17.11.2019 13:25

Studentské demonstrace a zuřící Hitler. Co vedlo k vyhlášení Mezinárodního dne studentstva?

Ema Zvolánková

„Nebudu se ostýchat do ulic postavit třeba i děla. Do každého hloučku se bude střílet kulomety. Bude-li ještě nějaká demonstrace, srovnám Prahu se zemí…,“ nechal se slyšet Adolf Hitler po dramatických událostech 28. října a 15. listopadu 1939. Následovalo zavírání českých univerzit a zatýkání studentů, z nichž mnoho skončilo v koncentračních táborech. Dnes na ně vzpomínáme 17. listopadu – v den, který nabyl mezinárodního významu a jako jediný má původ v českých zemích. 

S 28. říjnem 1939 přicházelo 21. výročí vzniku Československa a zároveň protinacistické aktivity vedeny českým studentstvem. Přípravy na demonstraci proběhly den předem, kdy se u pomníků slavných osobností naší historie nechávaly kytice s trikolórou a zapojit se přijelo i mnoho mimopražských.

Na místě zasáhla pořádková policie s jednotkami SS a dav byl tak rozehnán střelbou, což zapříčinilo těžké zranění studenta Lékařské fakulty Jana Opletala, který na následky střely do břicha po několika dnech zemřel. Jeho pohřbu se zúčastnily tisíce studentů, které rakev s mrtvým studentem nesly od Albertova až na nádraží, odkud byl odvezen na rodnou Moravu.

Celá akce vyvolala uzavření všech českých vysokých škol a kolejí, což se ihned po demonstracích rozhodlo na poradě vedené Adolfem Hitlerem v Berlíně. Mimo to bylo popraveno devět hlavních organizátorů a přes 1200 studentů skončilo v koncentračním táboře, z něhož se někteří již nevrátili. Trestu se nevyhnuli i profesoři a paradoxně lidé z řad sympatizantů nacismu – to v Češích mělo vyvolat jistý strach z nejistoty.

Opomenutá oběť?

Kromě Jana Opletala si střelba vyžádala ještě jednoho mrtvého, jímž se stal méně známý Václav Sedláček. Tento mladý dělník česko-německého původu o svých protiněmeckých názorech otevřeně mluvil a nebál se je prosazovat veřejně, což se mu 28. října stalo osudným. Na místě, kde zemřel i Opletal, byl zastřelen neznámým pachatelem a lékaři mu již nedokázali pomoci.

Na pohřeb bez přítomnosti kněze měli povolený přístup pouze nejbližší členové rodiny, což však někteří Pražané porušili, a zároveň bylo zakázáno o události informovat v novinách a celý průběh akce byl kontrolován gestapem. Důvodů, proč se o Sedláčkovi nikdy příliš nemluvilo, je několik.

Ačkoliv byl dělníkem a za vlády komunistů by byl tak dobrým motivem propagandy, jeho příběh nebyl středem zájmů, což dokazoval i těžce zanedbaný hrob a jeho následné zrušení. Většina se dnes přiklání k verzi, že vinu nesl jeho česko-německý původ, který byl ve společnosti plné nenávisti k Němcům jistým problémem. Dnes nám může tuto oběť protinacistických demostrací připomínat například jeho ulice v Michli nebo pamětní deska na místě, kde přišel o život.

Co následovalo?

Mezinárodní den studentstva byl vyhlášen dva roky po dramatických událostech na území Protektorátu Čechy a Morava, což rozhodla Mezinárodní studentská rada, jež se skládala z delegátů z 26 zemí.

17. listopad Čechy provázel i mnoho let poté, kdy se stal symbolem sametové revoluce, která vznikla z původně zamýšlené pietní akce k 50. výročí uzavření českých vysokých škol nacisty. Mělo jít o uctění památky Jana Opletala, ale situace se obrátila ve vyjádření nespokojenosti s tehdejší politickou situací.

17. listopad se tak navždy stal dnem, který symbolizuje lidskou odvahu vyjádřit názor na společenské dění a zároveň vyvolává vzpomínku na osmdesát let staré události, které výrazně ovlivnily historii.

Komentáře