Studentsk� listy
Gmail Instagram Facebook Twitter

11.08.2021 12:55

Shrnutí politického týdne: Pirátům se nelíbí nálepka neomarxisté. Sami ale spojují své odpůrce s fašismem

První polovina srpna bývá pro politiky obdobím parlamentních prázdnin, během kterého se nic mimořádného neděje. Jenže nás už rok a půl trápí pandemie a za dvě měsíce nás navíc čekají sněmovní volby. Takže o dění bylo postaráno i v uplynulém politickém týdnu.

Ten se bohužel ve velké části nesl ve znamení tragické středeční nehody, během níž se na Domažlicku srazily dva vlaky. Zemřeli tři lidé včetně obou strojvůdců. Co bylo příčinou kolize a zda jde o dlouhodobý trend, na který má vliv i současná vláda, je otázkou rozdělující experty a především politiky.

V čem se naopak politici – tedy aspoň valná většina – shodují, je názor na budoucnost ředitele BIS Michala Koudelky. Šéfa civilní kontrarozvědky podporují jak obě opoziční koalice, tak vládní ANO a ČSSD. Tedy aspoň rétoricky. Zatímco v minulých letech kabinet pravidelně (a neúspěšně) navrhoval Koudelku povýšit do funkce generála a premiér s ministrem vnitra mluvili o výborné spolupráci, potvrdit ho na dalších pět let v čele kontrarozvědky odmítli.

Michala Koudelku jmenoval do funkce ředitele BIS v roce 2016 tehdejší premiér Bohuslav Sobotka. Foto: vlada.cz

Jmenování šéfa BIS je přitom výlučnou pravomocí vlády, z níž dlouhodobě zaznívá na plukovníka Koudelku pouze chvála. Problém ale tkví v tom, že premiér Andrej Babiš (ANO) si nechce poštvat prezidenta Miloše Zemana, který Koudelku horlivě kritizuje (hlavně kvůli jeho boji proti ruským a čínským agentům). Babiš si spočítal, že bude Zemana potřebovat po říjnových volbách, a tak zvolil „šalamounské” řešení. Vláda Koudelku pověřila na rok zastupováním (sama sebe), o jeho definitivním pokračování tak rozhodne nový kabinet.

Zde však vyvstává několik možných problémů. Když pomineme to, že jde přinejmenším o obcházení zákona, tak není jasné, jestli má pověřený ředitel BIS Koudelka všechny pravomoci, které potřebuje. Určitě nemá jistotu, že další den bude mít práci, vláda ho totiž může kdykoliv odvolat. To nahrává prezidentovi, který bude po volbách určovat, kdo sestaví kabinet. Zeman tak může (a nejspíš bude) jako jednu z podmínek klást odvolání Koudelky z čela BIS. Případně si sestaví vlastní úřednickou vládu, která to rovnou zařídí.

Shrňme si to: premiér Babiš (za asistence šéfa ČSSD Hamáčka) se bojí prezidenta natolik, že neprodloužil mandát všeobecně uznávanému řediteli BIS Koudelkovi, a místo toho ho jen pověřil zastupováním sama sebe. To, kdo povede kontrarozvědku, tak rozhodne příští vláda, jejíž rozhodování či rovnou složení ovlivňuje prezident, dlouhodobý Koudelkův kritik. Budoucnost jedné z tajných služeb se tak odvíjí od čistě politických vztahů premiéra a prezidenta.

Proč bychom měli šetřit ostrými výrazy

Premiér se ve středu dění ocitl ještě jednou. O víkendu mu totiž aktivisté a demonstranti narušili autogramiádu v Průhonicích. Nejdřív zástupci spolku Milion chvilek pro demokracii, kteří na chodník nastříkali kříže jako připomínku zesnulých kvůli covidu-19, později odpoledne odpůrci vládní politiky a očkování. Jeden z nich hodil po premiérovi vejce, ten se poté schoval do blízké cukrárny. Událost ovládla mediální prostor a bohužel zastínila důležitější zprávy, jakou byla ta o praktickém zrušení kojeneckých ústavů, jednom z přežitků komunismů.

Na závěr se ještě zastavme u kauzy, na kterou narážíme v titulku. Jejím protagonistou je pirátský poslanec Ondřej Profant (na úvodní fotce), který na debatě o manželství pro všechny v rámci festivalu Prague Pride řekl, že Poslanecká sněmovna je „plná konzervativních bílých páprdů a velká část inklinuje k fašismu“. Narážel tak na to, že návrh zákona, který by otevřel manželství i pro homosexuály, se za čtyři roky výrazně neposunul vpřed.

Přeskočme teď důležitou debatu o manželství pro všechny a soustřeďme se na to, proč poslanec Profant označil některé své názorové protivníky za lidi inklinující k fašismu. Později pro Novinky upřesnil, že „k extremismu bohužel někteří dnešní poslanci neoddiskutovatelné inklinují” a zmínil SPD a KSČM. V případě SPD, kterou ministerstvo vnitra pravidelně zmiňuje ve svých zprávách o extremismu (naposledy v červnu), můžeme diskutovat o extrémních postojích některých jejích členů, podobně je tomu i o komunismů.

Měli bychom si však uvědomit, že jakmile začneme své názorové protivníky častovat ostrými výrazy, dostáváme se na velmi tenký led. Nálepkami jako fašista, nácek či komunista bychom měli šetřit, jinak se může snadno stát, že je budeme používat tak často a nepřiměřeně, až ztratí význam. Navíc vytvářejí atmosféru strachu, v níž s lidmi s jiným názorem nechceme diskutovat, ale umlčovat je. Anebo ještě hůř, jak dokládá pořád ještě ne až tak dávná historie.

Piráti by to koneckonců měli vědět nejlíp, za neomarxisty je totiž označuje premiér Babiš, proti čemuž se sami ohrazují. Stejně jako u vyjádření poslance Profanta jde samozřejmě o hloupou a nic neříkající nálepku. Pokud si ale Profant o svých poslaneckých kolezích skutečně myslí, že inklinují k fašismu, tak by měl mluvit konkrétně a podložit to důkazy.

Pokud to neudělá, tak jen využívá extrémní výrazy ke sbírání politických bodů a paušálně spojuje poslance, kteří kvůli svým konzervativním názorům nepodporují manželství pro všechny, s fašismem. A to je zkrátka špatně.

Shrnutí politického týdne je seriál Studentských listů, ve kterém jeden z redaktorů každé pondělí komentuje politické dění v uplynulém týdnu.

Snažíme se přinášet ověřené a srozumitelné články, ale jsme taky jenom lidé a chybujeme. Je pro nás důležité o chybách a nedostatcích vědět, abychom je mohli napravit a minimalizovat jejich výskyt. Proto jsme vděční za veškerou zpětnou vazbu, dotazy, náměty a připomínky, které nám můžete posílat na info@slisty.cz.

Komentáře