Nyaradzo Mashayamombe je bojovnicí za ženská práva ze Zimbabwe, zakládající ředitelkou Tag a Life International Trust (TaLI), advokátní a genderové skupiny s vizí pro bezpečný svět bez ohledu na pohlaví. Dále je členkou správní rady aliance CIVICUS, globální aliance zaměřené na posílení občanské činnosti po celém světě. Mimo to se věnuje skládání písní a umění.

(Přeloženo z anglického jazyka)

Myslíte si, že je reálné, že si v budoucnu budou ženy a muži všude rovni?

To je otázka, kterou si stále kladu. Kdybych tímto způsobem nepřemýšlela, neplýtvala bych svým časem a tuto práci bych nedělala. Spoustu mužů a žen za toto bojovali a bojují. Kdyby nebojovali, nikdy bychom se nesetkali v jedné místnosti. Nikdy bychom nedělali, co každá děláme. Není to o jedné generaci, která by měla situaci změnit. Každá generace předává té nové to, na čem zapracovala. Mladí lidé jako vy už na tom pracují a předávají svůj pokrok dál. To si myslím, že je skvělé.

Proč mají muži nadvládu nad ženami?

Myslím, že to bychom museli jít zpět ve vývoji člověka. Když si to ale promítneme na dnešní dobu, můžeme pozorovat vývoj jedince. Tyhle faktory vznikají ještě předtím, než se dítě narodí. Když se ptáme, jestli dítě bude chlapec nebo dívka, privilegia se dávají chlapci. Na děvčátko je pohlíženo jako na růžovou květinku, jako na někoho, kdo musí být hezký, kdo se musí vdát. Na chlapce je pohlíženo jako na někoho, kdo je silný a umí se o sebe postarat. Chlapcům se dávají hračky, které by měly odpovídat jejich budoucímu povolání, například auta a letadla. Rozdílně působíme na děti už od začátku a to by se mělo změnit. Měli bychom se k nim chovat tak, jak opravdu vypadá svět. V mé zemi se privilegia dávají vždycky mužům, i když je to novorozený chlapec, pořád má převahu nad svou starší sestrou. Je to a patriarchátu, je to o socializaci. Ženy nejsou dostatečně vzdělané a muži z toho mají benefity. Potřebujeme přestavět tento zažitý systém. Nemůžeme přece pořád zastávat ideál ženy, která zůstává v domácnosti, musí být tichá, poslušná, nechá se zneužívat svým manželem. Pak se dostáváme do politiky, kde jsou ženy obtěžovány, jsou nazývány prostitutkami, jen protože mají vůdcovské rysy. Společnosti nedělá problém zesměšňovat ženy. Když dívky vidí, jak jsou tyto ženy zesměšňovány, řeknou si, že nechtějí být jako ony. Stejně tak rodiny dívek nechtějí, aby takhle jejich dcery dopadly. Když ale nejsou zapojeni v těchto vyšších pozicích, mají velmi nízký plat oproti mužům. To pak vede k vyřazení žen z vlivu na formování politiky, ekonomiky, businessu. Ženy mají taky spoustu práce v domácnosti. Málo často se stává, že když je dítě nemocné, tak s ním doma zůstane otec. Žena se musí na tu dobu vzdát práce. Muži se stále zlepšují, šplhají na žebříčku, takže mezi ženami a muži je stále hodně nerovností. Klíč k tomu jak toto vyřešit spočívá v rodinách. Měli by své potomky vychovávat stejně. Když pro ně kupují hračky, neměli by vybírat podle pohlaví. I dívky by si měly hrát s autíčky a letadly. I dívka se může chtít stát pilotem. I chlapci by měli mít panenky. Také se v budoucnu budou starat o své potomky. Když kupují dětem oblečení, měli by zvolit neutrální barvy. Proč by dívky měly chodit v růžové a chlapci v modré? Každé dítě potřebuje rovnováhu. Musíme vychovávat děti tak, aby byly schopni soucítit s oběma pohlavími. Aby si byly vědomi toho, že jsou schopni dělat věci dříve určené pouze jednomu pohlaví.

Vidíte nějakou změnu, ať už přímo ve vaší zemi nebo v celém světě?

Ano, například v mé zemi máme ústavu z roku 2018. Zatím nejlépe provedenou ústavu s ohledem na rovnost pohlaví. Co je důležité, je realizace. Vývoj jde hodně pomalu. Vláda se musí zavázat k mezinárodním úmluvám a naplňovat je, ale progres je pozorovatelný.

Měly by se ženy v částech světa, jakými je střední Afrika a jižní Asie, nechat slyšet v boji proti místním poměrům?

Už to dělají, potřebujeme více mužů a více spojenců, kteří nám v tom pomohou. Ženy většinou nejsou sobecké, aby zanedbaly rodinu a péči o děti, proto se svého boje za větší rovnost vzdají.

Měly by být povolené zvyky a tradice, které ohrožují zdraví, jako je například ženská obřízka?

Zvyky a tradice jsou důležité. Popisují a definují skupiny lidí. Mělo by být povoleno, aby se lidé identifikovali se svou kulturou, ale když mají zvyky negativní důsledky, měly by být zrušeny. Většina zemí podepsala dohodu organizace CEDO (Center for Education and Human Rights Association), která chrání ženy a děti před bolestnými procedurami. Každému klade odpovědnost za ochranu před poškozením. Kdo neplní tyto povinnosti, brání někomu ve vzdělání, způsobuje bolest, překračuje tak lidská práva a měl by za to být potrestán.