Maturita formalita, někdo září – někdo v září, tato i další podobná zaklínadla zní již minimálně několik týdnů školními chodbami. Obávaná „zkouška dospělosti“ čeká již brzy mnoho našich čtenářů, přinášíme proto pár tipů na to, jak vše zvládnout s grácií a užít si prázdniny bez starostí.
V prvním díle si povíme o písemné práci z českého jazyka, slohovce, která už je v podstatě za rohem.
Důležité poznámky na začátek
- na psaní máte 110 minut, během kterých si musíte vybrat jedno z 6 témat a přesně doržet zadání (pozor, v případě nedodržení jednoho ze dvou základních kritérií je nula bodů!)
- téma – pokud téma zní „Proč peníze hýbou světem“, nepíšete o tom, kolik je průměrná výše kapesného v ČR
- slohový útvar – pokud píšete např. vyprávění, musí mít zápletku, nesmíte sklouznout třeba k popisu děje (Budík zazvonil. Vzbudil jsem se. Začal jsem se chystat do školy.)
- minimální rozsah písemné práce je 250 slov (maximální rozsah není)
- pozor na počítání slov – pro jistotu si zkontrolujte, co všechno se počítá (jména, adresy, citace ze zadání, opakování slov atd.)
- pokud píšete nejdříve nanečisto, nezapomeňte koncept přeškrtnout nebo jinak naznačit, že se opravující touto částí nemá zabývat
- zřetelně oddělujte odstavce, neškrtejte jako šílení a vyvarujte se hvězdiček a všelijakých poznámek – všechny tyto estetické vady se počítají do tzv. „čtenářského komfortu“
- pište modrou či černou propiskou, bělicí korektory či pásky jsou zakázané
Nejčastější slohové útvary a na co u nich nezapomenout:
Vypravování
Vypravování je útvar uměleckého stylu, proto se od vás očekává užití vaší obrazotvornosti (např. pomocí přirovnání: „Byla tam tma jako v pytli.“), zkrátka zapojení fantazie. Představte si, že píšete pohádku či jiný vymyšlený příběh. Nebezpečím při psaní vyprávění je totiž sklouznutí k prostému popisu děje, který postrádá zápletku.
Co nesmí chybět?
- zápletka/zvrat v ději (jeli jste na výlet a píchli jste, obyčejný den ve škole narušil cvičný požární poplach, …)
- přímá řeč (pozor na správnou interpunkci!)
- jako jeden z mála útvarů vypravování toleruje v případě přímé řeči nespisovný jazyk či slang, avšak ne pravopisné chyby!
Úvaha
Jak už napovídá název, při psaní úvahy uvažujete nad daným tématem, přemýšlíte, předkládáte podklady pro své přesvědčení.
Co nesmí chybět?
- dodržet striktně zadání („Je možné se zalíbit lidem všem?“ – nepíšete o tom, co vy děláte pro to, aby vás lidé měli rádi)
- podklady, příklady – proč si to myslím
Popis
Popis může být prostý, ale například také odborný, popis pracovního postupu, popis děje … – je třeba se držet daného stylu (např. pomocí terminologie). Dále také existuje tzv. líčení, neboli umělecký popis. To se ale v zadání maturitní písemné práce zpravidla neobjevuje.
Co nesmí chybět?
- systematizace informací (např. oblíbenou panenku popisuji odshora dolů, dědovu chatu nejdříve zvnějšku a poté zevnitř, …)
- popis bývá zpravidla objektivní – popisujeme zevnějšek věci (výjimka např. „Mé oblíbené místo“ – proč je oblíbené?)
Charakteristika
Charakteristika je zvláštním typem popisu. V zadání maturitní písemné práce se může objevit charakteristika hrdiny z oblíbené knihy, spolužáka, rodinného příslušníka. V rámci charakteristiky se soustředíme většinou nejdříve na zevnějšek osoby a poté na vlastnosti, osobnost popisovaného – informace by se němely příliš prolínat, vznikne potom chaos a text je nepřehledný.
