V posledních týdnech jsme mohli zaznamenat boj za zachování německé vesnice Lützerath, která měla být kvůli těžbě uhlí srovnána se zemí. Proti těžbě demonstrovaly desítky tisíc environmentálních aktivistů. Protesty eskalovaly i kvůli brutálnímu policejnímu zásahu. Akce nakonec skončila zničením vesnice. Pro ohlédnutím za těmito událostmi jsme oslovili dvě výrazné české studentské klima organizace. Konkrétně jsme mluvili s Pavlem Rysulou z Fridays for Future a s Markem Soškou z Univerzit za klima.
Zkuste ve zkratce shrnout – co se stalo v německém Lützerathu?
Marek Soška (Univerzity za klima): V současnou chvíli už je vesnice zbořena. Je to teprve pár dnů, ale ještě to není uzavřené a nějak to ve společnosti rezonuje. Stále se pořádá řada dalších akcí a protestů, které tohle téma v Německu řeší. Je to jedno z velkých politických témat, které se nyní diskutuje.
Jaký je obecný přístup Německa ke klimatu? Ukázal se i v Lützerathu?
Pavel Rysula (Fridays for Future): Přístup německé vlády je určitě problematický, což vidíme i v soudnictví. Problém je zároveň i to, jak málo se o tom mluví ve vládě jako takové, protože to, co se tam děje, vůbec nebylo zmiňované německými politiky. Děje se to posledních třicet let a posledních pět let, respektive sedm let je to velice výrazné, jak o tom němečtí i další politici z EU vůbec nemluví. Myslím si, že to dobře ukazuje, jak nezajímavý je to problém nebo jak moc se to němečtí politici a političky snaží zamést pod koberec, protože je to pro ně také nepříjemné téma.
Viděli jsme to i u Turówa (hnědouhelný důl na hranici Česka a Polska, kde byly Polskem překročeny dohodnuté limity, situace se tam výrazně zhoršila nejen pro klima, ale i pro okolní obyvatele, pozn. red.), u kterého se čeští a polští politici a političky domluvili, že je v pořádku tam dále těžit. To je velice podobné téma, akorát tady byli lidé alespoň víceméně správně odškodnění, zatímco u Turówa tomu tak nebylo. V Německu sice klima rezonuje více, ale tím, že o tom politici stále dost nemluví, nemá moc co rezonovat. U nás často vidíme, že si lidé stěžují na Green Deal, což se v Německu tolik neděje, přitom Green Deal je určitě levnější alternativou k uhlí, které se Německo snaží do roku 2030 přestat využívat.
Existují nějaké paralely mezi českým bojem za klima a tím, co nyní probíhá v Německu?
Marek (UZK): Určitě je tam velká paralela v tom, že pod Lützerathem je obrovské množství uhlí. Asi 290 milionů tun, které, pokud by se vytěžily a spálily, vypustí stejné množství emisí, jako kdyby Česká republika odložila konec uhlí o deset let, což je opravdu velké množství emisí. Proto řada lidí debatuje, jestli je tohle ta hranice 1,5 stupně Celsia (růst teploty, který již nebude zvratitelný, pozn. red.), jestli si můžeme dovolit tohle uhlí vytěžit a spálit.
Což má tu paralelu, že Česko je stejně jako Německo hodně uhelná země, která hodně pálí hnědé uhlí, a tedy nejen v Německu je potřeba ho co nejdřív přestat těžit. Uhlí zkrátka musí zůstat pod zemí. Historická paralela je taky v tom, že v České republice už dnes neděláme to, že bychom lidem vyvlastnili domy, potom bychom je zbořili a vytěžili tam uhlí. Poslední vesnice u nás, která byla takto zbořená, byly Libkovice, které byly taky takto okupované, taky tam probíhaly velké protesty. Pořádalo je devadesátkové klimatické hnutí. Obec byla vystěhována a zbořena, ale nikdy nedošlo k vytěžení uhlí. V Německu se takto boří a vystěhovává do dneška, ale je možné, že Lützerath bude vesnicí, která byla zbořena, ale pod níž uhlí zůstane. Ještě to není úplně prohrané.
Jaké strategie protestující využívali?
