemu s Borsellinem se podařilo dostat případ k nejvyššímu soudu a většinu Carnevaleho rozsudků zvrátit. S tím Cosa Nostra vůbec nepočítala a rozhodla se, že Falcone musí být za každou cenu odtraněn.
Atentát
Vraždu objednal sám Salvatore Riina, aby naplno demonstroval, jakou má sicilská mafie sílu. Jelikož pachadla mafie sahala kamkoliv, znala Falconeho cestu z letiště domů. Na dálnici mezi letištěm a Palermem bylo u městečka Capaci pod zem uloženo 400 kilogramů výbušnin.
Když místem 23. května 1992 místem projížděl Giovanni Falcone i s policejní ostrahou, byly výbušniny detonovány. Na místě byl mrtev Falcone, jeho žena Francesca a tři doprovázející policisté. Výbuch byl tak silný, že ho místní seismografy zaznamenaly jako lokální zemětřesení.
Vyústění
Dva měsíce poté zavraždila mafie i Falconeho nástupce Borsellina a veřejnosti v tu chvíli došla trpělivost. Vztek převládl nad strachem a po celé Sicílii se začalo masivně protestovat a manifestovat za spravedlnost.
Policie opět začala ve velkém zatýkat a došlo i na Salvatora Riinu, nejvyššího z nejvyšších. Ten byl v roce 1993 po 23 letech na útěku zatčen a později odsouzen na doživotí. Přičemž se ukázalo, že se celou dobu skrýval přímo v Palermu.
Vliv mafie a organizovaného zločinu především na jihu Itálie a na Sicílii stále přetrvává. Není nicméně už zdaleka tak silný jako před lety. V Palermu už tak většina obchodníků odmítá platit poplatky na ochranu (tzv. výpalné). Zásadní zásluhu na tom má právě práce soudce Falconeho.
