Brutalista – filmové zjevení, které v sobě spojuje to nejlepší z tradic evropské i americké kinematografie. Natočil ho teprve šestatřicetiletý režisér, v maďarských lokalitách a s na dnešní poměry miniaturním rozpočtem. Výsledné dílo o životě smyšleného architekta, jenž se po druhé světové válce snaží usadit a profesně uspět v (ne)přející Americe, uchvacuje už několik týdnů i české diváky.
Těžko tomu uvěřit. Vnitřně explozivní a navenek nepopsatelný snímek vypadá, jako by vznikl v jiné době. Období 50. let, v nichž se příběh fiktivního architekta Lászla Tóhta odehrává, přizpůsobuje režisér Brady Corbet nejen kulisu, ale rovněž celkovou koncepci stylu a vyprávění. Natáčelo se na dobový systém Vista-Vision, klasický 35 mm film a s rozpočtem pouhých devíti a půl milionu dolarů. Corbet jako tvůrce prokázal nesmírnou zručnost i úspornost: Ameriku nahradilo Maďarsko, a to nejen v lokacích, ale i modelem narace, který je bytostně evropský.
Sama mizanscéna je navzdory historické podívané velmi strohá. Nekonají se tu žádné velkolepé přehlídky, avšak každý záběr vedle své sevřenosti vykazuje dokonalé zvládnutí obrazu. Hned úvodní scéna, v níž se Adrien Brody coby maďarský emigrant židovského původu vynoří z podpalubí lodi a spatří sochu Svobody coby symbol tolik vytoužené očisty, jasně poví, že tohle je film pro velké plátno. Do kontextu událostí nás paralelně s tím zasvětí také dopis od hrdinovy ženy, která i s neteří dosud přebývá kdesi ve východní Evropě a slibuje Lászlovi opětovné setkání.
Film trvá 215 minut, včetně přestávky, ale účinek je tak mocný, že člověk brzy ztratí pojem o čase. Tempo je pozvolné, ale rytmus – založený na jednoduchém střídání dnů a nocí – funguje skvěle. V první polovině sledujeme Lászla, který se snaží v Americe odpoutat od válečného traumatu a začít znovu. Do cesty mu dílem osudu vstoupí bohatý mecenáš Harrison (Guy Pearce) a pověří ho stavbou velkolepého komunitního centra. Po pauze se dosavadní děj zlomí do zcela odlišného příběhu: do hry vstoupí Lászlova manželka Erszébet (Felicitiy Jones) a neteř Zsófie a Lászlovo psychická stabilita se začíná rozpadat. Neustálé napětí a hrdinova posedlost prací se odráží do složitých vztahů s ostatními postavami (Erzsébet, Harrison) a utváří gradující intenzitu.
László Tóth a jeho manželka jsou poznamenáni hrůzou z války, ale jejich vzájemná láska figuruje jako důvod, proč bojovat dál a snažit se udržet jejich pouto. Může se to jevit jako kýč, ovšem ve výsledku Brody a Jones dosahují úplné věrohodnosti vzájemné vnitřní relace, což v herecké profesi nebývá snadné, a ve filmu už vůbec ne. Guy Pearce je těžkým protipólem Brodyho rozervané duše, netvoří však přitom černobílý obraz zla. Lázslovi svěří úkol, podporuje ho, je k němu pohostinný. Zároveň odráží to nejodpornější, co americký kapitalismus dokáže vyplodit, včetně aktu zvrhlosti, který přijde těsně před koncem v úžasně nasnímané sekvenci v carrarském lomu. Závěr přeskočí z 50. let až do roku 1980. Sice doslovně, přesto účinně, je zpětně představen Lászlův záměr a inspirace, pointa je pak o to údernější.
Brutalistu lze interpretovat různě: jednak jako dobyvatelskou epopej ve stylu Až na krev, Lászlova destrukce je ale paradoxně lidštější a bližší našemu chápání, nežli krvavá zkáza pro zisk jednajícího ropného magnáta v podání Daniela Day-Lewise. Snímek je poctou moderním architektům Moholy-Nagymu nebo Miesu van der Rohemu, jejichž profesi rozebírá bezmála na atomy. Vedle toho otevírá nové možnosti, jak umělecky uchopit tragédii holocaustu, její věčné dědictví nesoucí s sebou nemožnost návratu.
Na 97. udílení cen Americké filmové akademie Oscar si Brutalista šel hned pro tři zlaté sošky; za nejlepší kameru, hudbu i herce v hlavní roli pro Adriana Brodyho. Po snímku Pianista z roku 2003 je to hercův již druhý oscarový triumf. Po premiérovém uvedení na filmovém festivalu v Benátkách patřil Brutalista mezi hlavní oscarové favority, ačkoli se nedávno objevily nařčení, že filmaři v postprodukci využili AI. Ani to však sílu zážitku nesníží! Teď už lze od režiséra Bradyho Corbeta jen s natěšením očekávat jeho další nový počin.
