Na Slavnosti svobody v Plzni se dostavil vzácný host. V doprovodu Petra Pavla se závěrečného pietního aktu účastnil belgický král Filip. Osmdesát let od osvobození města Plzně přijela s nimi oslavit také ministryně obrany Černochová a další politici. Jaká byla atmosféra přímo u památníku Díky, Ameriko! se můžete dočíst v reportáži.
Belgický král v Plzni
Návštěva Jeho Veličenstva krále Belgičanů, jak zní oficiální titul belgické hlavy státu, nebyla náhodou v době oslav 80 let od konce druhé světové války. Západní Čechy totiž neosvobodila jen americká armáda, ale na osvobození se podílely i jednotky z Belgie. To byl také důvod, proč přijel belgický monarcha.
Král Filip přijel na pozvání prezidenta Pavla. První den státní návštěvy strávil panovník v Praze, kde obdržel Řád bílého lva. K pietnímu aktu přijel nejdříve český prezident Pavel, aby se pozdravil s plzeňským primátorem Zarzyckým. Ten se v minulosti s prezidentem odmítl setkat s odůvodněním, že se „chová jako prezident pětikoalice“. Tentokrát hlavu státu přijal.
Nedlouho po příjezdu prezidenta Pavla dorazil i belgický král Filip. Na pietní akt se dostavili také předseda senátu Miloš Vystrčil, místopředseda poslanecké sněmovny Jan Skopeček nebo například ministryně obrany Jana Černochová. Ta se nevyhnula kritice za svůj, dle komentátorů, velice nevhodný úbor růžové barvy.
Král Filip mluví o Švejkovi, Američan zase česky
Celý program zahájil přelet tří letounů českého armádního letectva. Po ceremoniálním kladení věnců přišla řada na projevy. Ty se povětšinou nesly v tradičním duchu, na jaký jsme od západních politiků a hodnostářů zvyklý. Zmiňována byla samozřejmě ruská agrese na Ukrajině.
„Tato zkušenost je velice aktuální i dnes, kdy probíhá další agresivní válka na evropském kontinentu, a kdy opět si uvědomujeme, jak důležité, je stát při sobě, mít spojence a neustupovat zlu,“ uvedl prezident Pavel. V projevu pokračoval belgický král Filip: „Hojná účast Čechů zde v Plzni hřeje u srdce, dává najevo, že vaši lidé nezapomněli na oběti, které naše země přinesly.“ Nechyběly ani narážky na jedno z největších děl české literatury – Dobrého vojáka Švejka. Král zmínil absurditu díla v kontextu dnešní mezinárodně-politické situace. Z české kultury nezůstal jen u Jaroslava Haška. Dalším ze slavných Čechů, který se stal součástí proslovu, byl Václav Havel. Belgický král dále apeloval na význam spojenectví našich zemí v rámci Evropské unie.
V duchu snahy o poznání české kultury se nesl i další z projevů, který přednesl americký generál Dagvin Anderson. Celý projev začal slovy: „Dobré ráno, děkuji za pozvání, jsem rád zpátky v České republice, ale jsem trošku nervózní dnes, protože nemluvím česky často. Učil jsem se česky před mnoha lety na Moravě, a tak nevím, jestli je to správný přízvuk,“ dodal s humorem generál.
Asi nejvzácnější však byla účast veteránů. Mezi hrdiny druhé světové války nechyběli ani veteráni z Čech a USA. Za české veterány byl přítomen účastník bitvy na Dukle Miloslav Masopust. Za americké se zúčastnil Harry Humason. Význam jeho účasti podtrhl navíc fakt, že se předpokládalo, že do Plzně již žádný americký veterán nikdy nedorazí.
Tradičně nechyběl ani vnuk generála George S. Pattona – George Patton Waters, který ve své řeči popsal svého předka následovně: „Nebyl dokonalý, ale tváří tvář zlu byl neohrožený a neochvějně věřil ve svobodu.“
Celý pietní akt zakončila, pro západní Čechy typická, skladba Škoda lásky, kterou zahrála česká armádní kapela.