Právě si prohlížíte „Přichází změna.“ Do Bílého domu se vrací Donald Trump. Co vše můžeme čekat od jeho 2. mandátu?

Donald Trump se 20. ledna po čtyřech letech vrací do Bílého domu. Započne tak své druhé prezidentské funkční období, které bude v mnoha směrech jiné, než jeho předešlý mandát. Kromě celého světa se totiž změnila i Trumpova pozice ve Státech, která se v mnoha ohledech liší od situace před osmi lety. Trump svými výroky naznačuje, že jeho kroky budou v následujících čtyřech letech značně nepředvídatelné.

Ještě před svým zvolením se Donald Trump nechal slyšet, že pokud ho Američané zvolí svým staronovým prezidentem, bude schopen vyřešit konflikt na Ukrajině za jediný den. „Zelenskému řeknu, že už stačilo. Musíš se dohodnout. Putinovi řeknu, když se nedohodne, tak jim toho dám fakt hodně. Pokud budeme muset, dáme Ukrajině víc, než kdy dostali. Dohodu vyřídím během jednoho dne,“ řekl Trump v červenci 2023 pro Fox News.

Z 24 hodin se stává půl roku, možná ani to ne

Po zvolení Donalda Trumpa se jeho okolí snaží zmírnit jeho výrok na 100 dní. Na konferenci v Mar-a-Lago řekl Donald Trump, že by rád viděl konec bojů do šesti měsíců, také doplnil, že po své inauguraci se zcela jistě setká s Vladimirem Putinem. Trumpův kandidát na ministra zahraničí Marco Rubio v projevu v americkém Senátu sdělil, že ruský konflikt na Ukrajině musí skončit. „Skutečná diplomacie si bude žádat ústupky od všech stran zapojených do těch rozhovorů.

Právě o podobě rozhovorů se vedou časté debaty. Už se neřeší, zda k nějakému setkání dojde, ale jak bude vypadat a kdo na něm bude či nebude. Podle webu Euractive se evropští diplomaté bojí, zda vůbec budou přizváni k jednacímu stolu: „Chtějí si zajistit místo u jednacího stolu při jakýchkoliv budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině, ale riskují, že dostanou jen skládací židli.“ 

Důvodů, proč je Moskva nakloněna k mírovým setkáním, může být hned několik. Kromě vyčerpanosti Ruska je hlavním bodem účast USA a Donalda Trumpa. „Konečně došlo na slova Moskvy – jednat bude Putin jen se sobě rovným. A ne s nějakým Zelenským,“ píšou podle Petry Procházkové z Deníku N ruská media. Dalším bodem na seznamu bude rétorika Donalda Trumpa. Když mluví o nutnosti obsazení Grónska nebo připojení Kanady, Vladimíru Putinovi se hned lehčeji mluví o vytvoření nového světového řádu, ve které se násilí stává hlavním bodem vyjednávání. 

To vše ale neznamená, že Rusko bude ochotno začít vyjednávat. „Rusko má v současné době pocit, že není důvod vyjednávat. V bojích na východě země zaznamenává pomalé, ale setrvalé úspěchy a postup. A jakkoliv je stojí rovněž hodně mužů i techniky, ruskému vedení tento scénář vyhovuje. O to déle bude trvat přesvědčování Vladimíra Putina, že odmítat jednání se mu v dlouhodobém výhledu nevyplatí,“ takto popisuje situaci Tomáš Brolík v Respektu. Donald Trump možná dopadne stejně jako Vladimír Putin, z rychlé mise se stane dlouhá síť rozhovorů a telefonátů, které ale nedosáhnou žádného smysluplného řešení.

