Právě si prohlížíte Schyluje se v Gruzii k revoluci? Velké protesty se rozšířily po celé zemi, zapojila se i prezidentka.
„Máme pouze jednu možnost a tou je evropská Gruzie" zní na protestech (zdroj: X/@SamBayramova)

Sloužíte Gruzii, nebo Rusku?! Pro koho jste složili slib? Nezodpovídáte se snad prezidentovi?“ tyto tvrdé otázky pokládala prezidentka země těžkooděncům, kteří přišli rozehnat pro-evropského protest v hlavním městě Gruzie. Účast hlavy státu na protestech je ve světe vzácnost, zde pouze podtrhuje vyhrocené napětí v zemi. Co se ale vlastně děje? Jak situaci ovlivnily nedávné parlamentní volby? A jakou roli v tom hraje Rusko? Na to se podíváme v dnešním článku.

Krátký historický kontext

Čtyřmilionová Gruzie se vzhledem k své poloze vždy nacházela pod silným vlivem Ruska. Strávila mnoho let jako součást Sovětského svazu a teprve v roce 1991 poprvé zažila samostatnost. Po tzv. „růžové revoluci“ v roce 2003 začala země prosazovat silně prozápadní politiku a usilovala o vstup do EU a NATO. To zhoršilo vztahy s Ruskem, které aktivovalo své národnostní menšiny v zemi a vedlo je k separatismu. Dnes se tak na území Gruzie nachází dvě separatistické republiky, vojensky ovládané Ruskem – Abcházie a Jižní Osetie.

Gruzie patří mezi jednu z kavkazských republik, společně s Arménií a Azerbajdžánem (zdroj: Wikipedie)

Byly volby demokratické a legitimní?

26. října proběhly v Gruzii parlamentní volby, jejichž výsledek byl přinejmenším překvapivý – strana Gruzínský sen získala téměř 54 % hlasů. Do voleb šla např. s programem zákazu opozice nebo většího přátelství s Ruskem. Opozice společně s prezidentkou poté volby označili za nelegitimní a zmanipulované ze strany Ruska. Mnoho západních zemí také vyjádřilo znepokojení nad průběhem, včetně Česka.

Volební výsledky tohoto roku – Tmavě modrý Gruzínský sen získal téměř 54% (zdroj: Civil.ge)

Obrazy dnešních protestů

Chvíli po volbách nový premiér oznámil odstoupení od přístupových hovorů s EU na další čtyři roky. Právě to vyvolalo dnešní masové protesty, které se z Tbilisi rozšířily po celé zemi. Protestující často mávají vlajkami EU a provolávají kritiku vládnoucí strany Gruzínský sen. Do protestů se zapojili významné tváře dnešní opozice a i současná prezidentka země.

Gruzinská prezidentka Salome Zurabishvili při střetu s těžkooděnci na pro-evropském protestu v Tbilisi (zdroj: RadioFreeEurope)

Závěrečná fotogalerie

Těžkooděncům není používání vodních děl a pepřových sprejů cizí. Protestující se však nenechávají odradit a setrvávají na svých místech. Celou situaci však slovy popsat nelze, proto závěrečnou část článku věnujeme záběrům přímo z ulic.

Video protestu z 1.12. v hlavním městě (zdroj: X/@Mylovanov)
Masivní protesty ovládly ulice v Tbilisi (zdroj: X/@JayinKyiv)
„Dnes nebude hodina, Gruzie se nestane Ruskem“ – učitelé se také ve velkém zapojují do protestů (zdroj: X/@SamBayramova)

Adam Pluháček

Adamův život se odehrává na trojúhelníku Brno-Praha-Berlín. V Brně se narodil, studoval gymnázium a miluje ho, v Berlíně studuje politologii na Freie Universität Berlin, a do Prahy jezdí na politické simulace a za přítelkyní. Ve volném čase se zajímá o všechno možné, od basketbalu, přes politiku a mezinárodní vztahy až po gaming a urbanistiku.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..