Právě si prohlížíte Češi výrazně přehodnocují své vnímání změn klimatu, ukázal průzkum
Zdroj: Pixabay

Nově zveřejněná prvotní data evropského výzkumného konsorcia ESS-ERIC ukazují, že výrazné procento Čechů od posledního výzkumu pořádaného před pěti lety přehodnotilo svůj pohled na změnu klimatu. Podle dat konsorcia se procento lidí, jež se klimatické změny neobávají, zmenšilo o 14 procentních bodů.

Jak Češi vnímají změnu klimatu? Kam jsme se za pět let posunuli? A jak se k otázkám klimatům staví politické reprezentace? Odpovídáme v článku s nejnovějšími daty z 32 evropských států.

Větší obavy Čechů

Nová data, která byla sbírána v letech 2020-2022-, ukazují, že počet českých občanů, jež se změny klimatu neobávají se rapidně snížil. Ještě v roce 2016 se změny klimatu neobávalo
42 % Čechů, v letošním roce takto odpovědělo pouze 28 % respondentů. I přes tento pohled však výzkumníci odhadují, že Česká republika se opět zařadí k národům, jež se změny klimatu obávají nejméně.

Zdroj: Green Dock

Vnímání klimatické změny společností je přitom pro obyvatele západních zemí, podle výzkumu cambridgeské univerzity, klíčové pro důležitá politická rozhodnutí, která mají klimatickou změnu dostatečně zpomalit. Jak vyplývá z loňského průzkumu agentury STEM Rozděleni svobodou, pro některé třídy české společnosti je u politických řešení klimatické krize nejdůležitější ekonomický dopad na jejich každodenní život. Primárně hodnotově podpořená podpora klimatických opatření  je vlastní spíše vyšším společenským třídám. Ve výzkumu naopak 39 % respondentů vyjádřilo obavu z negativních dopadů na českou ekonomiku.

Osobní zodpovědnost

Další výsledky výzkumu prozrazují, že za posledních pět let přibylo Čechů, kteří se alespoň částečně cítí zodpovědní za zmírňování změny klimatu. V roce 2016 zodpovědnost nepociťovalo 39 % respondentů, v letošních datech zodpovědnost odmítlo jen 27 % lidí. Téměř tři čtvrtiny obyvatel Česka tedy alespoň částečnou zodpovědnost za řešení dopadů změny klimatu pociťuje.

Tato pozitivní data přivítaly mnohé organizace zabývající se environmentálními otázkami, protože ve společnostech, v nichž převládá pocit osobní zodpovědnosti za řešení dopadů změny klimatu jsou, podle meta-analytického výzkumu Journal of Environmental Education, obyvatelé více otevření pro-enviromentálnímu chování.

I přesto Česká republika ani v těchto otázkách nepatří mezi premianty. Z dat vyplývá, že zodpovědnost za řešení změny klimatu v Maďarsku nepociťuje jen 10 % obyvatel, ve Francii pouhé dvě procenta společnosti.

Změna klimatu a politika

Klimatická změna ovlivňuje agendu většiny států světa. Minulé úterý podepsal americký prezident Joe Biden příkaz k dosud nejvyšším investicím do klimatu v celkové hodnotě 375 miliard dolarů. Původně prezident Biden zvažoval také vyhlášení stavu klimatické nouze, nakonec se rozhodl pouze pro využití federálních opatření.

Rozsáhlou agendu ke klimatické změně zpracovávají také orgány Evropské unie (EU). Nejambicióznějším cílem je závazek snížit produkci skleníkových plynů minimálně o 55 % do roku 2030 oproti stavu z roku 1990. Dosažení tzv. klimatické neutrality (neutrální bilance emisí skleníkových plynů) si EU předsevzala do roku 2050.

Česká vláda se změně klimatu věnuje v několika bodech svého programového prohlášení. Nejdůležitějšími jsou podle vládních plánů ústavní ochrana vody, podpora zadržení vody v krajině a zejména představení nové Politiky ochrany klimatu v ČR, jež by měla utvořit koncepci pro zvládnutí ambiciózních plánů EU do roku 2030 a společného evropského závazku neutrality do roku 2050. Společně se související aktualizovanou Státní energetickou koncepcí by měla vláda tyto dokumenty projednat v roce 2023.

Konsorcium ESS-ERIC pořádá své výzkumy v několikaletých intervalech. První data z desáté etapy sběru dat byla uveřejněna v červnu letošního roku. Data byla sbírána ve 32 evropských zemích za účasti několika tisíc respondentů. Poslední výzkum v oblasti změny klimatu se uskutečnil v roce 2016. Zbylá konečná data plánuje konsorcium zveřejnit do konce roku 2022. O jejich výstupech bude informovat i česká výzkumná nezisková organizace Green Dock.

Jakub Hříbek

Student čtvrtého ročníku gymnázia z Uherského Hradiště píšící o domácí a světové politice. Žurnalistika je můj život.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..