Make America Great Again

Nový americký prezident ještě nestihl zasednout do Oválné pracovny a už vyvolal poprask: „Pro účely národní bezpečnosti a svobody na celém světě se Spojené státy americké domnívají, že vlastnictví a kontrola Grónska je nutností,“ napsal Donald Trump na Truth Social. Kromě Grónska chce Donald Trump připojit Kanadu, Panamský průplav a Mexický záliv přejmenovat na Americký. O Grónsku Trump hovořil už v roce 2019. Podle The New York Times ho tentokrát musí svět brát vážně: „Zvolený prezident Donald J. Trump dal jasně najevo, že má plány na americkou územní expanzi. Také prohlásil, že Spojené státy mají bezpečnostní a obchodní zájmy, které lze nejlépe řešit tím, že si podřídí Panamský průplav a Grónsko.“

Podle Pavly Palaščákové, která ve Vinohradské 12 hovořila k tématu Grónska, Trump navazuje na svůj předchozí mandát a v těchto čtyřech letech bude chtít svá témata dotáhnout do konce. Trumpova administrativa není první, která by chtěla získat vliv v Grónsku. Americká vláda vyjádřila touhu odkoupit ostrov už v 70. letech 19. století. Tuto iniciativu američané obnovili po druhé světové válce. Také neúspěšně. Dnes má USA zájem o toto strategické místo z několika důvodů. Prvním jsou aktivity Ruska a především Číny. „Osobně si myslím, že je to hlavně kvůli Číně,“ řekla Pavla Palaščáková ve Vinohradské 12. Dalším argumentem pro získání vlivu na severu je nerostné bohatství a ekonomické zisky. 

Donald Trump může chtít získat kontrolu nad ostrovem skrz změnu ve vztahu Grónsko-Dánsko z roku 2009, kdy Grónsko získalo rozsáhlou autonomii, a hlavně právo na vyhlášení nezávislosti. Palaščáková upozorňuje, že Trump si je vědom velkého vlivu 57 000 obyvatel, kteří mohou rozhodnout, kam budou patřit“ „Trump tehdy (během svého minulého prezidenství) věnoval miliony dolarů na rozvoj, čímž si asi chtěl naklonit místní obyvatele.“ Další možností, jak tato diplomatická roztržka dopadne, je ekonomický nebo vojenský nátlak na Dánsko. Podle agentury Reuters Donald Trump odmítl vyloučit použít ekonomický či vojenský nátlak s cílem převzít kontrolu nad Dánskem. „Nepřipravujeme se na konkrétní věci, které zatím neznáme, ale ze strany USA bylo naznačeno, že bohužel může nastat situace, kdy budeme spolupracovat méně než dnes.“ řekl novinářům Frederiksen, dánský předseda vlády.

Cla, cla a zase jenom cla

Když během volební kampaně Trump říkal, že nejkrásnějším slovem v angličtině je tariff, mohlo to dalším světovým vůdcům objasnit hlavní americkou položku pro vyjednávání na další 4 roky. Kromě Grónska, kde hrozí, že Trump využije hrozbu drastických dopadů, které by mělo použití cel na Dánskou ekonomiku, je pravděpodobné, že tarify uvalí na Čínu. „V poslední volební kampani pak sliboval šedesátiprocentní přirážku na veškerý dovoz z Číny a deseti- až dvacetiprocentní clo na dovozy ze zbytku planety,“ napsal Tomáš Lindner v Respektu.

Podle Světové banky by letos světová ekonomika měla stagnovat. Jako jeden z důvodů uvádí americká cla. „Světová banka uvedla, že i 10% zvýšení amerických cel na dovoz ze všech zemí by snížilo globální ekonomický růst o 0,2 %, pokud by země nepřijaly odvetná opatření. Pokud by tak učinily, globální ekonomika by mohla být zasažena ještě více,“ řekl Ayhan Kose, zástupce hlavního ekonoma Světové banky. Jak už bylo řečeno, Trump bude hojně využívat cla k prosazování svých zájmů nebo zvyšování americké ekonomiky. „Trump vidí, že pomocí cel dokáže zvýšit americkou ekonomiku, ochránit pracovní pozice a zvýšení daňových příjmů,“ sdělil Kose pro BBC. Pro americkou ekonomiku se jedná o velkou změnu v přístupu k mezinárodnímu obchodu. Jak ostatně píše Tomáš Lindner: „Paradoxně to byly Spojené státy, kdo desítky let razil cestu volnému obchodu bez cel a jiných bariér, k jejich odstraňování leckdy tlačily chudší státy snažící se chránit své trhy.“

