Zmodernizovat zastaralý systém českého školství pomocí tří důležitých kroků. To je cílem nové iniciativy Tři kroky z pasti, která svůj program představila začátkem týdne na tiskové konferenci. Podporu iniciativě vyjádřilo ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, ministerstvo kultury, horní komora parlamentu, Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy nebo studentské organizace v čele s Českou středoškolskou unií.
Jaké jsou ony konkrétní kroky?
- Modernizace a digitalizace – podle slov iniciativy není české školství přizpůsobeno jednadvacátému století. Výuka by se měla více zaměřit na digitální technologie, například 3D tisk, virtuální realitu a další. Studenti by se měli naučit pracovat s kritickým myšlením. Jeho potřebu ukázala stále trvající pandemie.
- Podpora mimoškolních aktivit studentů – školy by neměly být překážkou v aktivitách studenta. Mnohdy se děje, že školy pohlížejí na aktivní studenty z výšky kvůli toho, že zasahují do studia. Školské instituce by naopak měly podávat pomocnou rukou při snaze studenta se rozvíjet, protože mimoškolní aktivity mnohdy studenty posunují dále než samotná škola
- Síťování studentů a představování příkladů dobré praxe – studenti napříč republikou by spolu měli být vzájemně propojení a podnikat společné projekty na celorepublikové úrovni. Úspěšní absolventi by měli být dáváni za příklad jako zdroj inspirace pro další studenty.
Pro realizaci těchto bodů chtějí organizátoři vytvořit Asociaci středoškolských sněmů, která by jednala zároveň s ministerstvem školství a radními pro školství v jednotlivých regionech. Pro vznik takové organizace je ale potřeba jak podpora studentů, tak státních orgánů. První zasedání by mělo proběhnout v březnu letošního roku. Fungovala by jako poradní orgán, poskytovala by zpětnou vazbu a aktivizovala české studenty.
Tři kroky z pasti vznikly spoluprací českých středoškolských sněmů, iniciativu na konferenci představovali Karel Špecián z Karlovarského kraje, Tomáš Ferdan z Pardubického kraje a Jakub Lhota z Prahy. „Nedá se říct, že by to byla naše výjimečná myšlenka, se kterou bychom přišli my tři tady, ale plyne to z poznatků studentů z celé republice. Ve všech krajích se studenti chtějí spojovat a stejné problémy se najdou napříč republikou.“
Otázka, jak dlouho bude trvat, než se z pomyslné pasti dostaneme, není tak jednoznačná. Studentští zastupitelé se však shodli, že v čase jejich studia na střední škole se toho nedočkají. K tomu, aby proběhly nějaké hlubší změny ve školství, je také potřeba podpora učitelů a ředitelů.
„Nejdůležitější metoda za nás je příklad dobré praxe, protože pokud učitelé nebudou mít vnitřní motivaci, nemá smysl je jakkoliv přemlouvat. Ředitelé musí být odměňování za progresivní postupy ve školství, aby v nich viděli potenciál. Důležitá je také komunikace mezi studenty a učiteli, protože pedagogové občas ani netuší, že dělají něco špatně.“
Pomyslným garantem projektu se stal ředitel Smíchovské střední průmyslové školy Radko Sáblík. „Na projektu studentů se mi hlavně líbí, že se studenti sami chtějí angažovat a pomoc s řešením problémů,“ uvedl. Osobně na tiskové konferenci iniciativu podpořili ministr školství Petr Gazdík, místopředseda Senátu Jiří Růžička, předseda senátního výboru pro vzdělávání Jiří Drahoš nebo děkan Pedagogické fakulty UK Michal Nedělka.
„Jakákoliv iniciativa, která posouvá české školství, je dobrá, souzním se všemi body programu. Ale jak jsem říkal ve svém proslovu, vše má své ale. Je to běh na delší trať, nesmíme být příliš optimističtí. Nejde jen tak zastavit obrovský tanker starého školského systému. Vsázím tedy na mladou generaci, jež přinese do školství nové myšlení spolu s elánem,“ řekl Studentským listům Drahoš.