Pavel (FFF): Tento protest byl určitě jeden z radikálnějších. Minimálně se na něm objevili lidé, kteří chtěli svou frustraci na něčem ukázat. Protest desítek tisíc lidí byl ale zase samozřejmě klidnější. Bohužel vzhledem k tomu, že se tam nepoškodilo nic světoznámého a nebylo to tak mediálně zajímavé, o tom světová média téměř úplně pomlčela. Když se házely rajčata a rajčatové omáčky na obrazy, tak toho samozřejmě byla plná média, i přesto, že ten protest v tu chvíli zaprvé nebyl tak radikální a zadruhé toho tolik nedokázal, mluvilo se o tom ale permanentně. A teď když se přemýšlí o tom, že se vytěží další stovky milionů tun uhlí, dějí se tam obrovské protesty a byla tam i Greta Thunberg, tak o tom média najednou nechtějí mluvit, protože je to složitější problematika, než když se řekne: „Ok, někdo tady hodil rajčatovou omáčku na obraz.“
Jak na akci reagovala policie?
Marek (UZK): Když jsem byl na místě během těch víkendových protestů, na které se sjelo několik desítek tisíc protestujích, tak byla celá vesnice obležena několika tisíci policejních těžkooděnců i s vodními děly. Do vesnice se snažilo projít několik tisíc lidí , ale policie jim v tom bránila. Lidé, kteří jsou na místě, dlouhodobě říkají, že policie je hodně násilná. Řada lidí odchází s různými zraněními, například zlomenými žebry, zdravotníci informují o stovce různých zranění. Policie je opravdu hodně násilná, což je dost nevhodné, protože nedává smysl být násilný na lidi, kteří chtějí ochranu klimatu, což je legitimní cíl.
Jak si vysvětlujete, že akce dopadla zbouráním Lützerathu?
Pavel (FFF): Osobně si myslím, že příprava na tuto akci ze strany RWE a německé vlády trvala tak dlouho, že nebyla šance vydržet až do března, od kterého každý rok platí zákon o zákazu těžby dříví. Neúspěch byl samozřejmě podmíněný fosilním lobbingem. Najednou se objevilo extrémní množství policejních složek, a situace se tam extrémně vyeskalovala, což je pochopitelné, když je v tom tolik peněz. Ale podle mého názoru se ten úspěch ani tolik neočekával, spíše se doufalo v silnější mediální odezvu. Nemůžu ale mluvit za všechny aktivistky a aktivisty.
Proč se protestů tak výrazně účastní studenti?
Marek (UZK): My nevíme, že se hnutí účastní převážně studenti, na místě byli opravdu lidi všech věkových skupin od lidí důchodového věku přes rodiny s dětmi, ale samozřejmě velký podíl byl i mladých lidí. Důvodů může být několik. Zaprvé to, že právě na mladou generaci změny klimatu dopadají nejvíce. My usilujeme o žitelnou budoucnost pro sebe a svoje děti, protože už budeme žít ve světě s klimatickými katastrofami, nedostatkem jídla a vlnami veder. Anebo třeba ne, pokud to uhlí zůstane pod zemí. Dalším důvodem je i proměna vzdělávání, díky které mladá generace bere tato témata hodně vážně.
Jakou roli měla v protestech Greta Thunberg?
Pavel (FFF): Nemyslím si, že hraje nějakou výraznou roli. Samozřejmě je to známá osobnost, je to člověk, který když se někde objeví, tak danou problematiku medializuje, ale nemyslím si , že kdyby tam nebyla, tak by se cokoliv změnilo. Pořád by tam bylo velké množství protestujících, pořád by se tam bojovalo a pořád by tam byli squatteři. Jediná změna je v tom, že se to dostane i ke starší generaci, která na jméno Greta Thunberg celkem slyší. To je je dobře, ale i naše české Fridays se od Grety oprostilo a jsme rádi, že i když přijde na nějakou akci, tak už nejedeme striktně na její osobnosti.
Jak hodnotíte odezvu médií na tuto akci? Je rozdíl mezi českým a německým přístupem?
Marek (UZK): V českých médiích tomu tématu není věnováno dostatek pozornosti. Je to ostuda, protože to je velmi důležitá zahraniční kauza, která má velký význam i pro nás. Je škoda, že se tomu česká média prakticky nevěnují, nebo jenom minimálně bez hlubšího vhledu. Jde o to, aby nemluvila jen o tom, že se konaly nějaké protesty, ale i o tom, jaký to bude mít význam, co bude s uhlím pod Lützerathem a co na to říkají vědci a vědkyně. Skutečně vnímám, že v českém mediálním prostoru to téma není moc reflektované, což není moc dobrá vizitka české environmentální žurnalistiky, která je dlouhodobě podceňována.