Trump během prosince pohrozil EU, že pokud nebudou odebírat ropu a plyn od Američanů, uvalí na celou Evropskou unii cla. Evropská komise se před příchodem Trumpa do Oválné pracovny připravuje na dva scénáře, cukru a biče. „Bičem jsou odvetná cla EU, zatímco cukrem jsou nabídky na nákup většího množství amerického zboží,“ napsal The Guardian. Z pohledu Trumpa je však pravděpodobně obchodní válka nezastavitelná. Už během volební kampaně obvinil EU, že nenakupuje americké zboží. Přestože Američané posílají na starý kontinent miliony dolarů. „Neberou naše auta. Neberou naše zemědělské produkty. Prodávají miliony a miliony aut ve Spojených státech. Ne, ne, ne, budou muset zaplatit vysokou cenu,“ obvinil EU sám Trump. Podle Evropské komise je však obchod mezi těmito velmocemi vyrovnaný. Evropská unie podle úředníků nakoupila více služeb, než prodává do USA.

Nejdříve Bitcoin, teď Trumpcoin

Přestože celý svět neví, co všechno může od Trumpova druhého prezidentství čekat, zdá se, že kryptoměny by mohly zažít boom. Už po Trumpově zvolení zažil Bitcoin největší růst ve své historii. Téměř hned po ohlášení výsledků narostla jeho hodnota o několik procent. Po pár dnech dokonce překonal symbolickou hranici 100 tisíc dolarů. Důvodem byly Trumpova vyjádření na adresu kryptoměn, podle kterých má v plánu rozhýbat kryptoměnový trh. Tyto spekulace se zdají být pravdivé. Podle informací Reuters se Trump připravuje snížit regulační zátěže pro kryptoměnové společnosti. 

Další událost, která naplňuje kryptoměnový trh optimismem, se stala minulý týden. Donald Trump 17. ledna spustil vlastní meme coin. Měna dokázala během deseti hodin vzrůst o 350 procent a dosáhla hodnoty 29 dolarů. Forbes v jednom ze svých článků upozorňuje, že přestože se jedná z pozice nastupujícího prezidenta o velmi nečekaný krok, z pohledu Trumpa je to zcela logické: „Vznik prezidentské meme coin by mohl působit jako něco bezprecedentního, ale v kontextu Trumpovy historie využívání své značky to zapadá do známého vzorce.“ Dále Forbes vyjmenovává Trumpův majetek, který nese jeho jméno, připomeňme například Trump University nebo Trump Casino. 

Podle New York Times Trump plánuje vytvořit zásobu Bitcoinů, která bude fungovat jako „trvalé národní aktivum ve prospěch všech Američanů“. Zásoba Bitcoinů by měla snížit státní dluh a fungovat jako ochrana proti inflaci. Už nyní USA drží podle odhadů Bitcoin v hodnotě 19 miliard. New York Times také informují, že Trumpem dosazeného Davida Sackse kontaktovali představitelé kryptoměnového odvětví se zpětnou vazbou na exekutivní nařízení týkající se kryptoměnové politiky. Podle Nathana McCauleyho, vedoucího společnosti, která nabízí ukládání digitálních měn, se Trump setkal s několika významnými osobnostmi v oboru, kterým předložil plán na Bitcoinovou rezervu. McCauley také upozorňuje, že během konference, na které proběhla výše zmíněná schůzka, byl představen plán, který hovořil o stejné problematice jako Trump. „Na pódiu během konference senátorka Lummis představila návrh zákona Bitcoine Act, který vyzývá Spojené státy k nákupu jednoho milionu Bitcoinů během pěti let.“

