Další týden je za námi a na politické scéně se doma i ve světě událo spoustu zajímavých politických událostí a rozhodnutí. Jaké byly v minulých sedmi dnech ty hlavní?

11. března

• Malajsijská prokuratura stáhla podle agentury AP v pondělí obžalobu z vraždy, kterou podala na Siti Aisyahovou v rámci smrti bratra severokorejského diktátora Kim Čong-una. Indonéská občanka byla rovněž propuštěna na svobodu. Zároveň byl odložen proces s druhou obžalovanou, Vietnamkou Doan Thi Huong. Kim Čong-nam, který zemřel předloni v únoru krátce poté, co mu Aisyahová s Thi Huong v prostorách letiště v Kuala Lumpur vstříkly do obličeje nervový plyn VX, byl nejstarším synem bývalého severokorejského vůdce Kim Čong-ila. Před smrtí žil v zahraničí, neboť v KLDR upadl v nemilost a Kim Čong-un ho mohl vnímat jako ohrožení své vlády. Proč se Malajsie rozhodla jednu z obžalovaných propustit na svobodu, není známé, spekuluje se o nedostatku důkazů či možném tlaku ze strany KLDR.

• „Pokud jde o roli pana Faltýnka, nevím přesně, jaká jednání měl. Podle mého názoru ale neměl suplovat ministra Ťoka. Mě to opravdu štve, protože jako hnutí máme čistý štít,” uvedl v pondělí v Lidových novinách premiér Andrej Babiš (ANO) ke kauze prvního místopředsedy hnutí ANO Jaroslava Faltýnka (ANO), který může být zapleten do možného korupčního jednání v souvislosti s tendrem na mýto a zájmem firmy Kapsch. Babiš míní, že podezřelí jsou „spíše na ÚOHS a v Kapschi”, Faltýnek má v kauze figurovat jako svědek.

• Obviněný radní městské části Brno-střed Jiří Švachula (ANO) byl v pondělí odvolán z pozice člena dozorčí rady nákladního dopravce ČD Cargo. Švachula je spolu s dalšími čtyřmi lidmi od soboty ve vazbě kvůli podezření korupčního jednání při zakázkách na radnici Brno-střed. O odvolání informoval mluvčí národního dopravce.

• Turecká ekonomika se v závěru loňského roku dostala do recese. Uvedl to tamější statistický úřad, jenž v pondělí oznámil, že hrubý domácí produkt (HDP) se ve čtvrtém čtvrtletí propadl o 2,4 procenta proti třetímu kvartálu, v němž se snížil o 1,6 procenta. V celém loňském roce se turecký HDP zvýšil o 2,6 %, jde ovšem o nejslabší celoroční výkon za téměř deset let a dvě čtvrtletí hospodářského poklesu za sebou odpovídají definici recese. Jako důvod bývá označována měnová krize způsobená diplomatickými spory s USA a vlivem prezidenta Erdogana na měnovou politiku. Zemi trápí také rostoucí nezaměstnanost, jež se vyhoupla na hodnotu přes 12 procent.

12. března

• 12. března 1999. Den, který významně změnil historii České republiky. V úterý tomu bylo přesně 20 let od vstupu naší země do Severoatlantické aliance (North Atlantic Treaty Organization), tedy NATO. Výročí si na Pražském hradě připomínají nejvyšší ústavní činitelé, prezidenti zemí Visegrádské čtyřky i bývalí vysocí představitelé NATO a USA. Více se dozvíte v tomto článku.

• Evropská unie a Spojené království se po dlouhých jednáních v pondělí večer ve Štrasburku zavázaly, že učiní vše, aby do konce roku 2020 našly náhradní řešení za spornou irskou pojistku. Ve společném prohlášení to uvedli britská premiérka Theresa Mayová a předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Na úterní hlasování britská vláda zajistila rovněž doplněk dohody o tom, že EU se nebude moci snažit uplatňovat neomezeně irskou pojistku. Brusel by také mohl čelit arbitrážím, pokud by se Británii pokoušel časově neomezeně s unijními strukturami svázat. Británie pak podle Mayová může přijmout jednostrannou deklaraci, podle níž nebude dohodnutou pojistkou vázáno, pokud by v budoucnu ztroskotala vyjednávání o podobě vztahů s EU.