Co nesmí chybět?
- systematizace informací (od „Anička má dlouhé blonďaté vlasy.“ po „Mám ji moc ráda, jelikož je kamarádská a časte se směje.“)
- charakteristika může být subjektivní – vlastnosti popisovaného, náš vztah k němu
Zpráva a oznámení
Tyto dva útvary mají rysy publicistického stylu a dáváme je do souvislosti záměrně, jelikož v jejich vzájemné záměně nastává při psaní písemné práce nejvíce chyb.
Jelikož často píšeme např. zprávu do reginonálního deníku, očekává se zapojení podobných znaků jako u článku (viz níže) – titulek, pomůže odkaz na místní příslušnost deníku („Místní přeborník v soutěži jedlíků, …“/ „Jak se naši čtenáři mohli dozvědět v minulém čísle.“)
Co nesmí chybět?
- zpráva – píšeme o tom, co bylo
- „Dne 25.3.2019 se uskutečnilo již tradiční setkání místního výboru pro kulturu a volný čas. Proběhla volby předsedy a v 19 hodin byla akce ukončena.“
- oznámení – píšeme o tom, co bude
- „Dne 25.3.2019 se uskuteční již tradiční setkání místního výboru pro kulturu a volný čas. Proběhne volba předsedy a předpokládaný konec akce je v 19 hodin.“
- oba útvary jsou psány zpravidla spisovným jazykem, hodí se přímá řeč (např. vyjádření účastníka akce)
Článek
Článek je slohový útvar publicistického stylu, píšete tedy do nějakého média – noviny, internetový zpravodaj, … (často je v zadání přímo uvedeno, např. časopis Naše zvěřina – měli byste užívat odpovídající slovník, uzpůsobit text typickému čtenáři).
Většinou nepíšete čistě jenom článek – může se objevit např. článek s prvky fejetonu (měly by se objevit vtipné prvky, účelem je pobavit), článek s reportážními prvky (autor byl na místě, podává svědectví), článek s funkcí informativní atp.
Co nesmí chybět?
- titulek (opsaný ze zadání či nejlépe vlastní – žádnému textu opdovídající nadpis neuškodí, avšak u článku na něj nesmíme zapomenout!)
- interakce se čtenářem (řečnické otázky, oslovení čtenáře … – „Jak jistě sami uznáte, v dnešní době není těžké se na trhu práce uchytit.“)
Formální dopis
Pokud při psaní formálního dopisu nezapomeneme na žádnou z nezbytných součástí uvedených níže, nemůžeme šlápnout vedle. Formální dopis se také hodí, pokud se vám zrovna nechce zapojovat příliš kreativity – čerpáte v podstatě pouze ze zadání, které napasujete na „předem daný“ formát.
Co nesmí chybět?
- adresa odesilatele
- adresa příjemce
- místo a datum (Praha 7. dubna 2019)
- předmět dopisu (Žádost o pronájem prostorů, Stížnost na překročení hlukové hranice)
- oslovení (Vážený pane Bednáři,)
- pokud adresáta neznáme (tzn. nevíme zda oslovujeme dámu či pána), píšeme nejlépe Vážená paní / Vážený pane.
- podpis (S pozdravem Jan Novák)
- vždy píšeme spisovně, dalo se říci až „suše“ (nezapomenout na velké písmeno u oslovení adresáta – Vy, Váš, Vaší)
Zvláštním případem formálního dopisu je motivační dopis (zpravidla při žádosti o zaměstání, stáž v zahraničí atp.), který je sice trochu osobnějšího rázu, avšak stále dodržuje základní strukturu.
Přejeme hodně zdaru u písemné části maturitní zkoušky.
V přístím díle se podíváme na několik tipů, které by vám mohly pomoci před absolvováním didaktického testu z českého jazyka.