Třetí místa mizí a s nimi i možnost setkávání se, budování komunity, seberozvoje a prosazování se. Proč jsou tak důležitá a jaký má jejich nedostatek vliv na naší společnost?

Termín „třetí místo“ použil poprvé americký sociolog Ray Oldenburg, kdy tímto názvem označil místa, kde se lidé schází a tráví svůj volný čas. Nabízí možnost „úniku“ z domova (první místo) a práce/školy (druhé místo). Mohou to být kavárny, hospody, divadla, parky, či komunitní centra. Ne vždy vznikají samovolně a je třeba je cíleně plánovat do struktur měst, aby mohla plnit funkci středu komunity a přispívat k její prosperitě.

Na rozdíl od neformálního prvního místa a druhého, které je formální, je třetí místo neutrální. Vytváří rovnocennou půdu pro každého jedince bez ohledu na sociální či politické rozdíly. Důležitým faktorem je také svoboda, oproti druhému místu nejste nikým nuceni tam svůj čas trávit. Ideální třetí místo je pohodlné, útulné a přizpůsobené všem návštěvníkům a jejich potřebám. Hlavními činnostmi jsou konverzace a výměna názorů a nápadů vedoucí k navazování vztahů a rozvíjení kreativity. Žádoucí jsou také stálí zákazníci, kteří místu dodávají srdečnost a vytvářejí jeho atmosféru. Člověk pak může na dané místo přijít a vědět, že tam vždy bude někdo, s kým si popovídá.

Proměna třetích míst v průběhu času

Absence třetích míst se odráží i na psychickém zdraví populace. Studie zveřejněna časopisem International Psychogeriatrics uvádí, že 76 % respondentů se v nějaké míře cítí osaměle, tzv. epidemie osamělosti je přímým důsledkem tohoto nedostatku. Mnoho lokálů představujících třetí místa nemá dostatek financí na svůj chod. Při financování a výstavbách se dává přednost obytným a kancelářským budovám. Mnoho třetích míst změnilo svou podobu.

S popularizací práce z domova si lidé svou práci často berou do kaváren či jiných veřejných prostorů a přeměňují je tak na své druhé místo. Celosvětové řetězce na tento trend navazují a přetvářejí své pobočky na minimalistické, někdy až nepohodlné prostory připomínající spíše kanceláře. Také se mění kultura ohledně navštěvování třetích míst, nejsme učeni je navštěvovat a v domovech a školách není zdůrazňovaná důležitost vytváření komunity. V důsledku toho je socializace často spojována s konzumem. To pro mnohé činí problém, protože se domnívají, že si nemohou finančně dovolit se socializovat.

Role sociálních sítí v budování třetích míst

Velkým faktorem jsou internet a sociální sítě. Lidé si zvykli, že mohou neustále komunikovat a sledovat svět online. Někteří nemají potřebu navazovat kontakty jinak, a tak se pro mnohé jakýmsi třetím místem stal internet. Takováto komunikace může být užitečná, ale nikdy nemůže nahradit přímou lidskou komunikaci a společně strávený čas. Vytvoření třetího místa z internetu může také vést ke zkreslené představě fungování světa a společnosti. Příkladem se stal fenomén velice mladých dívek, které začaly používat líčidla a kosmetické produkty nevhodné pro jejich věk a pleť podle vzoru svých oblíbených infleuncerek. Mladé dívky nemají třetí místo, kde by se mohly setkat s lidmi svého věku, a nejsou naučeny je vyhledávat. Tráví většinu svého času na sociálních sítích, a to se stává jejich realitou.

Jak můžeme třetí místa podporovat a najít si i to své?

Jako první je samozřejmě třeba tato místa budovat, vytvářet a navštěvovat. Je nutné ve společnosti vytvářet pocit pro komunitu a zdůrazňovat její důležitost, ukázat mladým lidem, že má smysl se setkávat a spolu se rozvíjet. Je třeba nebát se navštívit i nové místo a navázat konverzaci s někým, koho neznáte. Místo psaní a volání si online pozvěte své přátele ven, do parku, do kavárny nebo do kina. Až na tom místě budete, uvolněte se, bavte se a nechte se unášet jeho atmosférou.