Naopak v Německu je tomu v médiích věnována velká pozornost, na čemž se dá ilustrovat to, kam se můžeme posunout. Je tam skutečně velká široká společenská diskuse, ve které se nemluví jenom povrchně, ale i o problematice ochrany klimatu versus energetické bezpečnosti, z pohledu toho, jaké jsou vědecké studie a co o tom reálně víme. Vedou konstruktivní debatu.
Jakým způsobem se dnes píše o klimatu? Dokážou česká média tyto akce správně interpretovat?
Pavel (FFF): Myslím si, že nemají tolik informací, které jsou k tomu potřeba. Články jsou většinou psané dvěma způsoby. Buď tak, že nějací terorističtí aktivisté vyrazili do Lützerathu házet molotovy na policii a co nejvíce poničit německou vládu. Druhá strana, samozřejmě ta environmentální, zní tak, že se konal poklidný protest a přišly tam policejní složky, které eskalovaly situaci. My si už jen můžeme sami vybrat narativ. Nemyslím si, že je to nedostatkem informací, ale už je to jenom o hraní s narativy.
Jaký dopad bude mít akce na lokální i globální environmentální scéně?
Marek (UZK): To je věc, na kterou je z podstaty hodně těžké odpovědět, protože kdybych se na to díval z více vědecké perspektivy, tak se ukazuje, že i pokud environmentální hnutí neuspěje ve snaze zachránit nějaké konkrétní místo jako Lützerath, tak se obvykle nestane, že by to většinu lidí demotivovalo. Hlavní cíl totiž není zachránit konkrétní místo, ale obecně perspektiva prosazování klimatické a environmentální spravedlnosti. Určitě si nemyslím, že to bude konec klimatického hnutí, naopak ho to spíš hodně posílí. Na jednu stranu je důležité, aby uhlí zůstalo pod zemí, dokud se nevytěží, i když je Lützerath zbořený. Zároveň se fosilní paliva netěží jenom pod Lützerathem, takže je důležité, aby hnutí pokračovalo v tom, co dělá. Je třeba zabránit i tomu, aby se z uhlí nepřecházelo na fosilní plyn.
Jakou inspiraci si klimatičtí aktivisté mohou z akce vzít?
Pavel (FFF): To není otázka na nás, protože tyto akce byly více radikální, než co si my dovolujeme. V environmentální scéně to squatterství ale docela dobře funguje. Snažit se udržet nějakou oblast také funguje. Tyto snahy už byly velice dlouho – squatteři obsazovali různé lesy a těžební rypadla, i když ne vždy to vyšlo stejně dobře. Minimálně o lesích se v médiích vůbec nic nedočteme. U rypadel je to trochu jiné, ale zase tam jsou ty narativy hodně proti, takže například Limity jsme my nebo Extincion Rebellion mají na této scéně negativní pověst.
Líbí se mi ale, že se ten narativ změnil a že konečně jdeme proti tomu, kdo je doopravdy viníkem, a ne proti těm dopadům, které s tím nemají nic společného. To se teď například ukázalo, když jsme šli zpívat k (Danielu) Křetínskému (jeden z nejbohatších Čechů, vlastník mnoha dolů a uhelných elektráren, pozn. red.). V příspěvcích byly i komentáře od lidí, kteří normálně píšou negativně, ale tentokrát psali pozitivně, že je to správná cesta. Na těchto dvou akcích si můžeme povšimnout, že útočit na lidi, kteří v tom mají prsty, je to nejefektivnější.
Likvidace Lützerathu je prostě důsledek toho, že si němečtí zelení v rámci boje proti emisím CO2 vyřvali odstavení jaderných elektráren, tedy jediného spolehlivého zdroje elektřiny, který neprodukuje žádný CO2. Čekat na sluníčko nebo vítr prostě není možné.
A rozdíl Německo x Česko může být i v tom, že u nás méně lidí věří tomu, že budou přes den jezdit elektromobilem a přes noc ho nabijí z fotovoltaických panelů.
MMCH, nedávno převzal Neffův Neviditelný Pes článek z USA. V tomto státě byla vytvořena nezávislá síť měření teplot, a ta prokázala pokles o cca 0,4 stupně Celsia (zaokrouhleno, oni to měřili ve Farenheitech) od poloviny minulé dekády po loňštěk. Takže ,bojovníkům za klima‘ se prostě věřit nedá.