• Autor příspěvku
  • Rubriky příspěvkuPolitika
  • Čas na čtení:6 minuty čtení
Právě si prohlížíte Světové tajné služby varují před ruským útokem na Ukrajinu

Na hranicích Ruské federace a Ukrajiny se shromažďují desítky tisíc ruských vojáků a kusů vojenské techniky. Ukrajina se obává ruské ofenzivy, Rusko zlehčuje veškerá ukrajinská tvrzení a odmítá je. Do sporu zasahují Spojené státy americké i NATO. Hrozí válečný konflikt, který by v poválečné historii neměl obdoby?

Světová média v posledních dnech přicházejí s informacemi od svých zdrojů v tajných službách, podle kterých by měla Ruská federace už na počátku roku 2022 zaútočit na sousední stát – Ukrajinu. Tyto informace potvrdili zástupci americké administrativy i ukrajinský ministr obrany.

Kontrarozvědky varují politické lídry

Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov vystoupil, podle informací agentury Reuters, před ukrajinskými poslanci a seznámil je se závěry, které dostal od ukrajinské kontrarozvědky. Ta konstatovala, že „nebezpečí ruské agrese se zvyšuje“. Ministr ubezpečil všechny poslance a později i občany, že „Ukrajina neudělá nic, co by mohlo být záminkou pro ruský útok. Pokud by však útok přišel, země je připravená se bránit“. Ukrajinská kontrarozvědka podle šéfa resortu obrany prověřovala všechny možné scénáře potenciálního ruského útoku. „Nejpravděpodobnější termín je konec ledna,“ řekl s odvoláním na poznatky tajné služby.

Indicie o hrozící ruské agresi získaly také tajné služby Spojených států amerických. Zdroj z americké administrativy pod podmínkou anonymity uvedl pro deník Washington Post, že „Rusko plánuje ofenzivní akci proti Ukrajině hned na začátku roku 2022 a to se zhruba dvojnásobným množstvím vojenských sil, než které jsme viděli na začátku jara při ruském vojenském cvičení u ukrajinských hranic“.

Podle informovaného zdroje by se do ofenzivy mělo zapojit asi 100 útočných praporů, které by mohly čítat asi 175 000 vojáků včetně dělostřeleckých jednotek. The Post získal dokonce tajný dokument americké rozvědky, který na satelitních snímcích zobrazuje aktuální rozmístění ruských jednotek. Ty jsou podle dokumentu „rozmístěny do minimálně 50 bojových skupin spolu s ‚nově příchozími’ tanky a dělostřelectvem“.

Unclassified U.S. intelligence document obtained by The Washington Post. (Obtained by The Washington Post)

Dezinformace v ruských médiích

Přestože čelní představitelé Ruska jednoznačně odmítají jakékoli plány útoku, aktuální zprávy médií, které ruská garnitura ovládá, naznačují pravý opak. Již několik dní zaplňují titulní zprávy ruských deníků dezinformace, které mají za cíl zdiskreditovat Ukrajinu a Severoatlantickou alianci. Ruská agentura RIA Novosti například vydala články, ve kterých píše, že „Američané odhalili plán Washingtonu na pomstu za Krym“ nebo „Ukrajina požadovala od Evropy, aby se vypořádala s ,ruským trojským koněm‘“.

Veškeré dezinformační snahy vládních médií však mají podle bezpečnostních expertů zejména vyvolat v ruských občanech strach z agrese NATO a Ukrajiny a přidat na legitimitě ofenzivních útoků, ke kterým by dali rozkaz ruští představitelé státní moci. Zároveň dezinformace udávají jistou záminku pro „obranu ruských zájmů“.

Moskva prostřednictvím ministra zahraničí Sergeje Lavrova označila veškeré informace za nesmysl. Údajným přípravám ruské ofenzivy se Lavrov bránil i po jednání s americkým ministrem zahraničí Anthony Blinkenem, které proběhlo v úterý ve Stockholmu před výročním zasedáním ministrů zahraničí zemí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Anthony Blinken naopak ve svém projevu vyjádřil znepokojení.

„USA jsou znepokojené důkazy, že Rusko připravuje plány agrese vůči Ukrajině. Vyzýváme Rusko, aby respektovalo svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny, aby začalo snižovat napětí, vrátilo svá vojska do normálních mírových pozic a plnilo minské dohody, zejména část týkající se zastavení palby,“ řekl americký ministr.

Ministři zahraničí NATO jednali o situaci na hranicích 30. listopadu. „Jsme jednotní v našem cíli odradit Rusko od jakékoli násilné akce,“ uvedl na svém twitterovém účtu generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Americká administrativa považuje situaci za velmi vážnou, proto se prezident Biden v úterý sejde prostřednictvím videohovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Biden již v pátek pro média naznačil, že hovor rozhodně nebude krátký. „Obáváme se ruských akcí již dlouhou dobu, proto očekávám, že nás čeká dlouhá diskuze,“ řekl Biden.

Šance Ukrajiny jsou malé

Experti, kteří na otázku ukrajinské obranyschopnosti odpovídali deníku The New York Times, přišli se zcela jednoznačnou odpovědí. Ukrajina se sice může bránit, proti jedné z nejsilnějších mocností světa má však téměř nulovou šanci.

Křehkou silou je v celém potenciálním konfliktu Severoatlantická aliance. Jak už bylo uvedeno výše, všichni členové deklarovali podporu Ukrajině. Ta však sama o sobě není členským státem NATO. Ukrajina již mnohokrát deklarovala svůj zájem přidat se mezi třicítku členských států, její vstup však nebyl dosud realizován. Vstup Ukrajiny do Aliance definoval ruský stát již před několika lety jako „červenou linii“, při jejímž překročení by Rusko bylo nuceno podniknout odvetné vojenské kroky, aby napravilo vojenskou rovnováhu ve východní Evropě.

Ruská federace již jednou Ukrajinu napadla. Stalo se tak roku 2014, kdy speciální ruské jednotky anektovaly poloostrov Krym, na kterém žije mnoho etnických Rusů. Na Donbasu panují tvrdé boje mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty dodnes, konflikt nebyl vyřešen a příslušnost poloostrova k Rusku uznalo pouze několik států (Afghánistán, Kuba, Sýrie a další). O tom, jestli bude Ukrajinu čekat stejný osud jako poloostrov Krym, rozhodnou následující týdny a měsíce.

Jakub Hříbek

Student čtvrtého ročníku gymnázia z Uherského Hradiště píšící o domácí a světové politice. Žurnalistika je můj život.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..