Další díl shrnutí politického týdne je tu. Co se stalo tentokrát?

Pondělí

• Analytici se domnívají, že smrt šéfa Islámského státu Abú Bakra al-Bagdádího je pro teroristickou organizaci velkým zásahem, nikoli ale smrtící ranou. Větším problémem pro ni bude spíše nedostatek financí a rozsáhlé vojenské akce nepřátel IS.
• Prezident Miloš Zeman spolu s premiérem Andrejem Babišem, zástupci armády a válečnými veterány položili věnce k hrobu neznámého vojína v rámci pietního aktu u příležitosti 101. výročí vzniku samostatného Československa.
• Prezident Miloš Zeman v pondělí jmenoval nové generály, konkrétně sedm vojáků, hasičů a policistů včetně ředitele Hasičského záchranného sboru Drahoslava Ryby nebo šéfa Generální inspekce bezpečnostních sborů Radima Dragouna. Mezi jmény opět chyběl ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka, kterého Zeman pravidelně kritizuje.
• Oslavy 101. výročí existence Československa vyvrcholily v pondělí večer slavnostním udílením státních vyznamenání. Prezident Miloš Zeman při nich ocenil významé osobnosti, mezi nimiž bylo celkem 42 osob včetně Jaromír Jágr, Václav Klaus či válečný veterán Emil Boček.
• Státy Evropské unie schválily tříměsíční odklad brexitu na 31. ledna 2020. Pokud Spojené království schválí brexitovou dohodu dříve, může EU opustit k prvnímu dni následujícího měsíce. S prodloužením už souhlasil britský premiér Boris Johnson.

Úterý

• Podle nového průzkumu společnosti Median by se vítězem říjnových voleb do Poslanecké sněmovny stalo se ziskem 30,5 procenta hnutí ANO. Piráti by měli 12,5 a ODS 11,5. Dále následují SPD s 8, ČSSD se 7,5, KSČM se 7 a STAN s TOP 09 se 6. Lidovci by se 4,5 % skončili pod pětiprocentní hranicí nutnou ke vstupu do Sněmovny.
• Změna režimu během Sametové revoluce v listopadu 1989 stála za to podle 73 procent Čechů a 59 procent Slováků. Pozitivně na revoluci nahlíží dvě třetiny Čechů a 56 procent Slováků. Z průzkumu CVVM a sociologických ústavů obou zemí vyplývá, že Češi jsou ke komunistickému režimu kritičtější.
• Kurdské milice YPG se v úterý před stanoveným termínem stáhly z bezpečnostní zóny u turecko-syrských hranic, tak jak mi to ukládala rusko-turecká dohoda.
• Poslanci Dolní sněmovny britského parlamentu v úterý schválili uspořádání předčasných voleb, které mají rozřešit nejasnou situaci okolo brexitu. Uskuteční se 12. prosince. Favoritem jsou vládnoucí konzervativci Borise Johnsona.

Středa

• Státní zástupce Městského státního zastupitelství Michal Muravský nařídil znovu otevřít kauzu úmrtí československého ministra zahraničí Jana Masaryka z března 1948. Důvodem je nedávno objevený záznam výpovědi policisty, který byl první na místě nálezu Masarykova těla. Masarykovo tělo bylo záhadně nalezeno na dlažbě před ministerstvem zahraničí. Oficiálně se jednalo o sebevraždu, ale spekuluje se o vraždě komunistickými orgány.
• Platy učitelů se v příštím roce zvýší v tarifní části o osm procent. Neporostou tak o pevnou částku, jak původně prosazoval ministr školství Robert Plaga (ANO). Vláda se ve středu také vyslovila pro zrušení povinné maturity z matematiky.
• Server Deníku N napsal, že kancelář prezidenta republiky pozvala na oslavy státního svátku 28. října na Pražský hrad také proruské aktivisty z krymskotatarského spolku Kyrym birligi (Krymská jednota). Aktivisté poté na Facebooku napsali, že Miloš Zeman uznal Ruskem obsazený ukrajinský poloostrov Krym za součást Ruska.

Čtvrtek

• Česko, Polsko a Maďarsko nesplnily povinnosti plynoucí ze smluv Evropské unie, protože se odmítly zapojit do systému přerozdělování uprchlíků na základě povinných kvót. Uvedla to generální advokátka Soudního dvora EU Eleanor Sharpstonová.
• Ministerstvo dopravy stanoví maximální slevy na jízdné pro studenty a důchodce. Výše slevy bude mít u každé trasy limit v korunách, strop vstoupí v účinnost od prvního ledna příštího roku. Sleva u studentů a důchodců činí běžně 75 procent, u dražších by stát nově celou slevu neposkytl.
• Islámský stát potvrdil smrt svého vůdce Abú Bakra al-Bagdádího a uvedl nástupce, kterým má být Abú Ibráhím Hášimí.
• Americká Sněmovna reprezentantů schválila usnesení, které stanoví další průběh vyšetřování prezidenta Donalda Trumpa. Pro bylo 232 zákonodárců, republikáni hlasovali všichni proti. Proces impeachmentu může vést až ke zbavení Trumpa funkce.

Pátek

• Poslanci se nedostali k hlasování o zvýšení rodičovského příspěvku. Na růstu z 220 na 300 tisíc korun přitom panuje shoda, po vystoupení ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD), které zabralo téměř všechen čas, však na hlasování už nezbyl čas. Opozice ji osočila z toho, že hlasování účelově blokuje.
• Vítězem sněmovních voleb by se dle modelu CVVM stalo hnutí ANO se ziskem 33,5 procenta. Piráti by dosáhli na 14, ODS na 13,5, ČSSD by získala 8,5 a KDU-ČSL 5. Zástupci SPD (4,5), TOP 09 (4) a STAN (2,5) by se do Sněmovny neprobojovali.
• Státní rozpočet se po prvních deseti měsících letošního roku nachází ve schodku 19,57 miliard korun. Jde o nejhorší říjnový výsledek od roku 2015. Loni byl rozpočet v přebytku 5,67 miliardy.
• Ve středu 6. listopadu se uskuteční stávka kvůli platům učitelům. Školy by měly být po celý den zůstat zavřené nebo mít omezený provoz. Podrobnosti zveřejní školské odbory v pondělí. Odbory požadují navýšení tarifní části o deset procent, ministerstvo školství schválilo růst základů platů o osm procent, zbylá dvě procenta budou v pohyblivé složce na odměny.

Sobota

• Asociace ředitelů základních škol nepodporuje plánovanou stávku učitelů, která se má uskutečnit ve středu. Ředitelé, kteří jsou členové asociace, se k protestní akci nepřipojí, učitelům na svých školách však nebudou ve stávce bránit.

Neděle

• Během poklidné protičínské demonstraci v Hongkongu byli pobodáni čtyři lidi. Útočník ještě nebyl identifikován a není jasno, zda má něco společného s čínskou vládou. Jedním z napadených je radní, který patří do demokratického křídla opozice.