• Doplněk, který v pondělí vyjednala britská premiérka Theresa Mayová k brexitové dohodě, je sice právně závazný, ovšem nebezpečí, že Velká Británie uvázne v unijních strukturách na neomezenou dobu, stále trvá. Ve své právní analýze to v úterní debatě před hlasováním o rozvodové smlouvě řekl britský generální prokurátor Geoffrey Cox. Jeho prohlášení výrazně snižuje šance Mayové dohodu prosadit. Cox uvedl, že upravená dohoda omezuje riziko, že by mohlobýt Spojené království proti své vůli na neomezenou dobu zadrženo” (v EU), kdyby selhaly rozhovory o dalším uspořádání vztahů mezi Velkou Británii a Evropskou unií. Dodal ale, že riziko vyloučeno není: „Právní rizika zůstávají nezměněna.” Pokud by se nedosáhlo dohody o vzájemném obchodu po brexitu, Velká Británie by neměla „žádné prostředky mezinárodního práva”, jak se zbavit irské pojistky bez souhlasu EU.

• „Projednáváme něco, co občané ČR nechtějí. To je nařízení EU, to sem přilítlo a my tu zoufale teď hledáme, jak to zmírnit. Mně to připomíná, jak když jsme židovský výbor, který má vypravit transport a my jen tak rozhodujeme, že ty nemocné ženy ještě nepošleme a ty půjdou až příštím vlakem, a jinak děláme to, co nám řeknou,” prohlásil na plénu Sněmovny poslanec za ODS Václav Klaus ml. Schytal za to velkou kritiku, jeho stranický šéf Petr Fiala se za jeho příměr následně dokonce omluvil. Video najdete v článku na serveru Novinky.cz.

• Britští poslanci v úterý večer podle očekávání odmítli i pozměněnou dohodu o brexitu. Vyjednané úpravy v souvislosti s irskou pojistkou jim tak nestačily. Britská premiérka Theresa Mayová neuspěla s plánem na odchod z EU ani podruhé. Tentokrát prohrála poměrem 149 hlasů. Pro návrh bylo 242 poslanců, proti 391. „Vláda utrpěla opět porážku,“ komentoval výsledek předseda opozičních labouristů Jeremy Corbyn, který naznačil možnost předčasných voleb a vyzval poslance, aby podpořili labouristický plán na odchod, který počítá s celní unií s EU. Ve středu se bude hlasovat o možnosti odchodu bez dohody. Pokud bude i ten odmítnut, budou poslanci ve čtvrtek hlasovat o odkladu brexitu.

13. března

• Bývalý finanční ředitel Vatikánu sedmasedmdesátiletý kardinál George Pell jde na šest let do vězení. Soud ho tam poslal za sexuální zneužití nezletilých chlapců. Kardinál vinu popírá a proti verdiktu se odvolá. Pell měl v devadesátých let jako arcibiskup zneužít dva 13leté chlapce z místního sboru. Jedna z obětí, nyní 34letý muž, soudu popsal, že Pell se v roce 1996 před ním a druhým hochem obnažil, osahával je na genitáliích a masturboval při tom. Přinutil ho také k orálnímu sexu.

• Premiér Andrej Babiš (ANO) se zastal prvního místopředsedy hnutí ANO Jaroslava Faltýnka. Žádná kauza Faltýnek v souvislosti se zakázkou na výběr mýtného podle něj není. V rozhovoru pro Právo uvedl, že podle něj je podezřelý šéf Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a firma Kapsch, nikoliv Faltýnek. „Z korupce jsou podezřelí Petr Rafaj (šéf ÚHOS) a šéf firmy Kapsch, určitě ne Faltýnek. Z dostupných informací vím, že Faltýnek v celé věci figuruje jako svědek,” napsal Babiš ve středu serveru Novinky.cz. Ve středu dopoledne také pro server iDnes.cz řekl, že média se snaží vytvářet obraz, že existuje nějaká kauza Faltýnek, ale žádná podle něj neexistuje.

• Britští poslanci schválili ve středu večer vládní návrh, který vylučuje odchod Spojeného království z Evropské unie 29. března bez dohody. Podpořilo ho 321 poslanců, proti bylo 278. Už předtím poslanci schválili právně nezávazný dodatek, který doporučuje vládě za žádných okolností neodcházet z EU bez dohody. Výsledky hlasování neznamenají, že už nemůže dojít k tvrdému brexitu. Dodatky totiž nejsou právně závazné, nemají podobu zákona, jde jen o doporučení vládě, jak jednat. Ta je ovšem může závaznými učinit.

