• Autor příspěvku
  • Rubriky příspěvkuPolitika
  • Čas na čtení:11 minuty čtení
Právě si prohlížíte Svastika na tapetě počítače, obtěžování gayů na Discordu. Globální síť mladých neonacistů plánovala teroristické útoky, členy může mít  i v Česku
Zdroj: Wikimedia Commons

Reportéři webu Politico, deníku Welt am Sonntag a portálu Insider zmapovali síť mladých neonacistů v Evropě i USA, kteří si skrze videoherní komunikační platformy a chatovací online skupiny vyměňují krajně pravicové myšlenky, plánují teroristické útoky i sdílejí fotografie svých zbraní a výbušnin. Nejmladším z nich je pouhých jedenáct let. Nelze přitom vyloučit, že podobná spojení mladých extremistů vznikají i v Česku.

V uplynulém týdnu vyšla velká společná investigace reportérů z webu Politico, deníku Welt am Sonntag a portálu Insider, kteří více než rok mapovali vnitřní fungování sítě krajně pravicových mladých teroristů. Novináři popsali příběhy teenagerů z USA, západní Evropy i Pobaltí, kteří si skrze komunikační platformy a online skupiny vyměňují krajně pravicové myšlenky, nacistickou propagandu či fotografie svých zbraní a výbušnin. Věří, že tak bojují v rasové válce proti globálnímu liberálnímu řádu, v těchto myšlenkách se vzájemně utvrzují a podporují navzájem.

Jedním z příběhů, který se mezinárodní skupině reportérů podařilo zaznamenat, je sedmnáctiletý Němec Lukas F. Lukasova rodina pochází z Běloruska, do německé Postupimi se přestěhovali v době, kdy byl ještě batole. Lukas podle novinářských zdrojů v rané fázi své radikalizace hodně času trávil na svém počítači na komunikační platformě Discord, kde se účastnil obtěžování gayů a leseb.

Zlomovým momentem vytvářející obraz postupné Lukasovy radikalizace byl však školní výlet do koncentračního tábora Sachsenhausen v jeho patnácti letech. Cílem takových návštěv bylo poučit děti o nacistických zvěrstvech a nebezpečích nacistické ideologie. Jak ale později řekl novinářům jeho bratr, pro Lukase byla návštěva koncentračního tábora zlomem. Když se vrátil domů, změnil tapetu plochy na svém počítači na hákový kříž, popisuje ve velké investigaci web Politico.

Demonstrace kanadských neonacistů, Zdroj: Wikimedia Commons

O několik měsíců později, v létě 2020, Lukas založil vlastní chatovací skupinu na Telegramu, kam pozval podobně smýšlející jedince, s nimiž se setkal na Discordu a dalších platformách. Kanál nazývá Totenwaffen (Smrtící zbraně) a sám se jmenuje Führerem, tedy vůdcem, skupiny – mezi jejími členy byli teenageři z celé Evropy i z USA, nejmladšími teprve jedenáctiletý Polák a třináctiletý Rumun.

Noví členové jsou povinni složit přísahu (tak, že zkopírují a vloží předpřipravenou chatovou zprávu), že budou naslouchat rozkazům. Vzájemně sdílí fotografie svých střelných zbraní a chemikálií na výrobu výbušnin a oslavují masové vrahy, jakými byl Anders Breivik nebo Brenton Tarrant, útočník z Nového Zélandu z roku 2019.

„Vsadím se, že někdy budu tak naštvaný, že umístím bombu na další místo, kde bude Jewgela pronášet svůj projev,“ píše v jedné zpráv v chatu vůdce skupiny Lukas – má přitom na mysli tehdejší německou kancléřku Angelu Merkel, jejíž jméno zkomolil v antisemitské hře se slovy. Jindy se Lukas chlubí vyvěšováním antisemitských plakátů v ulicích.

Politico a spol. dále popisují také vznik skupiny Feuerkrieg (Bojovníci ohně), kterou v roce 2018 založil teprve jedenáctiletý chlapec na estonském ostrově Saaremaa. Skupina, v níž teenageři a mladí muži sdíleli své teroristické plány, stála prokazatelně za přípravou útoků po celém světě, byť neúspěšnou. Investigace zmiňuje šest případů sympatizantů hnutí v USA, Spojeném království, Německu a v Litvě, kteří byli v letech 2019 a 2020 odsouzeni za přípravu a podněcování teroristických útoků či pokusy o ně.

Feuerkrieg byl přitom propojen i s Lukasovou skupinou Totenwaffen – její mladý vůdce k „bojovníkům ohně“ vzhlížel jako k inspiraci. Vzájemné propojení neformálních skupin a jejich nejasné hranice jsou přitom typické – Feuerkrieg pro další působil jako svého druhu zastřešující organizace.

Skupinu Feuerkrieg (Bojovníci ohně) v roce 2018 založil teprve jedenáctiletý chlapec v Estonsku. Teenageři a mladí muži v ní sdíleli své teroristické plány, stála prokazatelně za přípravou útoků po celém světě, byť neúspěšnou.

