Studentsk� listy
Gmail Instagram Facebook Twitter

17.11.2020 10:40

Slavíme velké výročí. Před 31 lety započala sametová revoluce

17.  až 29. listopadu roku 1989 probíhaly jedny z nejdůležitějších dní pro bývalé Československo a dnešní Českou republiku. Během těchto dnů zkolaboval československý komunistický režim a Československo se stalo svobodným a demokratickým státem.

Historie

Jak to bývá u valné většiny totalit, tak i ta naše byla předurčená k zániku. Lidé byli s nesvobodou, ekonomickým stavem, porušováním lidských práv nespokojeni delší dobu, a to nejenom na území Československa, nýbrž v celém východním bloku. I když se systém během 80. let pomalu začal bortit, tak revoluce přišla opravdu nečekaně a velmi rychle.

Nástup režimu

V únoru 1948 nastala vládní krize, v parlamentu docházelo ke sporům a vypadalo to, že dojde k vnitřnímu kolapsu vlády. Následně došlo k sérii událostí, které vedly k úplnému převzetí moci komunisty ve státě. Tyto události byly završeny 25. února, kdy prezident přijal demisi nekomunistických ministrů a doplnil vládu kandidáty navrženými komunisty.

Počet lidí, kteří po únoru 1948 odešli do exilu, se odhaduje na 150 až 200 tisíc občanů. V březnu 1948 komunisté znárodnili podniky nad 50 zaměstnanců. V září 1948 byl schválen Zákon o táborech nucené práce a byly zřízeny tzv. pomocné technické prapory.

Dne 5. listopadu 1949 byly vykonány tresty smrti nad představiteli skupin nestraníků Vratislavem Polesným, Vratislavem Jandou, Josefem Charvátem, Emanuelem Čančíkem, Květoslavem Prokešem a Jaroslavem Borkovcem odsouzenými v souvislosti s přípravou údajného květnového protikomunistického povstání v roce 1949.

Velkou změnou byla i takzvaná měnová reforma, která proběhla 1. června 1953. Režim směnil staré koruny za nové v poměrech 1:5 pro menší obnosy (do 300 Kčs) a 1:50 pro větší obnosy (do 50 000 Kčs) nad do 50 000 Kčs byl kurz 30:1, však při vkladu po 16. květnu 1953 se přepočítávaly v poměru 50:1. Životní náklady rapidně stouply, ale platy stouply pouze o 4,5 % – to vyvolalo velké prostesty.

K velkým změnám došlo v hospodářství, které bylo budováno centrálně podle sovětského vzoru. Organizace jako Skaut, Junák, Sokol nebo Orel byly označeny za buržoazní a zakázány.

Celá 50. léta jsou známá jako leta státní represe, zavírání politicky nespolehlivých, elit národa, západních letců atd. Během 50. let byly popraveny stovky lidí, lidé umírali v pracovních táborech, mnoho jich však zahynulo na důsledky ozáření v uranových dolech či na následky zacházení při výsleších – tato úmrtí v oficiálních číslech nejsou. Během 50. let byla též popravena Milada Horáková. Oficiální počty obětí činí necelých 9 000.

Milada Horáková během soudního procesu.

Komunistický režim po 50. letech sice mírně povolil, ale zavíralo se, vyslýchalo a tajně se zabíjelo stále. Režim nadále důsledně označoval 28. říjen nikoli za Den vzniku Československa, ale za Den znárodnění.

Foto z roku 1968.

Následně nastalo období Pražského jara 1868, tím je označováno období politického uvolnění v Československu. Tváří socialismu s lidskou tváří byl Alexander Dubček. Nastala liberalizace, zvýšení svobody tisku a větší orientace ekonomiky na spotřební zboží, částečná liberalizace ekonomiky, avšak vedoucí úloha ÚV KSČ zůstávala.