• ODS ve středu večer podle informací Práva vyzvala Václava Klause ml., aby odešel z poslaneckého klubu. Důvodem je jeho úterní kontroverzní výrok na plénu Sněmovny, kdy přirovnal český parlament k židovskému výboru, který místo toho, aby schvaloval zákony, tak jen rozhoduje o tom, koho pošle do transportu. Klaus odejít nehodlá a straně vzkázal, ať ho vyloučí. Více o výroku Klause ml. najdete v tomto článku.

14. března

• 140 let by ve středu oslavil fyzik a velikán Albert Einstein. Více o něm si přečtěte v tomto článku.

• Poté, co britští poslanci ve středu odmítli odchod z EU bez dohody, je pravděpodobné, že jim premiérka Theresa Mayová ještě jednou předloží návrh dohody o odchodu z Evropské unie, kterou už dvakrát odmítli. Naznačila to konzervativní poslankyně a vůdkyně Dolní sněmovny Andrea Leadsomová a zmiňovaly to britský Huffington Post i list The Guardian, Podle televize Sky News je možné, že by se o dvakrát odmítnutém návrhu hlasovalo opět příští týden.

• Senát Spojených států ve středu odhlasoval ukončení americké podpory saúdskoarabské koalici v jejím válečném tažení v Jemenu. Kongres tak učinil krok k bezprecedentnímu odmítnutí zahraniční politiky Donalda Trumpa. Saúdská Arábie stojí v čele koalice, která od roku 2015 pomáhá jemenským vládním vojskům v boji proti šíitským povstalcům podporovaným Íránem. Konflikt si od svého začátku vyžádal tisíce lidských životů a miliony lidí uvrhl do humanitární krize. Saúdská Arábie byla opakovaně kritizovaná, že pří náletech útočí na civilní cíle včetně nemocnic. Při bombardování používá munici nakoupenou právě v USA a Velké Británii. Rezoluce poputuje ještě do demokraty ovládanou Sněmovny reprezentantů, kde se rovněž očekává hladké schválení.

• „Včerejší (středeční) rozhodnutí vedení ODS, respektive jejího poslaneckého klubu, mne nepřekvapilo,” uvedl v prohlášení k výzvě poslaneckého klubu ODS k odchodu jeho syna bývalý prezident Václav Klaus. „Tito lidé nemají s původní ODS nic společného. S jejími ideály se rozešli už dávno, nebo je nikdy nesdíleli. Charakterizuje je nadbíhání politické korektnosti a pravdě a lásce,” uvedl Klaus starší. Dodal také, že jejich cesta k politické bezvýznamnosti je zcela přímočará. „Dříve či později musí vzniknout nová, skutečná pravicová strana. Dlouho jsme mnozí sázeli na ODS. Teď už snad každý ví, že to není možné,” dodal.

• Kontroverzní slovenský podnikatel Marian Kočner byl obviněn z objednání vraždy investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. Ve čtvrtek to uvedla slovenská média s odvoláním na policejní zdroje a následně to na tiskové konferenci potvrdila i slovenská speciální prokuratura. Prokurátoři řekli, že Kočner byl obviněn 8. března a důvodem vraždy byla Kuciakova novinářská činnost: „Obvinění bylo Kočnerovi doručeno tento čtvrtek.“  V rámci vyšetřování bylo prý vyslechnuto 17 podezřelých, 225 svědků, byla učiněna jedna konfrontace a proběhlo také 41 prohlídek těla a 53 domovních prohlídek. Spis má 38 svazků a přes 15 tisíc stránek.

• Britští poslanci ve čtvrtek schválili vládní plán požádat o odklad odchodu z EU do 30. června. Čistě technické hlasování podmínila premiérka Theresa Mayová tím, že žádost o odklad odchodu z EU podmínila tím, že během příštího týdne schválí už dvakrát odmítnutý návrh dohody o odchodu. Vládní návrh měl jednoznačnou podporu poslanců, pro jich bylo 412, proti 202. Neprošel ani jeden z pozměňovacích návrhů, z nichž jeden mohl dát Dolní sněmovně možnost převzít kontrolu nad programem, který má jinak na starost vláda. Pokud by poslanci opět neschválili vyjednanou dohodu, Mayová by EU žádala o ještě delší prodloužení platnosti článku 50 Lisabonské smlouvy. Toho se ale bojí euroskeptičtí konzervativní poslanci i severoirští poslanci z DUP, kteří zatím rozvodovou dohodu odmítají.

