Právě si prohlížíte Shrnutí politického týdne: stávkující učitelé, vyšetřování Trumpa a spory na Blízkém východě

Další díl shrnutí politického týdne je tu. Co se stalo tentokrát?

Pondělí

  • Vláda schválila zvýšení platů učitelů. Do tarifů budou učitelé dostávat o 8 % více než v minulých letech. S původním návrhem na zvýšení platů o 15 % ministr Plaga neuspěl v diskuzích na ministerstvu financí. Z kompromisního návrhu na růst platů o 10 % se však vydělila dvě procenta věnována na odměny. S tímto řešením nesouhlasí učitelské odbory. Řada škol se chystala na středeční stávku.
  • Čtyři úředníci Bílého domu odmítli vypovídat před vyšetřovací komisí, zabývající se možným zneužitím moci Donalda Trumpa. Trump měl letos v létě tlačit na ukrajinského premiéra Zelenského a chtít po něm diskreditující informace na potenciálního prezidentského kandidáta Bidena. Měl dokonce pozastavit vojenskou pomoc Ukrajině, schválenou Kongresem.
  • Syrská vláda v Damašku odmítla český návrh na zbudování centra pro uprchlíky. Vystavění centra měla být reakce na návrh europoslankyně Michaely Šojdrové na přijetí padesáti syrský sirotků do Česka.
  • Španělský král Felipe VI. navštívil Katalánsko, v Barceloně se s rodinou účastnil předávání cen nadace princezny gironské. Přítomnost královské rodiny v Katalánsku vyvolala masové protesty. Demonstranti se bouřili proti jeho postoji k tvrdému postupu policejních sil při předloňském katalánském referendu o odtržení od Španělska, kdy se vyslovil za zajištění „ústavního pořádku”.
  • V Santiagu de Chile pokračují protivládní protesty. Na začátku října je vyvolalo zdražování cen veřejné dopravy. Protesty se rozšířily i do dalších chilských měst. Demonstranti protestují ale také proti stavu školství nebo zdravotnictví.

Úterý

  • Jakub Michálek bude nadále pirátským místopředsedou. Stranické internetové hlasování skončilo bez usnesení. Pro Michálkovo odvolání, setrvání ani pro odročení jednání se nenašla nadpoloviční většina hlasů. Na Michálkovo setrvání na postu reagoval jeho stranický kolega a kritik Mikuláš Peksa tím, že se vzdal funkce místopředsedy strany. Michálek byl obviněn ze šikanování a psychického nátlaku na své kolegy.
  • USA odstupuje od Pařížské dohody, tu dlouhodobě kritizoval prezident Trump. Snahy o snižování produkce oxidu uhličitého podle něj poškozuje americkou ekonomiku. K původním závazkům dohody se ale nadále dobrovolně hlásí jednotlivá města, univerzity ale i státy. Počet takovýchto podporovatelů dohody se už blíží polovině populace USA.
  • Donald Trump nabídl Mexiku pomoc v boji s drogovými kartely. Stalo se to potom, co kartel na severu Mexika zavraždil devět amerických mormonů. Mexický prezident Obrador Trumpovu nabídku ale s díky odmítl.
  • Místopředseda KSČM Stanislav Grospič se omluvil za své výroky o sovětské invazi v roce 1968. Označil je za nešťastné. V kritizovaném výroku uvedl, že většina mrtvých z období okupace Československa byla obětí dopravních nehod.
  • Turecké vojenské síly zadržely na severu Sýrie sestru bývalého vůdce Islámského státu abú Bakra Bagdádího. Od zadržení Rasmíi Avad si slibují přístup ke zpravodajským informacím o teroristech a pašerácích napojených na ISIS.
  • Městští zastupitelé Kutné Hory schválili odebrání čestného občanství bývalých komunistických prezidentů Gottwalda a Zápotockého. Proti byli jen zastupitelé za KSČM.

Středa

  • Čeští poslanci schválili daňový balíček. Na jeho základě by se měly zvýšit ceny tabákových výrobků, lihovin nebo hazardu. Zvýší se také poplatek za zápis do katastru nemovitostí a zdanění se nově nevyhnou technické rezervy pojišťoven. S balíčkem nesouhlasí většina opozičních stran. Poslanci ODS, KDU-ČSL, STAN a TOP 09 při hlasování demonstrativně opustili sál.
  • Parlament Velké Británie byl rozpuštěn. Poslanci se znovu sejdou až 12. prosince, po předčasných volbách. Dosavadní premiér a předseda konzervativní strany Boris Johnson se v nich střetne s lídrem opozičních labouristů Jeremym Corbynem.
  • Necelá třetina českých škol se zúčastnila nebo jinak podpořila protestní stávku. Do stávky se zapojily základní i střední školy, gymnázia nebo základní umělecké školy.
  • Francouzská vláda zpřísňuje svou migrační politiku. Na základě dvacetibodového dokumentu by mělo dojít k vyklizení provizorních uprchlických táborů a měl by být umožněna rychlejší deportace lidí bez povolení k pobytu. Rezoluce zároveň kvótami podpořila zaměstnávání ekonomických migrantů ze zemí mimo EU – považuje je za přínos své ekonomice.
  • Čína podpořila Pařížskou dohodu. Čínský prezident Si Ťin-pching to potvrdil podpisem tzv. Pekingské výzvy, kterou podepsal společně s francouzským prezidentem Macronem. Čína je doposud největší světový znečišťovatel životního prostředí.
  • Turecké síly zadržely manželku mrtvého teroristického vůdce abú Bakra Bagdádího. V severosyrském regionu ale stále panuje napětí. Turecko si stěžuje na přítomnost Kurdů v oblasti. Ti zase vyjednávají o podpoře Asadovského režimu a Ruska. Američané mají zase zájem na kontrole tamních ropných nalezišt.

