Velká konference zástupců všech členů Severoatlantické aliance (NATO) přinesla větší naději Ruskem napadené Ukrajině, že by se v budoucnu mohla přidat mezi více než třicítku západních spojenců. Státníci se dohodli i na dalším posílení východního křídla a prodloužení významné vojenské pomoci Zelenského zemi. Švédsko také dostalo potvrzení, že se stane členem.
Ještě v předvečer vilniuského summitu došlo k nečekanému oznámení generálního tajemníka Aliance Jense Stoltenberga a tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana, kteří oznámili, že turecká hlava státu co nejdříve předloží parlamentu k ratifikaci žádost Švédska o vstup do NATO. Stoltenberg tento krok označil za „historický“. Erdogan s předložením několik měsíců otálel, tlak na něj zřejmě vyvinul i americký prezident Joe Biden, který si s tureckým protějškem před summitem telefonoval.
Švédsko se tak s největší pravděpodobností (ratifikace chybí už jen od Maďarska a Turecka) stane dvaatřicátou alianční zemí. Erdogan nejprve ratifikaci podmiňoval obnovením přístupových rozhovorů o vstupu Turecka do Evropské unie, od tohoto požadavku však nakonec upustil. Analytici však nepochybují, že by Erdogan zrušení tureckého veta se svými partnery za něco nevyměnil.
Zkrácení procesu pro Ukrajinu
Hlavním tématem červencového summitu byla Ukrajina, která se už více než 500 dní brání ruské agresi. Ve Vilniusu měla být nastíněna její budoucnost v alianční struktuře. Ukrajinský prezident Zelenskyj dorazil do Litvy dříve, než měl původně v plánu, jelikož se mu „nelíbily signály o připravovaném závěrečném komuniké“.
Zelenskyj žádal spojence o přijetí časového harmonogramu pro přijetí Ukrajiny mezi členy NATO, přestože sám uznal, že přijetí země v průběhu válečného konfliktu není možné. Generální tajemník Stoltenberg však uvedl, že „Ukrajina se stane členským státem“.
Časový harmonogram vyjednavači do výsledků jednání nezapracovali, přesto Ukrajina odjíždí s pozitivními vyhlídkami. Všechny členské státy zrušily podmínku ukrajinského splnění tzv. Akčního plánu členství (rady států NATO, kterým musí uchazeč vyhovět, a i přesto nemá členství jisté), čímž se budoucí ukrajinský vstup do Aliance zúžil ze dvou kroků na jeden – ratifikaci žádosti parlamenty všech členských států.
Mimo zrušení Akčního plánu členství státníci schválili vytvoření Rady NATO-Ukrajina, ve které se bude ukrajinská cesta do Aliance postupně připravovat. Na této platformě budou NATO i Ukrajina jednat jako rovnocenní partneři, první zasedání se uskutečnilo ještě poslední den vilniuského summitu a prezident Zelenskyj ho označil za pozitivní.
Skupina zemí G7 dále v rámci summitu Ukrajině poskytla bezprecedentní povýtce bezpečnostní a ekonomické záruky. Ty okamžitě v prohlášení pro ruskou státní agenturu TASS odsoudil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který je označil za „chybné a nebezpečné, protože by ohrozily bezpečnost Ruska“.
Nejpodrobnější plány od studené války
Největším poraženým po vilniuském summitu zůstává Rusko. Jak pro Respekt uvedl český velvyslanec při NATO Jakub Landovský: „NATO vyslalo Rusku vzkaz: Vydržíme a válku dovedeme do vítězného konce“. Kromě tří zásadních bodů pro Ukrajinu (bezprecedentní vojenská i další pomoc, vytvoření Rady NATO-Ukrajina a upuštění od Akčního plánu členství) a potvrzení švédského členství totiž spojenci odsouhlasili nejpodrobnější obranné strategické plány, jež nemají od dob studené války v druhé polovině minulého století obdoby. „Modernizujeme NATO pro novou éru kolektivní obrany. Jsme jednotní v našem závazku a odhodlání zvítězit nad jakýmkoli agresorem a bránit každý centimetr spojeneckého území,“ píše se v závěrečném komuniké.
Největší pozornost se bude ubírat k východnímu křídlu NATO – to bezprostředně sousedí s Ukrajinou a v případě ruského útoku na Alianci by bylo první na ráně – které by mělo být dále posilováno. Hlavní roli hrají tzv. Síly rychlé reakce NATO, jejichž počet byl po loňské ruské invazi na Ukrajinu navýšen na 300 tisíc příslušníků. „Nové plány jsou navrženy tak, aby čelily dvěma hlavním hrozbám, před kterými stojíme: Rusku a terorismu,“ prohlásil Jens Stoltenberg.
Šéf NATO dále požádal členské státy, aby i nadále zvyšovaly výdaje na obranu. Česká republika dlouhodobě neplnila svůj závazek vynakládat na armádu minimálně 2 % HDP, to se změnilo až za nynější ministryně obrany Jany Černochové (ODS), jejíž návrh na pevné zvýšení výdajů ve sněmovně podpořily koaliční hlasy i poslanci opozičního hnutí ANO.
