• Autor příspěvku
  • Rubriky příspěvkuPolitika
  • Čas na čtení:10 minuty čtení
Právě si prohlížíte Situace na hranicích Evropské unie a Běloruska eskaluje

Napjatá situace na hranici Běloruska s Polskem a Litvou každým dnem eskaluje. Několik metrů od sebe stojí tisíce uprchlíků, příslušníci běloruské, polské a litevské armády. Obě strany dělí provizorní plot z žiletkového drátu. Spor se netýká pouze tří zmíněných států, ale celé evropské sedmadvacítky.

Na polsko-litevsko-běloruských hranicích se v posledních týdnech odehrává jedna z největších humanitárních krizí posledních let. Tisíce uprchlíků převážně ze Sýrie, Iráku a Jemenu přežívají ve velmi náročných podmínkách uprostřed běloruských lesů, které se nacházejí v bezprostřední blízkosti hranic s Polskem a Litvou.

Lukašenkovi uprchlíci

Tisíce uprchlíků z asijských a afrických zemí se do Běloruska dostávají způsobem přímo řízeným Lukašenkovou administrativou. Jak uvedl zdroj deníku The Guardian, běloruské státní cestovní kanceláře oslovují obyvatele těchto zemí s nabídkou letu z Istanbulu do Minsku a odsud dopravou k polským hranicím, respektive na hranice Evropské unie.

S výše zmíněnou verzí přišel shodně polský stát i Evropská unie. Oba protagonisté tyto kroky vysvětlují jako Lukašenkovu odvetu za sankce, které schválily orgány EU po loňských zmanipulovaných prezidentských volbách, jejichž vítězem se Lukašenko prohlásil a jejichž výsledky neuznala většina států světa. Po nich musela odejít do exilu pravděpodobná vítězka voleb Svjatlana Cichanouská, která nyní sídlí ve Vilniusu a setkává se s čelními představiteli západních mocností. Českou republiku navštívila na počátku letošního června, kdy se setkala s prezidentem Milošem Zemanem, předsedou Senátu Milošem Vystrčilem a premiérem Andrejem Babišem.

Reakce Polska a Litvy

Reakce polské strany byla hned na počátku krize poměrně razantní – nejzásadnější bylo bleskové postavení plotu z žiletkového drátu a také povolání armády. Aktuálně hlídají polskou východní hranici tisíce vojáků. Ve dvou oblastech u hranic byl vyhlášen nouzový stav, který omezuje některé ústavní svobody. Polský premiér Morawiecki označil na svém twitterovém účtu situaci jako „hybridní válku“ a oznámil, že Polsko „je zodpovědné za hranice své i celé Evropské unie, a bude je náležitě bránit“.

Litvu postihuje největší nápor migrantů až v dnešních dnech. V úterý vyhlásila litevská vláda, obdobně jako vláda polská, nouzový stav, a to zejména proto, že „přes noc z pondělí na úterý převezli běloruští pohraničníci stovky migrantů z polsko-běloruské hranice na hranici bělorusko-litevskou,“ jak uvedl litevský zpravodajský server Delfi.

Odpověď běloruského a ruského režimu

Běloruské ministerstvo zahraničních věcí podle agentury AFP varovalo Polsko před „záměrnými provokacemi, které by mohly ospravedlňovat násilí na migrantech, a to včetně žen a dětí“.

Mluvčí Kremlu v úterý vyjádřil znepokojení nad děním na běloruských hranicích a pochválil „profesionální práci“ běloruských pohraničníků. Peskov na otázku novinářů také potvrdil, že Minsk a Moskva jsou v této věci „v blízkém kontaktu“. Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov vyzval Evropskou unii k finanční asistenci Bělorusku na podporu zastavení migrace, jako to EU činila v případě Turecka při migrační krizi od roku 2014. „Nelze uplatňovat odlišné standardy vůči Itálii a Polsku, když Brusel zvažuje, jak se Varšava a Řím chovají k přílivu migrantů směřujících do těchto zemí. Rovněž se zeměmi, odkud uprchlíci přicházejí, je třeba zacházet stejně,“ uvedl Lavrov pro agenturu TASS.

„Zahříváme Evropu, ale ještě nám vyhrožují, že uzavřou hranice. A co když my jim přerušíme zemní plyn? Proto bych vedení Polska, Litvy a dalším bezhlavým (politikům) doporučil, aby přemýšleli, než začnou mluvit,“ uvedl Lukašenko pro běloruskou státní agenturu BelTA. Z tohoto vyjádření zamrazilo čelním evropským představitelům a překvapilo i ruského prezidenta Vladimira Putina: „Nedávno jsem s (Lukašenkem) dvakrát mluvil a on se mi o tom ani jednou nezmínil, ani to nenaznačil,“ uvedl pro ruskou státní televizi. Podle Putinova vyjádření by dodávky zemního plynu Lukašenko skutečně zastavit mohl. „Určitě s ním o tom promluvím,“ uzavřel nakonec debatu ruský prezident.

V pátek 12. listopadu Rusko oznámilo, že v součinnosti s běloruskou armádou probíhá na běloruské západní hranici s Polskem cvičení výsadkářů. Při tomto cvičení nakonec zemřeli dva ruští vojáci. Co tato demonstrace ruské síly znamená, zatím můžeme jen hádat.