Čtvrtek

  • Komunistická strana Číny chce spolupracovat s hnutím ANO. Předsedovi Sněmovny Radku Vondráčkovi to bylo řečeno šéfem zahraničního výboru komunistické strany při jeho návštěvě v Číně.
  • Ministerstvo spravedlnosti se nebude věnovat přezkoumání rozhodnutí Středočeského kraje o střetu zájmů Andreje Babiše. Babiš v ně čelí obvinění, že ovládá média, spadající pod Agrofert.
  • Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizuje současný stav v NATO, současnou situaci nazval stavem klinické smrti. Kritizuje zvláště protikurdskou invazi Turecka nebo postoj Donalda Trumpa k Alianci. Od Macronova projevu se distancovala například německá kancléřka Angela Merkelová.
  • Andrej Babiš byl na státní návštěvě v Lucembursku.Jednal zde o spolupráci států východní Evropy a zemí Beneluxu.
  • Pokračuje vyšetřování prezidenta Donalda Trumpa. Zveřejněné přepisy výpovědí poukazují na to, že Trumpův osobní právník tlačil na ukrajinského prezidenta Zelenského, za účelem zdiskreditovat Trumpova politického protivníka. Opozice chce na základě těchto událostí Trumpa zbavit funkce.

Pátek

  • Řecko požádalo českou stranu o přijetí 40 sirotků z tamních uprchlických táborů. Stalo se to již před dvěma měsíci, ministr vnitra Hamáček k těmto krokům přistoupit nechce. Aktuálně se kvůli tomu setkal s europoslankyní Šojdrovou.
  • V Hongkongu zemřel demonstrující student. Ten při policejní razii spadl z budovy nadzemních garáží a upadl do kómatu. Okolnosti pádu jsou stále nejasné. Jeho smrt vyvolala další vlnu odporu v ulicích.
  • Komunistický poslanec Zdeněk Ondráček podle vyjádření Univerzity Palackého Olomouci opisoval ve své dizertační práci, na základě které obdržel doktorát. O titul ale nepřijde.
  • Ve Španělsku končí volební kampaň. Volby do parlamentu se budou konat v neděli. Vzhledem ke komplikované situaci vyjdou Španělé k volebním urnám už po čtvrté za poslední čtyři roky. Volební kampani dominovalo téma katalánské nezávislosti.

Sobota

  • Německý prezident Frank-Walter Steinmeier vyzdvihl důležitost zemí střední Evropy při zhroucení totality v bývalém východním bloku. Role Česka, Slovenska, Maďarska a Polska v cestě k pádu Berlínské zdi je jedním z hlavních motivů letošních oslav třicetiletého výročí.
  • Při výročí pádu Berlínské zdi německý prezident vyzdvihl důležitost Československa, Maďarska a Polska při zhroucení komunistického režimu. Připomínky se zúčastnil prezident Zeman nebo slovenská prezidentka Čaputová.
  • Tisíce demonstrantů protestovaly proti striktní antimigrační politice italské vlády a množícím se projevům rasové nenávisti. Veřejností v poslední době rezonovala hlavně kauza přeživší holokaustu, která musela dostat z bezpečnostních důvodů policejní ochranu.
  • Rusko začíná obnovovat záchytné stanice. Je to jeden z dalších protialkoholních kroků ruské vlády, patřilo mezi ně i zvýšení daní na lihoviny nebo zákaz reklamy na alkoholické nápoje. Průměrný Rus vypije, podle statistik, méně alkoholu než průměrný Čech. Mezi vedlejší účinky protialkoholního tažení ale spadají častější úmrtí po konzumaci domácích pálenek.

Neděle

  • Ve Španělsku probíhají volby. Zatím 57% účast je menší než u posledních parlamentních voleb, které proběhly v dubnu. Větší preference se přičítají španělské levici. Ani socialisté, ani konzervativci ale pravděpodobně nezískají většinu. Při setrvávající patové situaci by pak hrozily už třetí předčasné volby.
  • Bolivijský prezident Evo Morales nečekaně svolil k opakování prezidentských voleb. Vedly ho k tomu četné protesty i zprávy nezávislých organizací o netransparentnosti voleb minulých. Morales je, se svými čtrnácti lety ve funkci, nejdéle vládnoucí prezident na celém kontinentu.

Matěj Kolář

Studuji žurnalistiku na Univerzitě Palackého v Olomouci. Vedle Studentských listů mi vyšly články například na webech Frontman.cz, Mediator1 nebo Časopis Ink. Slyšet mě můžete taky na studentském rádiu UP AIR, kde moderuji pořad o zahraničním dění Za hranice. Na Studenských listech si můžete přečíst například mé komentáře o slovenské politice.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..