Předčasné volby v Německu: Co můžeme čekat Zdroj: https://bilddatenbank.bundestag.de/
Zdroj: https://bilddatenbank.bundestag.de/

Náš nejbližší a nejvýznamnější partner a spojenec – Spolková republika Německo se v posledních měsících zmítala v politickém chaosu, který vyvrcholil pádem německé vlády a vypsání předčasných voleb na 23. února 2025. V článku se podíváme na to, jak vypadá současná politická situace u našeho západního souseda měsíc před volbami.

Agonie „semaforové koalice“

Výsledky voleb do Německého spolkového sněmu roku 2021 byly naprosto přelomové, a to zejména tím, že v křesle kancléře po 16 letech neusedla Angela Merkelová. To, že se Angela Merkelová nebude znovu ucházet o post spolkové kancléřky, bylo známé již o několik let dříve, přesto se jednalo o silnou ránu pro německou politiku. Volby tehdy vyhráli sociální demokraté v čele s Olafem Scholzem. Potřebnou hranici pěti procent překročili také křesťanští demokraté, FDP, AfD, strana Levice a Zelení. Olaf Scholz si jako své koaliční partnery vybral liberální FDP a Zelené. Díky barvám používaných těmito politickými subjekty vznikl název „semaforová koalice“. Na počátku existence koaliční vlády se zdálo, že by mohla řádně dovládnout. V posledních letech se však spory vedené mezi stranami koalice rozhořely naplno. Zejména pak kolem ekonomických a hospodářských otázek. Když pak po sporu mezi předsedy opustili vládu FDP, rozhodl se kancléř Scholz vyvolat hlasování o důvěře. To prohrál a německý prezident Steinmeier vyhlásil nové volby na únor 2025. 

Německý kancléř Olaf Scholz. Zdroj: https://bilddatenbank.bundestag.de/

Jak vypadá politické spektrum v současném Německu

Než se začneme zabývat situací v Německu, měli bychom si uvést ty nejvýznamnější politické síly v současném Německu. 

Začněme stranami, které v posledních letech tvořily vládu. Nejsilnější stranou koalice byla tradiční německá Sociální demokracie (SPD), klasická levicová síla prosazující sociální politiku a zvýšení role státu ve společnosti. Jejím předsedou je současný, velice neoblíbený, kancléř Olaf Scholz.

Další stranou vládní koalice je Strana svobodných demokratů (FDP). Strana staví na pravicovém liberalismu a na principech tržní ekonomiky. Předsedu strany je Christian Lindner, až do prosince německý ministr financí. Právě odchod FDP z vlády odstartoval na konci minulého roku události, které vyvrcholily vyhlášením předčasných voleb. 

Poslední stranou vládní koalice jsou Zelení, jejichž hlavním politickým tématem je nepřekvapivě environmentalismus a progresivismus. Straně předsedají dva lidé, a to Franziska Brantner a Felix Banaszak. 

Největší opoziční silou je tradiční koalice německých křesťanskodemokratických stran CDU/CSU. Pro stranu je typické prosazování křesťanskodemokratické politiky a také myšlenek evropského federalismu. V minulosti byla největší tváří koalice Angela Merkelová, současně ji vede duo předsedů Friedrich Merz za Křesťanskodemokratickou unii (CDU) a Markus Söder za Křesťansko-sociální unii Bavorska (CSU).

Alternativa pro Německo (AfD). Strana, která v posledních letech váže mnoho pozornosti jak v Německu, tak zahraničí, zejména pak svými skandály a podporou krajní pravice. Jedná se zřejmě o nejsledovanější politickou sílu v Německu, ať už jejími kritiky nebo zastánci. Alternativa pro Německo má sice dva předsedy, ale fakticky vede stranu Alice Weidelová. Druhým spolupředsedou je Tino Chrupalla. 

Post nástupkyně Sjednocené socialistické strany, vládnoucí pevnou rukou v bývalé NDR, převzala strana s názvem Levice. Jako svou hlavní ideologii si zvolila obhajobu myšlenek socialismu. Stranu vede duo Martin Schirdewan Janine Wisslerová. 

Další z levicových subjektů pohybujících se v německé politice je Aliance Sahry Wagenknechtové (BSW). Původně se strana oddělila od Levice, ideologické zakotvení se tedy od předchozí strany nijak zvlášť neliší. Je považována za silně levicovou a nacionalistickou. Předsedkyněmi jsou Amira Mohamed Aliová a Sarah Wagenknechtová. 

Složení německého Bundestagu v listopadu 2024. Zdroj: https://www.bundestag.de/

Co hýbe německou společností?

Dle průzkumu společnosti Statista považuje mnoho Němců za největší problém Německa právě vládu Olafa Scholze. Jako další významný problém současného Německa vnímá velká část společnosti migraci, a s ní spojený nárůst kriminality. Dále také ekonomickou krizi, nezaměstnanost, sociální problémy a zahraniční směřování Německa.

Celkově se však zdá, že za nejpalčivější problém Němci považují nefunkční vládu. Největším tématem voleb bude zřejmě migrace a bezpečnost. Jako další z problémů Německa můžeme zmínit také rozevřené ekonomické, sociální a kulturní nůžky mezi západní a východní částí země. 