15. března

• V sobotu je tomu přesně 80 let, co 15. března 1939 započala okupace Československa německými vojsky. O pouhý den později byl výnosem nacistického vůdce Adolfa Hitlera ustanoven Protektorát Čechy a Morava. Formální hlavou útvaru, jenž byl součástí Třetí říše, zůstal sice prezident Emil Hácha, moc však třímal v rukou úřadující říšský protektor Konstantin von Neurath. Šlo o nejtemnější dobu českých dějin. Už po podepsání Mnichovské dohody v září 1938 bylo Československo donuceno postoupit české pohraničí Německu. Pro Adolfa Hitlera ale konference představovala neúspěch, neboť usiloval o obsazení celých Čech. Německo proto v následujících měsících, než dohodu přímo porušilo, vyvíjelo na okleštěné Československo stále větší politický i hospodářský nátlak. Nakonec pod hrozbou bombardování a násilného obsazení Německo přinutilo prezidenta Háchu ke kapitulaci.

• Nejméně čtyřicet devět obětí si vyžádala páteční střelba ve dvou mešitách v novozélandském městě Christchurch. Policie dopadla čtyři podezřelé – tři muže a jednu ženu. Podle aktuálních informací ministerstva zahraničí nejsou mezi oběťmi útoku žádní čeští občané. „Mnoho z těch, kteří byli střelbou zasaženi, jsou migranti či uprchlíci. Vybrali si Nový Zéland jako svůj nový domov,“ prohlásila premiérka Ardernová, která střelbu označila za „bezprecedentní násilný čin“. Spáchán byl antiimigračními australskými extrémisty.

• Přes dva tisíce studentů se v pátek v Praze připojily k celosvětové protestní akci, která má za cíl přimět politiky důsledněji chránit klima a snižovat emise. V Praze se ráno sešli studenti na Malostranském náměstí. Pak vyšli na průvod městem, na programu byly i přednášky. K protestům se přidala i další města v Česku jako Brno, Ostrava nebo Liberec. Celosvětového protestu se účastní mladí lidé z víc než stovky zemí v rámci iniciativy Fridays For Future. Při ní studenti od loňského září protestují po vzoru šestnáctileté švédské studentky Grety Thunbergové.

• Bývalý předseda moravskoslezské buňky a poslanec Lubomír Volný vystupuje z hnutí Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura (SPD). Jako důvod uvedl, že ve straně podle něj získávají moc neonacisté, rasisté a násilníci, se kterými nechce mít nic společného. Hnutí opouštějí také další dva další poslanci zvolení v Moravskoslezském kraji Marian Bojko a Ivana Nevludová. SPD způsob (přes Facebook), jakým Volný oznámil svůj odchod, zkritizovalo. „Považujeme to především za mimořádně lidsky neslušný styl komunikace,“ napsalo hnutí v tiskovém vyjádření pro Právo. „Jelikož se Lubomír Volný stal poslancem díky SPD, vyzýváme ho ke složení poslaneckého mandátu, aby uvolnil místo dalšímu v pořadí na kandidátce SPD,“ dodalo hnutí.

16. března

• Proti současné vládě ANO a ČSSD i vůči straníkům, kteří by zpochybňovali například západní orientaci Česka, se na sobotní programové konferenci ODS vymezil její předseda Petr Fiala. Kabinet nazval při té příležitosti vládou marketingu a planých řečí a premiéra Andreje Babiše, ač ho přímo nejmenoval, přirovnal k baronu Prášilovi. „Nikdy se v české politice tolik nekecalo jako v současnosti,“ řekl v úvodu programové konference Fiala. ODS podle něho nabízí alternativu „vůči nové české levici sdružené kolem politicko-ekonomického projektu pana Babiše“. „Komunisté znovu mluví do vlády a propaganda, nyní marketing, znovu vítězí nad skutečností,“ prohlásil předseda ODS. Občanští demokraté představili na konferenci návrhy například pro snížení byrokracie, zjednodušení a snížení daní a důchodové reformy. „Zatímco levice lidem rozdává ryby, naše filozofie je rozdávat lidem udice,“ uvedl Fiala.