Humanitární krize

Na hranicích vládne velký zmatek a mimo jiné také velmi nepříznivé klimatické podmínky. Migranti na běloruské straně podle dostupných záběrů na sociálních sítích kácí a podpalují stromy, aby se zahřáli. Když prosí pohraničníky (polské i běloruské) o vodu či jiné základní komodity, dočkávají se chladného odmítnutí. Vzhledem k vyhlášenému nouzovému stavu nesmějí do oblasti vstupovat zástupci médií ani příslušníci humanitárních organizací.

Bezvýchodnou situaci se migranti snaží řešit ničením plotu z žiletkového drátu a násilným překonáním této bariéry, v čemž jim brání pohraničníci, kteří prostor monitorují i bezpilotními drony. Každý den se hranici snaží překročit desítky, respektive stovky lidí. Podle dostupných informací již u hranic zemřely desítky uprchlíků, kterým se nedostalo ani elementární lékařské péče. Mezi uprchlíky jsou tisíce dětí a žen, které v seznamu zemřelých figurují také.

Za podcenění situace se zajištěním základních životních potřeb migrantů kritizuje polskou vládu opoziční předák Donald Tusk i další členové opozičních stran v Sejmu. OSN se snažilo vyslat svou humanitární misi přímo na místo, zatím však čeká na povolení polské vlády. Ta obdržela nabídku pomoci od mnoha zemí EU, mimo jiné i České republiky, zatím však všechny nabídky odmítá. Vláda se snaží dokázat polským občanům, že krizi dokáže zvládnout sama.

V neděli 14.11. přiznali Polsko, Litva a Lotyšsko, že migrační krize se jim začíná vymykat z rukou. Kvůli tomu uvažují o aktivaci článku 4 smlouvy o Severoatlantické alianci. Ten poskytuje možnost diskutovat vzniklou situaci se všemi členy NATO, nepočítá však s žádnou pomocí bezpečnostních složek jiných aliančních spojenců.

Evropská unie zasahuje

Evropská unie veškeré úsilí běloruského režimu o vendetu tvrdě odsuzuje. Do Polska v minulém týdnu dorazil předseda Evropské rady Charles Michel, který uvedl, že „chování Běloruska je nepřijatelné“ a že „Evropská unie bude nadále bránit své základní hodnoty“.

Charles Michel v reakci na nastalou situaci slíbil rychlou pomoc, která vzápětí z Bruselu částečně přišla. Evropským vyjednavačům se podařilo dohodnout se společností Turkish Airlines přerušení odbavování občanů Sýrie a Iráku na letech do Minsku. Pod pohrůžkou tvrdých sankcí se ke stejnému kroku zavázala také běloruská státní letecká společnost Belavia.

S dalším balíčkem sankcí proti běloruskému režimu přišla Evropská rada zastoupená ministry zahraničí členských států toto pondělí. Sankce se dotknou politiků a vysokých představitelů režimu, mimo to zasáhnou také tamější cestovní kanceláře a letecké společnosti v čele s běloruskou leteckou společností Belavia. Jakub Kulhánek po jednání uvedl, že „Evropská unie vyslala jasný signál, že mezinárodní migrace nemůže být zneužívána k vytváření tlaku na členské státy.“

Dezinformace migrantům

Běloruské státní složky vypouštějí mezi migranty přímo v okolí na hranicích dezinformace, podle kterých má pro migranty v nejbližších dnech přijet kolona autobusů, které je přepraví do Německa. Tato tvrzení několikrát vyvrátili představitelé EU, Polska i Německa. Polsko s dezinformacemi bojuje rozesíláním SMS zpráv, které obsahují tento text: „Polská hranice je uzavřena. Běloruské autority vám lžou. Vraťte se zpět do Minsku! Neberte si od běloruských vojáků žádné pilulky“.

Lukašenko žádá o rakety

V pondělí 15.11. zveřejnil ruský časopis Nacionalnaja oborona rozhovor, ve kterém běloruský diktátor uvedl: „Potřebuji raketové systémy s doletem 500 kilometrů. Potřebuji několik oddílů na západě a jihu, ať tu zůstanou,“ řekl Lukašenko. Generálplukovník ruského ministerstva obrany Jevgenij Bužinskij ve svém vyjádření agentuře Interfax řekl, že „není v ruském zájmu situaci nadále eskalovat“. „Pokud začneme rakety rozmísťovat, co pak brání Američanům rozmístit své rakety někde v Polsku nebo Pobaltí?“ uvedl generálplukovník v další části svého vyjádření.

Přituhuje

Situace na hranicích Běloruska a Evropské unie se každým dnem zhoršuje. Venkovní teplota dosahuje jen pár  stupňů nad nulou, počet migrantů u běloruské hranice však nabírá zcela jiných hodnot. Poslední diktátorský režim v Evropě prochází další silnou zkouškou, ve které čelí soupeři o dvaceti sedmi členech a hypoteticky i celému Severoatlantickému společenství. V zádech má jen nevyzpytatelného spojence, jehož kroky se nikdy nedají předpovídat se stoprocentní přesností. Přituhuje na hranicích, mrzne v mezinárodních vztazích a oteplení je v nedohlednu.

Jakub Hříbek

Student čtvrtého ročníku gymnázia z Uherského Hradiště píšící o domácí a světové politice. Žurnalistika je můj život.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..