„Ossi“ und „Wessi“

Německá politika je dosti specifická v masivní a dlouhodobé podpoře stran v určitých částech země. Při každých volbách u našich sousedů lze sledovat rozdíl mezi názory voličů bývalého Východního a Západního Německa. Obyvatelé západní části země se spíše přiklánějí k umírněnějším názorů, hlavně spolková země Bavorsko je příkladem dominance křesťanských demokratů. Naproti tomu bývalý Východ inklinuje spíše k radikálnějším názorům, zejména pak revizionistické a nacionalistické strany zaznamenávají na východě země úspěch. Zářným příkladem může představovat Sasko, oproti Bavorsku jedna z chudších zemí Německa, ve kterém slaví úspěchy krajně pravicová AfD. Tento jev rozdělení společnosti na východní a západní je v Německu nadále patrný nejen v politice, ale i v běžném životě. 

Volební zisky v roce 2021. Černě zvýrazněné okresy zobrazují převahu koalice CDU/CSU, naopak modré převahu AfD. Zdroj: https://de.wikipedia.org/

Vměšování se do voleb ze strany nejbohatšího člověka světa

Již několik posledních měsíců ve světové politice rezonuje chování současně nejbohatšího muže na Zemi, Elona Muska, který před několika měsíci pomohl Donaldu Trumpovi do Bílého domu. Ten se nerozhodl zůstat jen u americké politiky. Jako svůj nynější cíl si stanovil, aby Alternativa pro Německo ve svém státě vyhrála volby. Tuto podporu nelze brát na lehkou váhu, jak právě ukázaly americké prezidentské volby.

Největší silou Elona Muska, která mu pomáhá strhnout davy, je jeho vlastnictví a popularita na síti X, kde na začátku ledna uspořádal ostře sledovaný rozhovor s Alicí Weidel, předsedkyní AfD. Témata rozhovoru byla jak z těch obvyklých, jako například ekonomika a migrace, tak také z těch méně, jakým je například Adolf Hitler. O nacistickém diktátorovi se již předsedkyně AfD několikrát vyjádřila ve smyslu, že se jednalo o silného „levičáka“, jako například v rozhovoru pro německou televizi ntv, ve kterém prohlásila: „Hitler war ein Linker.“ (Doslovně: „Hitler byl levičák.“)

Vzestup krajní pravice v Německu

Západní Evropa se v posledních letech potýká s masivním nárůstem podpory krajní pravice. Jako příklad může posloužit sousední Rakousko. V Německu tento trend odráží právě popularita Alternativy pro Německo. Šíření krajních názorů, ať už pravicových, či levicových, napomáhají sociální sítě a rozšiřující se možnosti umělé inteligence. Obliba národně konzervativních hnutí v západních zemích je zcela určitě ovlivněna migrací, v západní Evropě zejména tou z jihu, a také zhoršující se ekonomickou a mezinárodní situací. 

Oficiální grafika rozhovoru Alice Weidel a Elona Muska ze sociálních sítí. Zdroj: X Alice Weidel

Co říkají průzkumy

Předem je nutno podotknout, že průzkumy je nutné brát s velkou rezervou, jelikož se jejich výsledky častokrát absolutně nepotkávají s reálnými preferencemi stran. 

Srovnání několika průzkumů německých voleb od společnosti Statista. Zdroj: https://de.statista.com/

Ukázka průzkumů hned několika společností, které však říkají vždy jedno a totéž vede koalice CDU/CSU. Volební propad oproti roku 2021 přisuzují průzkumy sociálním demokratům, a zejména pak FDP, která by se do parlamentu, dle průzkumů, vůbec nemusela dostat. Zelení zůstávají na svých původních číslech. Propad by se týkal také strany Levice, která by v Bundestagu nemusela získat žádné zastoupení. Naopak silný nárůst volebních preferencí se týká Alternativy pro Německo (AfD), ta by si polepšila až o 10 procent. Aliance Sahry Wagenknechtové (BSW) se v průzkumech jen těsně dostává přes hranici potřebných pěti procent.  Z průzkumů lze tedy dobře vytušit, jaké nepopularitě se současná vláda v Německu těší. 

Jaký význam mají německé volby pro nás

Bezpochyby velký. Přímé navázaní německé ekonomiky na tu naši se v praxi projevuje na trendu hospodářského růstu České republiky. Pokud roste německá ekonomika, roste tím i naše, klesá-li, klesá i naše. Výsledek německých voleb bude dost možná určovat budoucí směřování našeho regionu a celé Evropy, a proto jej nesmíme podcenit. Německé volby nám také zřejmě ukáží nový směr vedení politické kampaně a využívání nejnovějších technologií v nich. Již dnes zvyšují nové technologie riziko šíření extremismu a dezinformací ve veřejném prostoru. 

Ondřej Salák

Jsem studentem střední školy. Zajímám se o politiku, historii, ekonomiku a literaturu. Ve volném čase chodím běhat. Rád chodím do společnosti a jsem rád mezi lidmi, ačkoliv nejsem extrovert. Srdcem jsem tak trochu dobrodruh a nadšený cestovatel.

Napsat komentář

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.