• Před pěti lety schválili v kontroverzním referendu obyvatelé ukrajinského Krymu připojení území k Rusku. České ministerstvo zahraničí k výročí vydalo v sobotu prohlášení, kde připomíná, že se tak stalo v rozporu s mezinárodním právem a že Česká republika dál považuje poloostrov za součást Ukrajiny. „Před pěti lety Ruská federace v přímém rozporu s mezinárodním právem anektovala Krym. Česká republika stejně jako celá Evropská unie a naprostá většina států světa považuje Krymský poloostrov za součást Ukrajiny,“ napsal resort vedený ministrem Tomášem Petříčkem (ČSSD) na svém webu.

• Někdejší místopředseda, vicepremiér a ministr vnitra ve vládě Mirka Topolánka Ivan Langer už není členem regionální rady občanských demokratů v Olomouckém kraji. Výkonná rada ODS v sobotu na zvláštním zasedání rozhodla, že anuluje nedávné rozhodnutí olomouckých straníků. Informaci přinesl Respekt. Důvodem jsou nelegitimně zvolení delegáti sněmu. Olomoucká oblast totiž loni sněm neuspořádala, což podle partajních stanov měla. „Při jednání regionálního sněmu ODS Olomouckého kraje došlo k procedurálnímu pochybení. Jen jsme konstatovali, že všechna rozhodnutí a volby jsou neplatné. Předseda regionu svolává nový regionální sněm na nový termín,” uvedl místopředseda ODS Martin Kupka.

• Výkonná rada Občanské demokratické strany (ODS) v sobotu vyloučila poslance Václava Klause mladšího ze strany. S informací přišel předseda ODS Petr Fiala. V odůvodnění vyloučení publikovaném na webu strany mimo jiné stojí, že Václav Klaus ml. otevřeně podporuje vystoupení ČR z EU, zpochybňuje účast vojáků AČR ve vojenských misích nebo se účastní akcí pořádaných problematickými organizacemi. ODS Klause řešila kvůli výrokům o židovských transportech ve Sněmovně a následnému přirovnání francouzského prezidenta Macrona k nacistickému vůdci Adolfu Hitlerovi. Klaus reagoval, že on by jako šéf „profesora Fialu” coby řadového poslance nikdy nevylučoval. „Nebál bych se, že mě zastíní nebo mi to pokazí nebo že má jiné názory,“ uvedl. Dodal, že se bude snažit nabízet vize, pozitivní program a že slibuje neměnit své názory, například prý bude vždy hájit suverenitu České republiky.

17. března

• Podle předsedy Sněmovny Radka Vondráčka (ANO) byly výroky Václava Klause mladšího v Poslanecké sněmovně o židovských transportech, které způsobily jeho vyloučení z ODS, jen záminka, protože názorové střety v klubu ODS bublaly již delší dobu. Domnívá se, že je to osobní věc mezi Klausem a předsedou strany Petrem Fialou. „Nedivte se, že z toho mám drobnou radost, protože to byla ODS, která nás obviňuje, že jsme sekta a autoritářské hnutí, tak ze svého středu někoho vylučují pro jeho názory. „My své lidi, kteří se s námi názorově rozcházejí, nevylučujeme,“ prohlásil Vondráček v pořadu Partie na Primě. „Jeho slova sedí: v ANO za názory nevylučují. Zapomněl dodat, ze ani nemohou, žádné názory nemají,“ poznamenal na Twitteru šéf ODS Petr Fiala.

• Poslanci Lubomír Volný, Marian Bojko a Ivana Nevludová, kteří tento týden opustili hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), vstoupili do nově založeného hnutí Jednotní Alternativa pro Patrioty. To bylo zaregistrováno v pátek a chce se účastnit voleb do Evropského parlamentu.  Volný uvedl, že hnutí vytvořila bývalá členská základna regionálního klubu SPD Moravskoslezského kraje.

• Pětačtyřicetiletá právnička a aktivistka Zuzana Čaputová je jasnou vítězkou sobotního prvního kola prezidentských voleb na Slovensku. Do druhého kola spolu s ní postoupil také místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič. Čaputová získala v prvním kole 40,57 % odevzdaných hlasů, na druhém místě se umístil Šefčovič s 18,66 procenta hlasů. Na třetím místě je Štefan Harabin s 14,34 procenta hlasů, čtvrtý Marian Kotleba získal 10,39 procenta hlasů. Hlasovat přišlo 48,74 procenta oprávněných voličů. O nové hlavě státu rozhodnou voliči za dva týdny.