Nějakou dobu se o tom spekulovalo, přesto je to překvapení. A pro některé možná i šok. Jan Kněžínek ve čtvrtek oznámil své rozhodnutí odstoupit z funkce ministra spravedlnosti, nahradí ho bývalá šéfka resortu a poradkyně prezidenta Marie Benešová. Na ministerstvu jde už o čtvrtého ministra ve vládách premiéra Babiše, a to právě krátce poté, co policie navrhla státnímu zastupitelství obžalovat šéfa hnutí ANO v kauze Čapí hnízdo.
Třetí změnu za krátký časový úsek učinil premiér Andrej Babiš. Po bývalém ministru dopravy Danu Ťokovi a ministryně průmyslu a obchodu Martě Novákové opouští koaliční kabinet hnutí ANO a ČSSD další člen. Jan Kněžínek, který nahradil Taťánu Malou a předtím odejivšího Roberta Pelikána, oznámil, že podá k 30. dubnu demisi. Vrátit se má na pozici odborného náměstka legislativní rady vlády, kde předtím působil.
„Své rozhodnutí jsem dlouho zvažoval a původně jsem ho směřoval spíše na letní měsíce, nakonec bylo akcelerováno tím, že jsem již nechtěl čelit mediálním spekulacím o mém konci ve funkci. Přijde mi logické odejít v okamžiku, kdy zároveň dochází i k výměnám jiných ministrů,“ uvedl ministr v tiskovém prohlášení. Konkrétní důvody rezignace však neuvedl.
Premiér Babiš prohlásil, že působení Kněžínka bylo od začátku dohodnuté jako dočasné. I proto, že nepočítal s tím, že Kněžínek bude ve funkci dlouho, nechal volnou pozici odborného náměstka na úřadu vlády, do níž se nyní vrací.
Kněžínka vystřídá v novém měsíci ve funkci Marie Benešová, poradkyně prezidenta Miloše Zemana a exministryně z úřednické vlády Jiřího Rusnoka. „Na post ministryně spravedlnosti jsem se rozhodl nominovat paní Marii Benešovou, velmi zkušenou právničku a političku, která v justici zastávala nejvyšší funkce,“ vysvětlil Babiš.
Poslankyně i nejvyšší žalobkyně
Benešová, dříve členka ČSSD, působila v letech 1999 až 2005 jako nejvyšší státní zástupkyně, od července 2013 do ledna 2014 byla ministryní spravedlnosti v úřednické vládě Jiřího Rusnoka, od března 2011 do března 2013 místopředsedkyní ČSSD a v letech 2013 až 2017 poslankyní za téže stranu.
V pátek odpoledne už ji zastihli novináři a Benešová jasně odmítle, že by chystala jakékoliv čistky na státním zastupitelství, které momentálně řídí Pavel Zeman. Ten v souvislosti se spekulacemi, že změna ministra má být spojená s nejnovějším vývojem v kauze Čapí hnízdo, kde chtějí vyšetřovatelé ovlivnit premiéra Babiše a další z dotačního podvodu, však v rozhovoru pro týdeník Respekt jasně řekl, že se politicky ovlivňovat nenechá.
O několik hodin později se však Benešová v rozhovoru s Českou televizí nechala slyšet, že by byla pro omezení funkčního období nejvyššího žalobce zřejmě na 7 let. Současný šéf Zeman ho přitom řídí od roku 2011. Benešová k tomu uvedla, že záleží na tom, zda by mohl funkční období zopakovat, a dodala, že na vše je ještě třeba se podívat a „vykomunikovat“ to.
Na druhou stranu uvedla, že v Zemana má důvěru, že se osvědčil a žádné zvláštní výhrady k němu nemá. Pokud by se měla délka jeho funkčního období měnit, bylo by to v souvislosti se zákonem o státním zastupitelství. „Tam bude stanoveno funkční období, protože právě ten nejvyšší (státní zástupce) nemá funkční období jako jediný, což je anomálie i pokud jde o evropskou legislativu,“ řekla s tím, že podobný zákon předkláda již při svém předchozím působení ve vládě.
Benešová v pozici prezidentovy poradkyně vypracovala pro Zemana neveřejnou analýzu, v níž konstatovala, že v Česku si je možné objednat trestní stíhání. Byl to v té době právě přitom Kněžínek, jenž podobná prohlášení vyvracoval a řekl, že má v český justiční systém důvěru.
Část opozičních stran přitom pokládá odchod Kněžínka za vynucený a dává ho do souvislosti s kauzou Čapí hnízdo. Ke změně se vyjádřila i Soudcovská unie a vyzvala vládu, aby výměnu lépe vysvětlili.
Kromě Benešové jmenuje prezident Zeman 30. dubna také nové ministry dopravy a průmyslu a obchodu Vladimíra Kremlíka a Jiřího Havlíčka.