Nicméně tyto změny se nelíbily Moskvě a v noci z 20. na 21. srpna vojska Varšavské smlouvy překročila hranice Českolovenska, obsadila ho a následně ho až do revoluce okupovala. Okupaci lid ustál, ale morální páteř národa byla znovu zpřelámaná. Lid se proti okupaci snažil bránit, ale marně. Následně žil roky ve strachu a úzkosti.

Průběh sametové revoluce

Sametová revoluce měla mnoho předzvěstí, oficiálně je však za její počátek označován 17. listopad. V tento den proběhla ohlášená a povolená studentská manifestace k uctění památky Jana Opletala za účasti 15 tisíc vysokoškoláků, následoval pietní akt na Vyšehradě. Následně studenti dorazili na Národní třídu, kde je příslušníci SNB násilně zastavili a brutálně proti nim zasáhli.

Den poté o zásahu vysílalo Rádio Svobodná Evropa a Hlas Ameriky, ve vysíláních ohlásili jednu smrt během policejního zásahu, což vyvolalo v lidech jen další agresi a nenávist vůči režimu. Zpráva o smrti studenta Martina Šmída však nebyla pravdivá.

Příslušníci Veřejné bezpečnosti odvádí demonstranta z Václavského náměstí, lidi mnohdy perzekuovali jen kvůli vzhledu (např. takzvané máničky).

19. listopadu nastal další velice významný krok– vznik Občanského fóra pod vedením Václava Havla a dalších disidentů. Občanské fórum vzniklo z důvodu vedení diskuze mezi disidenty a zkomírající vládou. Den poté, 20. listopadu, se na Václavském náměstí v Praze sešlo velkolepých 150 tisíc lidí. Začalo se stávkovat i na středních školách.

Během příštích dnů proběhly debaty Občanského fóra s vrchními představiteli ÚV KSČ, načež rezignoval generální tajemník ÚV KSČ Miloš Jakeš. Den po rezignaci Jakeše se zaplnila Letná skoro 800 tisíci demonstrantů. Do konce listopadu proběhla generální stávka a došlo k setkání Václava Havla a předsedy vlády Ladislava Adamce. Ten pak oznámil ukončení vedoucí úlohy KSČ.

3. prosince Adamec sestavil novou federální vládu, ale kvůli vysokému zastoupení komunistů byla pro OF nepřijatelná. Vláda pak podává demisi a po jednáních Havla s komunisty vzniká nová ve vedení s Mariánem Čalfou. V té už jsou komunisté v menšině.

12. prosince se novým předsedou parlamentu stal nestraník Stanislav Kukrál. Byly rozpuštěny lidové milice – převrat zpět už není možný. 23. prosince ministr zahraničí Jiří Dienstbier přestříhl ostnatý drát u Rozvadova. To znamenalo symbolický pad železné opony.

28. prosince se stal již zmiňovaný Alexandr Dubček šéfem Federálního shromáždění. A 29. prosince se stal Václav Havel prezidentem.

Nevýznamějšími tvářemi revoluce byli:

Výsledek

Následovala divoká 90. léta, téměř bezkomunistická vláda a parlament, rozštěpení OF na ODS, OHA, SOS a ODA, kupónová privatizace, rozdělení Československa, vstup do EU a NATO atd.

Důležité pro demokratizaci byly i první dvě vlády Václava Klause, které byly složeny především z pravicových stran. Poté nastoupily úřednická vláda Josefa Tošovského a jednobarevná vláda Miloše Zemana.

Demokracie se s námi valila i celým východím blokem a demokratizace v Evropě proběhla úspěšně.

Snažíme se přinášet ověřené a srozumitelné články, ale jsme taky jenom lidé a chybujeme. Je pro nás důležité o chybách a nedostatcích vědět, abychom je mohli napravit a minimalizovat jejich výskyt. Proto jsme vděční za veškerou zpětnou vazbu, dotazy, náměty a připomínky, které nám můžete posílat na info@slisty.cz.

Komentáře