„U takto mladých lidi jde o proces radikalizace, který ovlivňuje celá řada faktorů, od rodiny a kamarádů přes aktuální trendy v politice a v kybernetickém aktivismu až po globální kulturní a politické problémy,” říká politolog a expert na politický extremismus Miroslav Mareš z Masarykovy univerzity.

„Je tam vidět snaha se realizovat v plánování něčeho, co se běžnému člověku zdá hrůzné, ale těmto lidem to přináší pocit důležitosti a sebeuplatnění, navíc v situaci, kdy jim to schvalují  jejich stejně orientovaní kamarádi v kyberpartách,“ dodává.

Podle Mareše nelze obdobnou radikalizaci jednotlivců vyloučit ani v Česku. Už loňská zpráva Europolu o situaci a trendech v oblasti terorismu v Evropě upozornila na zvýšení podílu mladých osob, které se podílely na plánování teroristického útoku, kdy mnoho z nich bylo v době zatčení nezletilých, a které byly napojené právě na mezinárodní pravicové extremistické online komunity. Česká republika reportovala, že většina uživatelů spojených s online Siege kulturou je ve věku mezi 14 až 20 lety.

Zdroj: Wikimedia Commons

Hnutí Siege je inspirováno stejnojmenným manifestem sepsaným americkým neonacistou Jamesem Masonem během 80. let minulého století. Sám Mason do americké nacistické strany vstoupil už ve svých čtrnácti letech. Jeho kniha se stala, jak podotýkají autoři zmíněného investigativního textu, pro dnešní mladé neonacisty „povinnou četbou” a pro některé z nich je dokonce důležitější než Hitlerův Mein Kampf.

Odsouzený rasový útočník Mason, jehož následovníci se v USA i Evropě sdružují v nehierarchizovaném hnutí Siege, ve své knize vyzývá k bílé revoluci: je přesvědčený, že svět je definovaný rasovou válkou mezi bílými a černými. Prostředkem ke svržení systému je zasévání chaosu ne nutně prostřednictvím masových akcí, ale skrze individuální teror, sabotážní akce jednotlivců, násilí proti etnickým menšinám a židům. Sympatizantem takových myšlenek byl podle všeho také útočník v mešitách ve městě Christchurch na Novém Zélandu v roce 2019.

Videohry a komunikační platformy pro videohry slouží k šíření pravicově extremistické a teroristické propagandy zejména mezi mladými lidmi.

Videohry a komunikační platformy pro videohry slouží k šíření pravicově extremistické a teroristické propagandy zejména mezi mladými lidmi.  V souvislosti s postupující naléhavostí tématu klimatické krize podle Europolu narůstá také vyzdvihování nebo šíření ekofašistických názorů – tedy spojení ekologie s rasismem, především v myšlence, že za klimatickou krizi může „přemnožená populace” zemí třetího světa, kterou je tak třeba redukovat.

Nejde navíc o lokální záležitost západní Evropy, Pobaltí a USA. Letos v červnu skupina vyšetřovatelů z několika zemí včetně Česka na sousedním Slovensku zatkla dvaadvacetiletého mladíka podezřelého ze spáchání několika teroristických a extremistických trestných činů za účelem svržení demokratického systému.

Sympatizant bílých nacionalistů a neonacistů měl sdílet fotografie oslavující krajně pravicové útočníky, aby veřejně podpořil jejich aktivity a zveřejňovat návody na domácí výrobu zbraní a provádění sabotážních útoků.

Podobnost facebookových grafik Dělnické mládeže a nacistických propagandistických plakátu, zdroj: Romea.cz

V Česku dnes nejvýraznější mládežnickou organizací s formální strukturou, u níž lze vysledovat pravicově extremistické až neonacistické tendence, je Dělnická mládež přidružená k Dělnické straně sociální spravedlnosti Tomáše Vandase, proti níž je však ještě vyhraněnější. Aktivity organizace v internetovém prostoru a na sociálních sítích Studentské listy popsaly před dvěma lety ve velkém textu.

Na svém oficiálním profilu na Facebooku Dělnická mládež kupříkladu označila jako „bojovnici za pravdu” kontroverzní německou spisovatelku Ursulu Haverbeck, opakovaně souzenou za popírání holocaustu, mimo jiné kvůli výroku, kdy o holocaustu mluvila jako o „největší a nejdéle trvající lži v historii”.

„U radikalizace těchto mladých neonacistů nemusí být registrované organizace, může k ni dojít díky transnacionáním kontaktům v kyberprostoru, například i v on-line hrách, kde působí neonacistické skupiny. Od nich pak může vést linka na skupiny na Telegramu nebo jiných sociálních sítích, kde radikalizace pokračuje,” říká nicméně Mareš.

Vojtěch Petrů

Na Studentských listech působím od listopadu 2021 jako šéfredaktor. Píšu o politice, školství nebo lidských právech. Specializuji se na témata související se zájmem mladých lidí o veřejné dění a jejich zapojení do politiky. Jinak studuji gymnázium ve Svitavách a vedle Studentských listů spolupracuji s dalšími médii.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..