Většina české populace ji zná nejspíše jako postavu filmu Noc v Muzeu. Její skutečný život však byl mnohem zajímavější. Zmizela a již ji nikdo nikdy neviděl živou. Kdo byla Amelia Earhartová?
Amelia – žena se srdcem i hlavou v oblacích
Již od dětství se chovala nekonvenčně – nejraději měla aktivity vyhrazené mužům. Za první světové války odjela se sestrou do Toronta a přihlásila se v tamní nemocnici na místo asistentky, aby se mohla starat o zraněné vojáky. Po konci války začala studovat medicínu na Kolumbijské univerzitě, od studia však po roce upustila.
28. prosince roku 1920 se Ameliin svět nadobro změnil. Absolvovala svůj první let jako pasažér. Tento moment ji utvrdil v tom, že chce létat po zbytek svého života. Po měsíci se zapsala na kurz letectví. O rok později již měla ostříhané vlasy po vzoru jiných letkyň a za nastřádané úspory si pořídila svůj první dvouplošník. Pojmenovala jej Kanárek.
Rekordmanka své doby
Amelia Earhartová vytvořila svůj první rekord 22. října 1922, kdy jako první žena letěla ve výšce 4 300 metrů nad mořem. V květnu roku 1923 se stala teprve šestnáctou ženou s leteckým průkazem ve Spojených státech.
Roku 1927 Charles Lindbergh přeletěl Atlantský oceán bez mezipřistání a Amelia dostala rok na to nabídku absolvovat ten samý let. 17. června 1928 se tak zapsala do světové historie jako první žena, která přeletěla Atlantik – cesty se však zúčastnila jako spolucestující.
Následně začala létat závodně a vdala se za novináře George P. Putnama, se kterým sepsala knihu 20 hodin 40 minut, popisující její zážitek z přeletu nad Atlantikem.
Svůj první sólový nepřerušovaný let přes Atlantský oceán absolvovala ve dnech 20. až 21. května 1932. Za své zásluhy dostala od amerického Kongresu Záslužný letecký kříž, od francouzské vlády Řád čestné legie a Národní zeměpisná společnost jí udělila zlatou medaili. Díky rostoucí popularitě se sblížila mimo jiné i s první dámou Eleanor Rooseveltovou.
Osudová cesta
Na začátku roku 1936 začala Amelia Earhartová plánovat svou cestu kolem světa, kopírující rovník a dlouhou asi 47 000 kilometrů. Po prvním neúspěšném pokusu vzlétla se svým navigátorem Fredem Noonanem podruhé. Na konci června 1937 přistáli po mnoha zastávkách na Nové Guineji.
Dne 2. července 1937 vyrazili k Howlandovu ostrovu. V průběhu cesty se přerušilo jejich rádiové spojení. Do cíle jim přitom zbývalo jen asi půl hodiny.
Do dnešního dne není zcela jisté, co se s Amelií Earhatovou a Fredem Noonanem skutečně stalo. Existují studie založené na různých teoriích, avšak žádné z nich se nepodařilo se stoprocentní jistotou odhalit, co se s legendární letkyní doopravdy stalo.