Parlamentní volby u našeho jižního souseda proběhly již na konci září a dosud nebyla sestavena vláda. Co se v Rakousku děje? Proč se dosud strany nedokázaly domluvit? Hrozí Rakousku nástup krajní pravice ke kormidlu? To vše si rozebereme v dnešním článku.

Před přečtením článku bych doporučil přečíst jeden z mých starších článků věnující se výsledkům rakouských voleb.

Slepá ulička

Poté, co volby vyhrála Svobodná rakouská strana, byly všechny snahy o sestavení vlády na původním půdorysu Lidová strana – Zelení vyloučeny. Tím však nastalo období velké politické krize, kdy většina stran odmítala vládnout s Herbertem Kicklem, předsedou svobodných. Odmítání svobodných, coby případných koaličních partnerů, je důsledkem jejich populistické politiky, euroskeptických názorů a také náklonnosti k Rusku, kterou se strana v posledních letech holedbá. Pravdou však zůstává, že některé své postoje strana mírní, jako například ty týkající se Evropské unie.

Jako pravděpodobné se zdály být úvahy o společné koalici Lidové strany a Svobodných. Tato možnost se zdála a zdá být očekávatelnou hned z několika důvodů. Zejména pak díky programové shodě, skutečnosti, že spolu strany současně vládnou v několika spolkových zemích, a také faktem, že spolu v minulosti již vládu tvořily. Zde však naopak Herbert Kickl odmítl koalici s Lidovou stranou, vedenou tehdejším kancléřem Karlem Nehammerem. 

Jednání pokračovala a nikdo nebyl schopen domluvit budoucí podobu vlády. Kancléř a předseda Lidové strany Nehammer se pokusil o jednání s liberální stranou NEOS a sociálními demokraty, která ale dopadla bezvýsledně, což jej vedlo k rozhodnutí rezignovat na funkci kancléře a předsedy lidovců. 

Cesta pro sestavení vlády je volná

Po neúspěšných rozhovorech sociálních demokratů s lidovci se zdálo, že vláda, na které budou participovat svobodní je nevyhnutelná. Vše se potvrdilo s odchodem Nehammera z politiky. To otevřelo cestu možnosti, že by Kickl skutečně mohl vládnout. Lidovci otočili o 180 stupňů a rakouský prezident Alexander Van der Bellen neměl jinou možnost než pověřit Herberta Kickla sestavením vlády. 

Vztah mezi oběma politiky by se dal označit za velice neharmonický, a to také díky ostrému jazyku, kterým se o prezidentovi Kickl vyjadřoval. V minulosti se o prezidentovi vyjádřil například jako o „mumii v Hofburgu“. 

Jak z celé situace ven

Možností není mnoho. V podstatě existují jen dvě. Buď vládní koalice lidovců a svobodných, nebo nové volby. Možnost nových voleb by byla v případě, že se strany nedomluví, nevyhnutelnou. Jednání stále probíhají, ale zatím bezvýsledně. Současně nemá Rakousko stálou vládu. Kancléřem je lidovec Alexander Schallenberger. 

Budoucnost rakouské politiky je nyní nejistá. Vyjednávání budou stále pokračovat, což pro rakouský stát znamená další týdny až měsíce bez vlády. Pokud padne rozhodnutí vyhlásit předčasné volby, budou moci proběhnout nejdříve na jaře, tedy více než půl roku po volbách. Rakousko se potýká s nárůstem pravicového populismu a krajní pravice, což dokládá podpora svobodných. Jak se však zdá, sestavit vládu bez Kicklových svobodných nebude zřejmě možné.