Pás území, táhnoucí se v lesích na hranicích Litvy a Polska, se dnes zdá být důležitějším než kdy jindy. Tento koridor o délce 65 kilometrů, který se nazývá Suwalským, je tolik důležitý díky své poloze mezi Běloruskem a ruskou enklávou Kaliningradem. Přední vojenští představitelé NATO v Evropě si důležitost tohoto území plně uvědomují, a také proto mu dávají patřičný význam. Americký server Politico označil koridor za „nejnebezpečnější místo na zemi“. V tomto článku rozebereme Suwalský koridor z pohledu geografie, vojenství a současného stavu tohoto prostoru.
Kde vůbec Suwalský koridor leží a jak vypadá z pohledu geografie?
Jedná se o pás země mezi ruskou Kaliningradskou oblastí a Běloruskem, spojencem Putinova Ruska, ležící na hranicích Polska a Litvy. Koridor je pojmenovaný podle 69tisícového polského města Suwalki, spadajícího pod Podleské vojvodství.
Celé území je protkáno nespočtem malých potoků a jezer, avšak celým koridorem neprotéká žádná z významnějších řek. Oblast pokrývají husté lesy, typické pro východní Evropu, a také neprostupné bažiny.
Po stránce infrastruktury je celé území značně zaostalé. Místní silniční síť je na minimální úrovni, nacházejí se zde pouze dvě hlavní silnice. Stejně tak jakákoliv jiná dopravní síť. Nejbližším mezinárodním letištěm je letiště v litevském Kaunasu. Oblastí prochází pouze jedna železniční trať z Polska do Litvy. V budoucnu by tudy však měl vést úsek vysokorychlostní železnice Rail Baltica. Co se průmyslu týče, omezuje se zde téměř výhradně na těžbu dřeva.
Místní obyvatelstvo je poměrně národnostně pestré. V Litvě a blízkosti jejích hranic jsou pochopitelně nejzastoupenější národností Litevci, ale v oblasti se nachází i ruská menšina, která zde však není zastoupena tolik jako v jiných částech Litvy. Na Polské straně se mimo Poláků a Litevců vyskytuje ještě menšina ukrajinská.
Jak vypadá celá oblast z pohledu vojenství?
Suwalský koridor je z bezpečnostního hlediska místem, ve kterém je nejpravděpodobnější střet vojsk Severoatlantické aliance a Ruské federace podporované Běloruskem. Celá oblast se ze strategického hlediska zdá jako nejpravděpodobnější cíl případného útoku ze strany Ruska. Je to zcela logické. Koridor se nabízí jako propojení Běloruska a ruské enklávy Kaliningrad, která původně připadala k východnímu Prusku, a již od druhé světové války Sovětskému svazu.
V případě konfliktu by pro Rusko bylo velice obtížné území bránit z důvodu nemožného pozemního a nejspíše i námořního a leteckého zásobování, což by vedlo k postupnému vyhladovění celé oblasti. Ruská vojska by se tedy musela co nejrychleji probít ke Kaliningradu. Silná militarizace Kaliningradské oblasti vede k narůstajícím obavám ze strany Severoatlantické aliance. V Kaliningradské oblasti se s velkou pravděpodobností nacházejí jaderné hlavice a je také sídlem velení Baltské flotily.
Nejhorší situace by nastala, pokud by Rusko obsadilo oblast koridoru tak rychle, že by Aliance nestihla koordinovaně zareagovat, a tím by se celé Pobaltí ocitlo odříznuté od pozemního zásobování. Rapidní ruský postup o zhruba 65 kilometrů půdy by byl, vzhledem k neúspěchům na Ukrajině a dlouhodobému stavu ruské armády, v podstatě neproveditelný. Pokud by však Aliance nezareagovala dostatečně rychle, hrozilo by rozdrcení pobaltských států. Litevští obránci Suwalského koridoru sázejí na pro tanky neprostupný terén plný močálů, které by bylo velice náročné překonat s těžkou technikou. Terén plný lesů se již v historii prokázal jako výhodný. V období okupace Sovětským svazem na území působili takzvaný Lesní bratři, litevští partyzáni, kteří prokázali, že partyzánský způsob boje je na tomto území značně efektivní.
A jak vypadá Suwalský koridor dnes?
Nejbližší spojenecké bojové skupiny nacházející se v blízkosti koridoru jsou základna v Orzysz v Polsku, vedená USA, o velikosti zhruba 1000 vojáků a základna Rukla v Litvě, vedená Německem, o síle zhruba 2000 vojáků. V prostoru již v minulosti proběhla společná cvičení polských a litevských vojáků, stejně jako zde proběhla část cvičení Steadfast Defender 2024, kterého se zúčastnilo 90 000 vojáků Aliance ze všech zemí NATO. V celé oblasti nadále probíhá opevňování a budování dalších obranných objektů. Útok na Pobaltí je však dle webu Euronews velice nepravděpodobný. Vázání ruských vojsk na Ukrajině neumožňuje utvořit natolik velkou sílu, aby mohla zaútočit. Hrozba absolutního odříznutí Pobaltí od spojenců je po připojení Finska a Švédka do NATO minimální. I po přerušení pozemního kontaktu by bylo možné nadále velice dobře zásobovat Litvu, Lotyšsko a Estonsko po moři.
