Minulý týden se v Pekingu poprvé od roku 2019 osobně sešli zástupci Evropské unie a Čínské lidové republiky. Předseda Evropské rady Charles Michel a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová spolu se svými protějšky prezidentem Si Ťin-pchingem a premiérem Li Čchiangem řešili mimo jiné nevyrovnanost v obchodních vztazích.

Evropská unie

Setkání navazuje na řadu nedávných úspěšných schůzí mezi oběma stranami, které vedly například ke spolupráci na finanční regulaci, bezpečnosti potravin a produktů prodávaných online. EU také očekává rychlé spuštění nedávno vyjednaného mechanismu pro usnadnění toku dat, který má pomoct evropským vývozcům do Číny.

I přes úspěchy je však čínsko-evropský obchod stále problematický. Evropská unie a Čína jsou sice pro sebe navzájem nejvýznamnějším obchodním partnerem, existuje ovšem nerovnost mezi množstvím zboží, které putuje z Číny do EU a které je naopak do Číny exportováno. Tu způsobuje čínská politika zvýhodňování domácí produkce. Lídři EU se proto na summitu mimo jiné snažili posílit evropské firmy a docílit vyrovnanější obchodní bilance.

„Náš vztah s Čínou je složitý a máme odpovědnost za to, aby fungoval. Shodli jsme se, že je v našem společném zájmu mít vyvážené obchodní vztahy,“ zhodnotila situaci šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Předseda Evropské rady Charles Michel dodal, že blok očekává, že Čína podnikne konkrétnější kroky, aby zlepšila zahraničním společnostem přístup na svůj trh.

EU také vyzvala Čínu, aby využila svého vlivu na Rusko k zastavení války na Ukrajině a naplnila tak své závazky, které má jako stálý člen Rady bezpečnosti OSN. Zdůraznila, že je důležité, aby Čína i nadále nedodávala Rusku zbraně a aby bránila pokusům Ruska obcházet sankce právě skrze Čínu.

Čína

Prezident Si Ťin-pching naopak zdůraznil, že by se Čína a Evropa kvůli svým odlišným politickým systémům neměly navzájem vnímat jako rivalové nebo se kvůli nim konfrontovat. Považuje za důležité, aby se hledalo a podporovalo vzájemné porozumění a důvěra. Možnou širší spolupráci vidí ve vědě a moderních technologiích.

„Za posledních dvacet let si Čína a Evropa vytvořily všestranný, víceúrovňový a široký model spolupráce. Objem dvoustranného obchodu se zvýšil šestkrát a obousměrné investice se zvýšily více než pětkrát. Současný průměr denního objemu obchodu mezi Čínou a Evropou dosahuje 2,3 miliardy eur, což přináší hmatatelné výhody lidem na obou stranách,“ vyjádřil se k vývoji čínsko-evropských obchodních vztahů Wang Lutong, ředitel odboru pro evropské záležitosti čínského ministerstva zahraničí.

Čínský premiér Li se na tiskové konferenci vyjádřil proti „široké politizaci a sekuritizaci“ ekonomických a obchodních otázek ze strany evropských zemí. Důvodem mají být negativní dopady na obchod a dodavatelské řetězce způsobené evropskou politikou, která má za cíl snížení rizik vycházejících z obchodu s Čínou.

Závěr

Obě velmoci se shodly na další spolupráci v oblasti boje s klimatickou změnou. Probírala se také témata udržitelnosti, zdraví nebo umělé inteligence. Stejně se ale řešila i témata bezpečnosti a krizových oblastí Blízkého východu, Jihočínského moře, Myanmaru nebo Korejského poloostrova. Evropská unie projevila své obavy z lidskoprávní situace v Číně, zejména v Tibetu a Sin-ťiangu, a apelovala na čínskou vládu, aby dostála svých závazků vůči Hongkongu.

Strany se shodly na pokračování osobních dialogů mezi vysoce postavenými představiteli EU a Číny i v roce 2024. Zavázaly se k budování konstruktivních a stabilních vztahů a k bližší vzájemně prospěšné spolupráci.