Trump v Americe rozehrává zápas proti demokracii, demokracie zatím prohrává 1:0

USA se dostávají do situace, kterou ještě nezažily. Donald Trump ovládá téměř všechny nezávislé složky moci. Tedy moc zákonodárnou, v Americe se jedná o Kongres Spojených států. Moc výkonnou, v podobě prezidenta. A moc soudní, která je mu nakloněna skrz federální Nejvyšší soud, kde jen jedna třetina soudců není názorově nakloněna Trumpovi. Republikánské straně se letos povedlo něco, s čím americká demokracie nepočítala. Ovládli Kongres, který je složen ze Senátu, kde mají pohodlnou většinu, a ze Sněmovny reprezentantů, kde sice většinu mají, ale jen těsnou. Už tato situace bude pro Ameriku problém. Ještě větší problém ale je, že Donaldu Trumpovi se povedlo zcela ovládnout Republikánskou stranu. Nyní je každý, kdo se postaví Trumpovi do opozice, diskreditován nebo mu hrozí, že dopadne jako Liz Cheney, u které Trump vyzval dokonce i ke stíhání. Jak upozorňuje Jana Ciglerová v Deníku N, už nyní můžeme vidět určitou podobu zasedání, kdy v Senátu prochází každý prezidentův kandidát na vládní pozici: „Bez větších zádrhelů na post ministra obrany podle projevů republikánských senátorů zřejmě projde člověk, kterému podle tvrzení opozice chybí odborné o osobnostní předpoklady pro vedení jedné z nejmocnějších institucí, která zaměstnává téměř tři miliony lidí, má rozpočet téměř 900 milionů a spravuje nejsilnější armádu světa.“

V Americe se postupně k čím dál větší moci dostávají miliardáři. Kromě Elona Muska, který je pravá ruka Donalda Trumpa a bude spravovat ministerstvo efektivity, se kolem Trumpa začínají ukazovat i jiní šéfové úspěšných firem. Například zakladatel Amazonu Jeff Bezos zakázal redakci Washington Post vyjádřit podporu Kamale Harris a šéf Applu Tim Cook, spolu s dalšími miliardáři, poslal milion dolarů na Trumpův inaugurační fond. Financial Times upozorňuje, že po prezidentských volbách došlo u firem k velkým změnám. Například snaha o spolupráci s Trumpovými nejbližšími přáteli. Kromě zákazníku se mění i firemní vizáž: „Firmy ruší oddělení diverzity, rovnosti a inkluze, snižují podporu charitativním organizacím zabývajícím se rasovou rozmanitostí a vystupují ze skupin bojujících proti klimatickým změnám. Z veřejných prohlášení, firemních dokumentů a reklamy také odstraňují vše, co by se dalo vnímat jako ‚woke‘.“ Trier Bryant, bývalá manažérka DEI a v současnosti výkonná ředitelka poradenské společnosti Pathfinder, uvedla, že účel změny politického kurzu firem je nedostatek jistoty do budoucna. Joe Biden ve svém posledním projevu také řekl: „V Americe dnes vzniká oligarchie extrémního bohatství, moci a vlivu, které opravdu ohrožuje celou naší demokracii, naše základní práva a svobody.“

Chování firem se dá z velké části pochopit. Trump je znám, že se svým nepřátelům dokáže velmi efektivně mstít. Podle New York Times by se měli všichni prezidentovi domnělí nepřátelé, kteří se ho snažili vyhnat z vysoké politiky, mít na pozoru. Nastupuje totiž prezident, který přísahal, že se pomstí. Například bývalý policista Michael Fanone, který je otevřeny kritik Donalda Trumpa, řekl: „Nejvíce se obávám potenciálu násilí a činů násilí, které nebudou směřovat jen proti mně, ale i proti členům mé rodiny. Mám obavy, že lidé uvěří, že pokud zaútočí na mě nebo na členy mé rodiny fyzicky, Donald Trump je jejich činů zprostí.“ Mnoho lidí, kteří mají něco spojeného s vyšetřováním Donalda Trumpa, si snaží zajistit co nejlepší ochranu proti jeho vládnutí. „Pro mnoho lidí už začalo zajišťování právní ochrany. Významní svědci a vyšetřovatelé z různých vládních šetření týkajících se Donalda Trumpa jsou přesvědčeni, že nyní sami stanou před vyšetřováním ze strany Kongresu nebo ministerstva spravedlnosti,“ píší New York Times. 

Svět se dostává do nové epochy. Jak bude vypadat, se zanedlouho dovíme. Jedno je však už teď jisté. Nadcházející čtyři roky budou jiné, než ty předešlé.

pozn. red.: text vznikl před inaugurací 20. ledna.

Vojtěch Štantejský

Jsem studentem Gymnázia v Ústí nad Orlicí. Zajímám se o kulturu, politiku a historii. Ve volném čase rád čtu a poslouchám hudbu.

Napsat komentář

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.