Od loňského září tisíce a tisíce školáků po celém světě stávkují za řešení změny klimatu. Celé to odstartovala šestnáctiletá Švédka Greta Thunbergová, která v září na protest proti neřešení klimatických změn začala sama stát každý pátek s transparentem před švédským parlamentem. Vzniklo tak dnes globální hnutí Fridays for Future (Pátky pro budoucnost) a nyní se zapojují i čeští školáci. Proč? Řekněme si to na rovinu. Klimatická změna je globální problém číslo jedna, a nezačneme-li ji hned řešit, dopadne naše civilizace velmi špatně. Což nejvíc odneseme právě my mladí.

Změn klimatu si můžeme všimnout všude kolem nás. Dopadají jak na nás, tak na zbytek světa. Ať už je to sucho, povodně, hurikány nebo čím dál častější výkyvy počasí. Kvůli globálnímu oteplování také třeba nebude do 10 let možné pěstovat v Česku přirozeně chmel, to je ovšem jeden z mála poněkud úsměvných problémů.

Klimatická změna zásadně ovlivňuje společenské problémy, jako jsou například válečné konflikty nebo tolik diskutovaná migrace z Blízkého východu a Afriky, která vysychá. Pokud okamžitě nezačneme jednat, tyto problémy nás čekají v mnohem větší míře. Čeká nás budoucnost plná válek, nedostatku potravin a vody a nástupu autoritářských režimů, které se vždy objeví v časech nezvládnuté krize. Změny klimatu nejsou žádnou novinkou. Vědci a vědkyně před nimi varují svět již dlouho a upozorňují na to, že za nimi stojí lidská činnost. Víme taky, co dělat a jak se vyhnout nejhoršímu. Jediné, co chybí, je akce.

Na podzim loňského roku vydal Mezivládní panel pro změny klimatu při OSN (tzv. IPCC) zprávu, ve které varuje před riziky spojenými s klimatickou změnou. Podle této zprávy máme jen posledních 12 let na to, abychom dokázali přejít k udržitelnému způsobu fungování globální společnosti, a odvrátili tak nevratný klimatický, společenský a ekonomický kolaps.

Česká republika patří k největším producentům emisí na obyvatele a naše politika klimatickou krizi vůbec nereflektuje. Příkladem může být prolomení limitů těžby, emisní výjimky pro uhelné elektrárny nebo neudržitelné nakládání se zemědělskou půdou. Náš stát investuje z převážné většiny do fosilního průmyslu namísto do čistých zdrojů energie. Jako vyspělá země však máme mnohem větší možnosti řešit změny klimatu než země tzv. třetího světa.

Středoškoláci z různých českých měst se rozhodli jednat. 15. března se koná ve více než 50 zemích světa globální středoškolská stávka a my se připojujeme. Ten den nepůjdeme do školy a ve velkých i malých městech budeme stávkovat za to, aby se klimatická krize začala i jako skutečná krize vnímat. Stávky a další aktivity budeme opakovat, dokud se v Česku klimatická krize nedostane se do politického mainstreamu a nezačne se řešit skutečně jako krize.

K čemu také sedět ve školních lavicích a učit se, jak se říká, pro budoucnost, když dospělí a ti, kteří rozhodují o naší budoucnosti, nedělají nic pro to, abychom vůbec nějakou měli?

Autor je jedním z organizátorů pražské verze středoškolské stávky za klima (odkaz na celostátní zde).