Když zpěvák, hudebník a bývalý člen skupiny The Beatles dával kolem páté hodiny večer autogram Marku Chapmanovi, ještě netušil, že se s ním nepotkává naposled. Při dalším setkání, po návratu z několikahodinového nahrávání, na něj Chapman čtyřikrát z blízka vystřelil. O deset minut později byl Lennon mrtvý.

Druhá polovina sedmdesátých a začátek osmdesátých let bylo přitom pro Lennona poměrně šťastné a klidné období. Po komplikovaném rozpadu The Beatles, období vyostřených vztahů s Paulem McCartneym, přestěhování do New Yorku i Lennonových aktivitách v mírovém hnutí, kvůli kterým se o něj dokonce zajímala FBI se Lennon dokázal usadit. V roce 1975 se Johnovi a Yoko Ono narodil syn Sean, Lennon se postupně dokázal zbavit závislosti na drogách či na cigaretách.

V létě roku 1980 vydal Lennon s Yoko po dlouhých pěti letech novou desku s názvem Double Fantasy, která obsahovala hity jako Starting Over, Watching the Weels nebo Woman. V pořadí sedmou píseň na albu věnoval svému pětiletému synovi Seanovi, nese název Beautiful Boy.

Beatles jsou slavnější než Ježíš

Ve stejné době stál Lennon ale v centru zájmu zapáleného křesťana, fanouška Beatles a vášnivého čtenáře knihy Kdo chytá v žitě Marka Chapmana. Toho už nějakou dobu rozčilovali Lennonovy výroky o náboženství (v roce 1966 například prohlásil, že Beatles jsou slavnější než Ježíš) nebo své bývalé kapele. Velmi ho popuzovala například Lennonova píseň God. „Bůh je koncept (…) Nevěřím v Bibli (…) Nevěřím v Bealtes,” zpívá v ní Lennon.

Chapman byl navíc fascinován knihou Jerome D. Salingera Kdo chytá v žitě. V pozdní korespondenci dokonce místo podpisu nahradil titulem knihy. Právě v hlavním hrdinovi knihy Holdenu Caufieldovi, který zápolí s pochopením světa okolo se Chapman obsesivně viděl.

Po vraždě seděl na místě a četl si

Chapman čekal na Lennona před jeho domem deset dní. 8. 12. se dokonce zdravil s malým Seanem. Okolo páté hodiny odchytil Lennona a Yoko na cestě do limuzíny, která je odvážela do studia. Lennon mu podepsal přebal poslední desky, nastoupil do auta a odjel.

John s Yoko se z nahrávání vrátili okolo jedenácté hodiny večer. Na cestě do lobby bytového domu Dakota Street Building k Lennonovi zezadu Chapman přistoupil a čtyřikrát vystřelil ze svého revolveru.

Chapman celou dobu čekal na příjezd policie. Klidně seděl a četl svou oblíbenou knihu – Kdo chytá v žitě. Po příjezdu policie se nechal bez protestů zatknout. John Lennon byl prohlášen za mrtvého hned po příjezdu do nemocnice.

„Část ve mně tvoří ďábel”

„Jsem přesvědčen, že velká část mě je Holden Caulfield. Malou část ve mě musí tvořit Ďábel,”  řekl o několik hodin později Chapman policistům. Při pozdějším vyšetření byla Chapmanovi diagnostikována paranoidní schizofrenie a bipolární porucha. V pozdějších výpovědích se ukázalo, že Chapman nechtěl zabít jen Lennona, ale například Jackie Kennedyovou nebo Ronalda Raegana.

V následném soudním procesu byl odsouzen na doživotí. Od roku 2000 pravidelně žádá o propuštění z vězení. Naposledy to bylo loni. Ani tento, v pořadí desátý pokus, ale nebyl schválen.

U památníků se setkávali fanoušci i disidenti

Násilná smrt čtyřicetiletého Johna Lennona vyvolala okamžitou reakci jeho fanoušků, kteří se začali shromažďovat. Nejdříve před jeho domem, pak v nedalekém Central Parku – Lennonův památník Strawberry Fields je v zde dodnes. Svou pamětní desku má Lennon i v Londýně.

Po Lennonově smrti se jeho připomínka objevila i na místě, které bylo do té doby známo spíš pod názvem Zeď nářků na pražské Kampě. Na bílé zdi se objevil křídou nakreslený kříž a nápis Za Johna Lennona. O rok později zde přibyl dokonce malý památníček s fotkou. Po celou dobu komunismu se u Lennonovy zdi setkávali mladí lidé, studenti, členové disentu i undergroundu a psaly se na ni milostné básně a texty.