V omezených skupinách a při splnění hygienických opatření. Studenti závěrečných ročníků středních škol se za deset dní budou moci vrátit do škol. Znamená to mimo jiné i to, že se rozběhne třítýdenní lhůta pro začátek konání maturitních zkoušek. Ne všem se ale naplánovaný postup líbí.
Jedním z nejhlasitějších zastánců názorové skupiny, která tvrdí, že ministerstvo nepostupuje v souladu se zákonem, je senátor Zdeněk Hraba (STAN). Ke konání maturit je podle něj zapotřebí návratu všech studentů středních škol do vyučování, nikoli jen maturantů.
„Ministerstvo má podle zákona 135/2020 pouze dvě možnosti – buď bude obnovena docházka všech žáků na středních školách a maturita bude nejdříve 21 dní po otevření, nebo nebude pro všechny obnovena. Jiná možnost neexistuje. Neznamená to, že se může obnovit výuka pouze pro žáky čtvrtých ročníků gymnázií a pak se může konat maturita. Tuto podmínku zákon nezná,” říká Hraba v hojně sdíleném videu na sociálních sítích. Své důvody vysvětluje v rozhovoru pro Studentské listy.
Jak jste dospěl k tomuto názoru?
Text právní normy, paragrafu 20, který hovoří o tom, kdy se má konat maturitní zkouška, zní tak, že se může konat nejdříve 21 dní po obnovení osobní přítomnosti žáků na středním vzdělávání. Není tam žádná specifikace, že se jedná o žáky, kteří se přihlásili k maturitě. I když školský zákon uvádí, kdo se smí zúčastnit maturitní zkoušky nebo konat závěrečnou zkoušku, specifikováno to tam není. Textace této normy je taková, že jiný výklad neumožňuje, respektive jakýkoli další výklad je extenzivní a jde za rámec právní normy.
Znění zákona č. 135/2020:
§ 20 – Maturitní zkouška bude zahájena nejdříve 21 dnů po obnovení možnosti osobní
přítomnosti žáků na středním vzdělávání ve škole, nejpozději však do 30. června 2020.
Kompletní zákon je ke stáhnutí zde.
Obrátil jste se na ministerstvo školství?
Kontaktoval jsem pana ministra (Roberta Plagu), nejdříve dopisem. Poté jsem mu psal o podrobnosti zveřejnění otevření škol. Teď jsem si měl možnost přečíst článek na portálu Seznam Zprávy, v němž se pan ministr proti tomuto výkladu ohrazuje a říká, že je zavádějící a že logika zákona tvrdí, že se jedná o maturitní ročníky. Logikou paragrafu 20 tohoto zákona ale argumentovat nemůže. Není to tam. Ministerstvu pak nezbývá než říkat, že to myslelo takhle. Ale paragraf jednoznačně říká, jak to je.
Jak se díváte na názor ministerstva, že dikce zákona se vyjadřuje primárně k maturitním ročníkům, protože na ostatní ročníky nemá konání maturitní zkoušky vliv?
Zaprvé jsem rád, že se rozpoutala debata, protože do této doby ministerstvo mlčelo a nic se nedělo. Studenti nic nevěděli, psali mi spousty dopisů, že nic neví a nikdo se k ničemu nevyjadřuje.
Je tu právní norma, které se má ministerstvo držet, nota bene když ji navrhlo. Nebo má říct, že i když tu nějaký zákon je, tak to myslí jinak a udělá to jinak. Ale nelze tvrdit, že postupuje podle toho přijatého zákona. Buď něco píše zákon, nebo existuje jiný výklad. Chápu, že ministerstvo to pro sebe napsalo přísně a teď mu to nevyhovuje. Tak ať změní zákon. Nedá se přece postupovat tak, že pokud mi nevyhovuje zákon, vyložím si ho tak, abych mohl postupovat jinak.
Ne vždy se ale dají zákony vykládat doslova, je potřeba brát v potaz i jeho smysl a kontext. Není to i tento případ?
Zákon by měl být napsaný tak, aby to říkal jednoznačně. Pokud ho ministerstvo navrhne špatně, mělo by se ho buď držet, nebo navrhnout jeho změnu. Nehodí-li se standardní výklad právní normy, není fér používat jiný, který se hodí. Takhle se nedá předvídat prakticky vůbec nic. Původně to bylo tak, že buď budou otevřeny školy do 1. června a potom maturity budou, nebo se školy neotevřou. Takhle to bylo ze začátku komunikováno, když byl zákon přijímán. Teď se textace zákona nehodí a vymýšlí se argumenty, proč se to dá dělat postupně a jinak. Tak to u právních norem nejde. Pokud to připustím v jednom případě, může se to stát i u jiných, a nejenom u škol.
Chystáte se bránit soudně, pokud by s tím ministerstvo nic nedělalo?
Můžu jako senátor společně s ostatními kolegy podat návrh na zrušení části zákona. Zákon ale mluví jasně, není tam co napadat. Jiná věc je, že se ho někdo nedrží. Nemám možnost podat žalobu jako postižený. Museli by to napadnout studenti s tím, že nebylo postupováno podle zákona a maturita proběhnout neměla. Pokud se někomu maturita nepovede, mohl by se teoreticky domáhat její nulity.
Víte o nějakých studentech, kteří se budou chtít soudit?
Nevím vyloženě o někom, kdo by plánoval podat žalobu. Studenti mi ale píšou, že neví, co se bude dít. Nevyčítám panu ministrovi, že neví, jaký bude vývoj epidemie, to nejde předpokládat. Dá se ale říci, jestli maturity budou, nebo nebudou. Před měsícem se mohlo říci – když budou otevřené školy, budou maturity, když nebudou otevřené školy, nebudou maturity. Studenti neví, kdy a jestli vůbec maturity budou. To je trápí více než neplatnost maturit. Je to hodně demotivující. Bojí se o své příbuzné, mnoho z nich žije s babičkou, dědou a bojí se jít do školy.
Jak se vy díváte na maturity? Měly by za současné situace proběhnout?
Já bych to neriskoval a žáky základních a středních škol bych už do školy do konce června nepustil. Je mimořádná situace a takové mimořádné opatření by mělo svoje odůvodnění. I kdyby bylo přepálené, opatrnosti není nikdy dost. A bylo by pochopitelné, není proč riskovat zdraví studentů a jejich příbuzných.
Vy jste se veřejně vyjadřoval i k přijímacím zkouškám na vysoké školy, u nichž by podle vás neměli čeští studenti stejné podmínky jako slovenští, kterým budou maturity uděleny úředně. Nedá se tato situace řešit odsunem přijímaček, případně jejich prominutím? Některé školy už to také udělaly.
Je na jednotlivých vysokých školách, zda se rozhodnou přijímat bez zkoušek, respektive podle výsledků žáků na střední škole. Některé už tak koneckonců postupují – například ČVUT nebo 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy. Myslím si, že by šlo tímto způsobem narovnat podmínky.
