Nespokojení zemědělci v minulém týdnu protestovali po celém Česku, další protesty se mohou konat v březnu. Touto cestou chtějí vyjádřit svůj nesouhlas s vládní politikou a tzv. Green Dealem prosazovaným Evropskou komisí. Protesty se nekonají pouze na území České republiky, ale také v řadě dalších evropských států.
Protivládní pondělí
Traktory se do metropole začaly sjíždět v pondělí 19. února z celkem šesti směrů již okolo páté hodiny ranní. Stovky kusů techniky blokovaly dopravu na pražské magistrále a v okolí Ministerstva zemědělství. Tam předali ministrovi zemědělství Marku Výbornému (KDU-ČSL) dopis s jejich požadavky. Protest za sebou však zanechal jistou pachuť. Zemědělci z metropole odjeli předčasně, protože akce neprobíhala podle jejich plánu.
Podle organizátorů se na akci přiživili protivládní demonstranti a jejich protest jim „ukradli“.
Od tohoto protestu se distancovaly největší tuzemské zemědělské svazy v čele s Agrární komorou
ČR. Protest, který organizoval Bohumír Dufek a Zdeněk Jandejsek, se setkal s kritikou některých vládních
představitelů. Premiér Petr Fiala označil blokádu Prahy za akci proruských sil, které se na zemědělcích
přiživují. „Pan Jandejsek zastupuje skupinu, kde se pohybují lidé kolem dezinformační scény. S ním je
zbytečné jakoukoliv debatu vést,“ sdělil ministr Výborný.
Protest na hranicích
V úplně jiném duchu se nesl protest ve čtvrtek 22. února. Jednalo se o společný evropský protest zemědělců, který byl v Česku organizovaný agrární komorou. Po celé republice se na desítkách hraničních přechodů shromáždili zemědělci se svými traktory. Prezident agrární komory Jan Doležal připomněl, že v plánu není blokovat hranice, ale spíše symbolicky poukázat na problémy farmářů. Za poklidnou atmosféru a bezproblémový průběh demonstrace ministr Marek Výborný veřejně poděkoval.
Důvodů k protestům je hned několik
Čeští zemědělci požadují organizační změny dosavadního systému. Ten je podle nich přehnaně
byrokratický a zatěžuje zejména menší a střední farmáře. Problematické je také množství kontrol, které
zemědělci podstupují. Kritika na vládu v tomto ohledu doléhá pro její nečinnost a ignoraci tento problém
se zástupci odborů řešit.
Zemědělcům se nelíbí ani kroky Evropské unie, konkrétně pak tzv. Green Deal. Ekologické požadavky Evropské komise jsou podle nich likvidační a snižují konkurenceschopnost a soběstačnost evropského
zemědělství. Farmáři, na než se vztahuje zelená dohoda, musí na proces produkce vynaložit mnohem více
financí než ti, kterých se dohoda netýká.
Nereálné požadavky?
Organizátor pondělního protestu Zdeněk Jandejsek označil za hlavní cíl protestů donutit vládu odstoupit
od Green Dealu, podle jeho slov se jedná o „zvěrstvo vůči lidem“. Marek Výborný tento požadavek
označil za nesmysl, připustil ale, že podmínky kladené Evropskou komisí by se měly zreálnit.
S přemírou byrokracie souhlasí i sám Výborný. Přislíbil zlepšení situace. Vláda už podle něj pracuje na
antibyrokratickém balíčku a některé nesmyslné povinnosti uložené zemědělcům byly již zrušeny.
Další jednání o požadavcích zemědělců probíhaly tento týden. Šéf Agrární komory ČR Jan Doležal není s dosavadními výsledky spokojen. Podle něj se jednalo spíše o „nějaké obrysy“ než-li o konkrétní návrhy. Další protest zemědělců proto svolal na čtvrtek 7. března.
Problémy jsou po cele Evropě
Nespokojení zemědělci protestují také v dalších evropských státech. Jedná se například o Polsko,
Slovensko, Maďarsko, Španělsko, Francii či Belgii. V některých státech však protesty neprobíhají
zdaleka v takovém poklidu jako v tuzemsku. Například protestující zemědělci v Paříži a Bruselu na
ulicích zapalovali pneumatiky, vypouštěli močůvku na veřejná místa, či kydali hnůj na úřední budovy.
Došlo i k potyčkám s policií, která musela zasáhnout vodními děly.
Kroky Evropské komise
Evropská komise na protesty zemědělců zareagovala pohotově. V den protestů představila návrhy na
snížení administrativní zátěže nebo zjednodušení některých podmínek pro zisk dotací. V návrhu se také
počítá se snížením kontrol až o 50 %.
Evropská komise přišla s některými podpůrnými opatření již v lednu. Jednalo se například o částečné
omezení dovozu levných zemědělských produktů z Ukrajiny, či zmírnění pravidel týkajících se nevyužité
půdy. Zemědělci však tyto ústupky nepovažují za dostatečné.
Podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové je komise je i nadále plně odhodlána hledat řešení, která by zmírnila tlak a pomohla evropským zemědělcům zajistit potravinovou bezpečnost. Ke zrušení Green Dealu ale v žádném případě přistupovat nechce.
