Cílem ocenění Disturbing The Peace – kterou uděluje Nadace Knihovny Václava Havla – je odměnit spisovatele, již sdílejí Havlovu oddanost bránit lidská práva a byli pronásledováni pro své přesvědčení. Tento rok si v New Yorku ocenění převzal britsko-indický spisovatel Salman Rushdie. Literát, který již několik let žije se všudypřítomným nebezpečím smrti.
Fatva
V roce 1989 byla na Rushdieho vyhlášena íránským duchovním vůdcem fatva (náboženské posvěcení, zdůvodnění určitého činu či jednání) na jeho fyzické zlikvidování. Důvodem byla urážka Islámu, jíž se autor podle íránských představitelů dopustil v knize Satanské verše.
Knihou jsou dodnes někteří islámští radikálové velmi pobouřeni, přestože se od tohoto pohledu íránská vláda dávno distancovala. Fatvu ovšem může zrušit pouze vůdce, který ji vyslovil. Rúholláh Chomejní, který fatvu na Rushdieho vyhlásil, již zemřel, a tak stále platí. Od doby vyhlášení fatvy se Rushdie skrýval na přísně utajovaných místech střežených britskou armádou a pravidelně se stěhoval.
Loni v srpnu na literárním festivalu v New Yorku byl Rushdie napaden islámským aktivistou a zraněním málem podlehl. Utrpěl několik bodných ran v oblasti krku a trupu. Jeho rekonvalescence trvala 6 měsíců a následky si nese dodnes – jak fyzické (nevidí na jedno oko), tak psychické (trpí posttraumatickou stresovou poruchou). Navzdory útoku stále píše, s obtížemi, ale stále. „Zjistil jsem, že je velmi, velmi obtížné psát. Sednu si, abych psal, a nic se neděje. Píšu, ale je to směs prázdna, věcí, které napíšu, a pak druhý den smažu,“ řekl krátce po propuštění z nemocnice. Od té doby se na veřejnosti téměř neobjevuje.
Tajný host
Při předávání cen se o přítomnosti Rushdieho publikum dozvědělo jen několik minut před jeho vystoupením. „Omlouvám se, že jsem tajemným hostem. Vůbec se necítím tajemně. Ale trochu mi to zjednodušilo život,“ pronesl při přebírání ceny. Následně sklidil od publika potlesk ve stoje.
Dva silní muži
Za celým tímto příběhem, který má pro některé dobrý konec a pro jiné zase špatný, se skrývá obrovské morální hledisko. Rushdie se dlouhodobě prezentuje jako kritik náboženství, a především náboženského fanatismu. Přesvědčení, že je některý myšlenkový systém imunní vůči kritice a nesmí být podroben kritice, je podle něj v rozporu s principy svobody.
Tohoto přesvědčení se nevzdal ani po loňském útoku na jeho osobu, což jen dokazuje, jak je Rushdie hodnotově zaměřený člověk. Právě proto si zasloužil cenu Disturbing The Peace, která nese odkaz Václava Havla. Jak Rushdie, tak Havel několik desetiletí čelili nátlaku, výhružkám a perzekuci a ani jeden z nich necouvnul, byť jen o krok. I přes velkou cenu, kterou oba zaplatili, neochvějně bránili své přesvědčení a bojovali za svobodnou společnost.
Cena, kterou platí(me)?
Logicky tedy vyvstává otázka: Jakou cenu jsme ochotni zaplatit za to, abychom žili ve svobodné společnosti? Salman Rushdie „obětoval své oko“ a Václav Havel zaplatil zase svojí „vlastní svobodou“. Tato otázka je v dnešní době, kdy po světě zuří válečné konflikty, opět aktuální. Společnost by si měla uvědomit, že svoboda je přepych, za který jiní položili a pokládají životy.
