Foto: Pixabay

Další týden je za námi a na politické scéně se doma i ve světě událo spoustu zajímavých politických událostí a rozhodnutí. Jaké byly v minulých sedmi dnech ty hlavní?

21. ledna

• Občanská demokratická strana (ODS) v pondělí představila kompletní kandidátku do voleb do Evropského parlamentu. Lídrem je europoslanec Jan Zahradil, na druhém místě je Evžen Tošenovský, třetí je pak poslankyně Veronika Vrecionová.

22. ledna

• Experti z amerického Střediska pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) našli v Severní Koreji tajnou základnu pro vývoj balistických raket. Napsal to britský server The Guardian. Spojené státy a KLDR se přitom připravují na historický druhý summit o denuklearizací poloostrova.

• Bývalá ukrajinská premiérka Julija Tymošenková se bude na konci března ucházet o funkci ukrajinské prezidentky. Podle posledních průzkumů bývalá prezidentská kandidátka, která v roce 2010 prohrála o pouhých 3,5 % s tehdejším vůdcem opozice Viktorem Janukovyčem, nad současným prezidentem vede. Získala by 22,6 procent hlasů.

• Francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová v úterý podepsali smlouvu o spolupráci a integraci. Dvě vedoucí země Evropské unie tak prohlubují spolupráci v oblastech zahraniční politiky, obrany, hospodářství či při integraci příhraničních regionů.

• Nemocní budou od letošního července dostávat část svého platu i v prvních třech dnech nemoci, tedy pokud návrh, který v úterý schválila Poslanecká sněmovna, podepíše prezident. Zrušení tzv. karenční doby posvětilo 129 poslanců z řad vládních ANO a ČSSD, přidali se k nim piráti, SPD, komunisté i lidovci a přehlasovali tak Senát, který sněmovní návrh zamítl.

23. ledna

• Poslanci ve středu schválili komunistickou novelu, která navrhuje zdanit peněžitou část z církevních restitucí. Nejvíce by tím utrpěla Českobratrská církev evangelická, která by tím přišla minimálně o 380 milionů korun. Na stát se snáší kritika kvůli tomu, že by takovou změnou v podstatě změnil již uzavřenou smlouvu s církvemi a tím vytvořil precedent ohrožující demokracii. Pro zdanění hlasovali poslanci za ANO, SPD, ČSSD a KSČM, proti STAN, KDU-ČSL, TOP 09, Piráti a ODS. Dalším krokem bude schválení novely senátory. Ve hře je coby poslední krok i případná žaloba na stát ze strany církví.

• Vláda bude v případě podpisu prezidenta Miloše Zemana podle schválené novely zákona o státní službě bude moci na návrh ministrů odvolávat státní tajemníky. Poslanecká sněmovna přehlasovala opoziční Senát, který varoval před politizací státní správy. Premiér Andrej Babiš (ANO) politizaci odmítá. Vláda mohla doposud jmenovat a odvolávat pouze nejvyššího státního tajemníka, ostatní mohli být odvoláváni v kárném řízení před komisí na základě negativního služebního hodnocení.

• Předseda venezuelského parlamentu Juan Guaidó se ve středu prohlásil za úřadujícího prezidenta země. Tím sice byl ve volbách, které opozice bojkotovala, zvolen Nicolás Maduro, ale Národní shromáždění ho označilo za nelegitimního prezidenta. To znamená, že by podle ústavy měl úřad hlavy státu převzít šéf parlamentu. Guaida už uznaly Spojené státy americké i další latinskoamerické země.

24. ledna

• Soud v Kyjevě odsoudil v nepřítomnosti bývalého ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče ke 13 letům vězení za vlastizradu. Janukovyč, který žije v ruském exilu, už dostal dříve za napomáhání agresivní válce proti Ukrajině 12 let.

• Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtečním telefonickém rozhovoru s venezuelským prezidentem Nicolásem Madurem „vyjádřil podporu legálním venezuelským institucím”. Putin dále podle ruských médií prohlásil, že podporuje „pokojný dialog” v zemi. Kreml měl také varovat Spojené státy před intervencí a Washington kritizoval rovněž za to, že ve středu uznal předsedu parlamentu Juana Guaidóa úřadujícím prezidentem státu.

• Polské úřady nejspíše neumožní čínské firmě Huawei, aby se v zemi podílela na vybudované vysokorychlostní sítě 5G. Podle agentury Reuters, která se odvolává na zaměstnance polské státní správy, se Polsko raději obrátí na evropské či americké firmy. Tento krok souvisí s obviněním bývalého vysoce postaveného polského bezpečnostního důstojníka a zaměstnance Huawei ze špionáže.

• Prezident Miloš Zeman ve čtvrtek na TV Barrandov odmítl, že by nabídl post předsedy Ústavního soudu bývalému šéfovi Nejvyššího správního soudu Josefu Baxovi. Ten měl naopak o funkci sám usilovat. Baxa minulý týden v rozhovoru pro Deník N prohlásil, že Hrad mu prostřednictvím kancléře Vratislava Mynáře nabídl pozici šéfa ÚS za to, že správní soud v některých kauzách rozhodne podle vůle Hradu.

