Zajímají tě starověká náboženství? Chceš vědecky pochopit význam náboženství? Nebo tě zajímají sekty a jejich vliv na společnost? V tom případě můžeš uvažovat o studiu religionistiky.
Religionistika, na rozdíl od teologie, nepropaguje žádnou konkrétní víru. Můžeš ji studovat, ať máš jakýkoliv pohled na svět. Studuje se na několika vysokých školách, ale my se zaměříme pouze na čtyři nejdůležitější a nejzajímavější z nich – dvě pražské, jednu brněnskou a jednu olomouckou.
Jaký směr chceš studovat?
Při studiu religionistiky je dobré si hned na začátku určit, jakým směrem se chceš vyvíjet. Pokud tě přitahují starověká náboženství, je pro tebe jistě nejlepší volbou Filozofická fakulta UK. Dají se tam studovat vybrané náboženské jazyky (starogermánština, starořečtině, hebrejština, arabština, čínština, sánskrt…) v kombinaci se zaměřením na daná náboženské odvětví. Pod vedením doc. Radka Chlupa je k dispozici také celá řada seminářů na teoretická témata (podstata mýtu, podstata rituálu) i jejich praktické ozvěny (význam Vánoc v moderní době, výzkum konspiračních teorií).
Pokud tě jazyky nebaví, ale chceš se raději věnovat terénním výzkumům a praxi, můžeš si kromě FF UK (kde je mnoho seminářů zaměřených na terénní výzkum) vybrat také Masarykovu Univerzitu v Brně. Ta se kromě studia tradičních náboženství zaměřuje právě na vědecké zkoumání náboženských jevů. Nabízí také studium některých neobvyklých nových náboženských fenoménů, jako například satanismu nebo metalové subkultury (religionista Miroslav Vrzal).
Pokud tě lákají právě nová náboženství a sekty, můžeš si kromě MUNI zvolit také Husitskou teologickou fakultu UK. Tam je řada předmětů specializovaných na alternativní, hermetistické a popkulturní náboženství. Navíc tam přednáší doc. Zdeněk Vojtíšek, největší český odborník na sekty. Jeho předměty o vztahu náboženství ke kolektivnímu násilí jsou určeny především těm, které zajímají sociální mechanismy moderních kultů.
V případě, že se chcete zabývat právě sociologickou stránkou religionistiky, můžete religionistiku studovat také v Olomouci, kde se specializují na výzkum sekularismu a moderního ateismu. V takovém případě však nezapomeň, že Olomouc nabízí magisterský program jen jako dvouoborový a musíš tedy v případě titulu Mgr. zkombinovat religionistiku s jinou disciplínou.
Jak se připravit na zkoušky?
Nejlépe zpracované informace pro nové uchazeče a zájemce má pražská UK. Ta na svém webu detailně radí s přípravou na zkoušky. I tak je ale dobré dát několik základních rad. Zkouška obvykle bývá ze seznamu přečtené literatury + nějaké povinné. Vyber si knihy dobře, aby se ti o nich příjemně mluvilo. Vyber si takové knihy, které ukazují, že rozumíš různým stránkám daného oboru. Vyber si knihu o jednom zaniklém náboženství (třeba něco o egyptských pyramidách a tamních bozích) a knihu o jednom živém náboženství. Připrav si ale také knihy, které se zabývají „metodou” religionistiky, neboli širším zkoumáním. Vyber si někoho ze zakladatelů religionistiky (Durkheim, Taylor, Weber, Frazer) nebo někoho z příbuzných oborů (Freudovy a Jungovy knihy o náboženství, etnologické studie odlehlých kmenů atd.).
Učitelé se tě u zkoušky také určitě zeptají, proč chceš daný obor studovat. Určitě měj připravenou (upřímnou) odpověď. Na zkoušku přijď dřív a seznam se s dalšími lidmi, co čekají na zkoušku. Budou stejně nervózní jako ti a pomůžou ti se s obavami z přijímaček vyrovnat. Také si najdeš kamarády, se kterými později budeš studovat.
Jak se připravit na studium?
Studium si od začátku dobře rozvrhni. Rozmysli si, jakým směrem se chceš orientovat, zda tě více baví terénní výzkumy a rozhovory s lidmi, nebo naopak detailní rešerše a studium pramenných textů. Většina fakult má studijní spolky, které ti poradí s otázkami ohledně studia a tvého oboru. Religionistika je poměrně malý obor, takže ti často poradí i učitelé.
Pokud si najdeš zaměření, nezapomeň využít předměty z jiných oborů nebo fakult (níže popsaný příklad se týká UK). Pokud se například zabýváš islámem, uvítáš kurzy z Blízkovýchodní fakulty. Pokud tě zajímají výzkumy odlehlých kultur a jejich náboženských zvyků, podívej se na předměty z etnologie. Egyptské náboženství najdeš na egyptologii, severské náboženství na germanistice, korejské náboženství na koreanistice a podobně. Předměty si následně můžeš nechat uznat v rámci svého programu. Při výběru předmětů se poraďte s některým ze svých vyučujících, aby víš předem, zda ti předmět uznají.
Moderní prostředí vysokých škol přináší nepřeberné možnosti. Kromě studia v zahraničí můžeš také žádat o granty na různé studijní cesty a projekty. Dívej se i na teologické obory. Evangelická teologická fakulta mívá často zajímavé kurzy (třeba o náboženství a umělé inteligenci, o mezináboženském dialogu atd.) a stejně tak Katolická nebo Husitská fakulta. Podobně jsou na tom umělecké obory týkající se filmových věd nebo nových médií. I na nich lze najít kurzy, které se při studiu religionistiky hodí. Nastav si studium podle sebe a nenech se svázat tradičními škatulkami. Je lepší, když si od začátku najdeš směr, který tě baví, a budeš se v něm zdokonalovat.
Závěrem
Studium religionistiky se hodí nejen v závislých oborech (tedy těch, které se společenskovědní stránkou náboženství a cizích kultur týkají), ale také v dalších oborech. Můžeš si udělat učitelské minimum a učit religionistiku na jedné z nespočtu církevních škol v naší republice. Můžeš si studium religionistiky kombinovat s dokumentaristkou nebo žurnalistikou a zabývat se investigací, nebo si přidat archeologii a odjet na vykopávky do vzdálených zemí, kde budeš zkoumat neznámé a zatím nikým neodhalené bohy (a bohyně). Zkrátka – tvým možnostem se meze nekladou. Religionistika je obor, jehož význam bude stoupat, zvlášť v kontextu náboženských válek a sektářských vzedmutí. Může být tvým vysněným oborem, pokud tě tohle téma zajímá, ale nebude ti k ničemu, pokud se tímto směrem nechceš vyvíjet a nenajdeš způsob, jak své vzdělání prakticky uplatnit. Ale to už je tradiční stigma humanitních oborů a jejich využití v moderní společnosti.