Narodil se 15. ledna 1929, ve témže roce, kdy začala světová hospodářská krize. Ve stejných letech, kdy rasová segregace, přestože byla na ústupu, měla stále velmi silný vliv na život černošských obyvatel.
Školy byly jiné pro černé a bílé děti, přičemž ty pro černé se svou kvalitou ani zdaleka nemohly přiblížit těm pro bílé. Dostávaly nízké dotace, chyběl personál, měly omezené prostory a zkrácenou výukou – trvala pouhých sedm měsíců v roce. Dospělý Afroameričan si nejen kvůli rasismu, ale také kvůli nedostatečnému vzdělání těžko našel práci. Měl podstatně menší plat než běloši a často se setkával s psychickým, nebo dokonce fyzickým útiskem ze strany bílých spolupracovníků.
Martin Luther King byl výjimkou. Pocházel z rodiny reverenda a sám vystudoval sociologii a teologii, ze které získal doktorský titul. Po dokončení studií působil jako babtistický kněz v malém alabamském městečku Montgomery, kam se odstěhoval z Bostonu spolu se svojí ženou Corettou Scottovou. Ta mu byla oporou v práci i v boji za práva černošského obyvatelstva.
Důležitým milníkem v životě M. L. Kinga byl 11. prosinec 1955,
kdy afroamerická šička a členka NAACP (National Association for the Advancement of Colored People) Rosa Parksová, odmítla uvolnit sedadlo autobusu pro právě příchozího bělošského cestujícího. Na místo přijela policie a Rosa byla zatčena. Současně tak odstartovala bojkot montgomerské hromadné dopravy. Afroameričané odmítli cestovat rozdělenými autobusy a připravili tak městu nezanedbatelné finanční ztráty. Mediální tváří bojkotu se stal King, který byl také odsouzen a donucen zaplatit pokutu.
Akce dopadla víceméně úspěšně – rasová segregace v hromadné dopravě byla označena za protiústavní a nelegální. Přesto trvalo ještě více než deset let, než se násilí páchané na Afroameričanech vytratilo, nebo alespoň omezilo do té míry, aby pro ně bylo možné beze strachu cestovat.
Organizoval další protesty, psal knihy, kázal a přednášel.
Nedlouho po montgomerském bojkotu se podílel na založení SCLC (Southern Christian Leadership Conference), která měla za cíl nenásilnými, ale důraznými protesty přimět vládu k vylepšení podmínek pro černošské obyvatelstvo. Převážně se zaměřovali na lepší pracovní podmínky, vzdělání, rasovou segregaci. Později i na válku ve Vietnamu a využití peněz pro armádu na zlepšení životní úrovně obyvatelstva.
Jeho nejslavnější projev, I have a dream,
byl přednesen ve Washingtonu před očima téměř 300 tisíc lidí, kteří se zúčastnili pochodu za občanská práva. Událost je považována za jeden z nejdůležitějších a nejpřelomovějších bodů v historii boje za rovnoprávnost. Rok poté byl americkou legislativou schválen Civil Rights Act, zapovídající diskriminaci na základě barvy, pohlaví, národnosti a vyznání, a Kingovi byla udělena nejváženější Nobelova cena – za mír.
Martin Luther King umírá v pouhých 39 letech.
Byl zavražděn v hotelovém pokoji v Memphisu. 5. dubna – den po jeho smrti a zároveň i den jeho pohřbu – vyhlásil prezident Lyndon Johnson den smutku. Ceremoniálu se zúčastnilo okolo 300 tisíc lidí.
Roku 2000 všech 50 amerických států uznalo Den Martina Luthera Kinga jako oficiální státní svátek. Připadá na třetí lednové pondělí a lidé si ho vykládají jako den služby pro druhé.