25. ledna

• Podle průzkumů agentur CVVM a Median by lednové volby do Poslanecké sněmovny vyhrálo hnutí ANO. Zatímco CVVM předpovídá straně premiéra Andreje Babiše 31 procent, Median vidí její šanci na 30 procent. Podle CVVM by na dalších místech skončili Piráti (15 %), ODS (13 %), ČSSD (12,5 %), KSČM (9,5 %) a KDU-ČSL (5 %). Median vidí pořadí za prvním následovně – ODS (15,5 %), Piráti (13,5 %), ČSSD (9 %), SPD (8 %) a KSČM (7,5 %).

• Vedoucí kanceláře Pražského hradu Vratislav Mynář vzal zpět žalobu na Národní bezpečnostní úřad kvůli neudělení bezpečnostní prověrky, jež se nachází u Městského soudu v Praze. Mynář má podle tiskového mluvčí Hradu Jiřího Ovčáčka pochybnosti o nezaujatosti soudu a stávající stupeň prověrky je podle něj dostatečný.

• Řecký parlament po několikadenní debatě schválil poměrem 153 ku 146 hlasům dohodu o změně názvu sousední Makedonie. Spor o jméno severního souseda dlouhodobě komplikoval vzájemné vztahy, loni však oba státy uzavřely dohodu, na jejímž základě bude nové pojmenování státu znít Republika Severní Makedonie, zkráceně Severní Makedonie.

• Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek prohlásil, že by se v Praze mohla otevřít první prodejna Apple Store. Učinil tak po schůzce se šéfem Applu Timem Cookem. Do nápadu se obula koaliční ČSSD – ministryně Jana Maláčová prý na rozdíl od Babiše jedná o tom, jak pomoci lidem, kteří si telefon od Applu nemůžou dovolit.

• Lídrem TOP 09 pro květnové volby do Evropského parlamentu bude předseda a dosavadní europoslanec Jiří Pospíšil. Prioritami TOP 09 budou podle Pospíšila bezpečnost v Evropě a ochrana životního prostředí. Do voleb chce jít strana s hnutím STAN, které bude jako lídr reprezentovat europoslanec Stanislav Polčák. O podobě kandidátky budou strany ještě jednat.

26. ledna

• Americká Sněmovna reprezentantů v pátek schválila zákon, který na dobu tří týdnů obnovuje financování vládních úřadů, stejně rozhodl už předtím Senát. Dočasné uvolnění financí pro vládní úřady oznámil prezident Donald Trump, který stojí na jedné straně sporu o schválení rozpočtu. Ten mu nechce schválit opozičními demokraty kontrolovaná Sněmovna reprezentantů, protože jeho součástí jsou miliardy na zeď na hranici s Mexikem.

• Více než 30 osobností především z kulturní scény vyzvalo v manifestu, které zveřejnily některé evropské deníky včetně britského Guardianu, k záchraně Evropy a varovalo před narůstajícím vlivem populismu. Historici, filozofové a spisovatelé z dvacítky zemí včetně francouzského spisovatele českého původu Milana Kundery se ve výzvě zmínili o obavách z výsledku květnových voleb do Evropského parlamentu. Kompletní přepis vám nabídneme v příštích dnech.

• Německo přestane používat energii z uhlí nejpozději do konce roku 2038. Rozhodla o tom uhelná komise složená ze zástupců vlády, průmyslu, odborů i organizací na ochranu životního prostředí. Ta sice nemá primární zodpovědnost, protože o tom musí rozhodnout vláda a parlament, její doporučení je však považováno za klíčové a určující.

• Podle zdrojů militantního (vojenského) radikálního hnutí Tálibánu dojednali jeho zástupci a Spojených států mírovou dohodu, která počítá se stažením zahraničních vojsk z Afghánistánu do 18 měsíců od podepsání. Americká strana to však nepotvrdila, její vyjednavač Zalmay Khalilzad měl sice oznámit k zásadnímu průlomu, o dalších krocích se však bude radit s oficiální afghánskou vládou.

27. ledna

• Lídrem kandidátky ČSSD v květnových volbách do Evropského parlamentu bude europoslanec Pavel Poc. Na druhém místě bude europoslankyně Olga Sehnalová, za nimi předseda Mladých sociálních demokratů Radek Hlaváček a bývalá europoslankyně Zuzana Brzobohatá.

• Termín zavedení povinné státní maturity z matematiky by mohl být i na gymnáziích a lyceích platit od školního roku 2021/22, řekl v neděli v Otázkách Václava Moravce ministr školství Robert Plaga (za ANO). Rozhodnutí padne podle ministerstva velmi brzy. Plaga chce také do konce únoru předložit do meziresortního připomínkového řízení novelu školského zákona, která vyjímá slohy ze státních maturit a vrací je na úroveň škol.