Přinášíme vám rozhovor s Louisem Richmanem (na fotce vlevo), americkým novinářem, který přes 40 let působil v prominentním byznys časopisu. Věnoval se ekonomii a politice ve Spojených státech a v Evropě. Nyní je v důchodu a poskytl nám své názory na blížící se volby a další témata, která tíží současnou americkou politiku.

English version of the interview

Jelikož jste konzervativní republikán, proč nemůžete volit Trumpa?

První charakterizace je nepřesná. I když jsem konzervativec, nejsem republikán a nemám žádnou stranickou příslušnost. A zatímco Republikánská strana je blíže mému smýšlení, Trump není ani republikánem, ani konzervativcem. V roce 2016 jsem ho nevolil. Sledoval jsem jeho nekompetentní vládnutí za poslední čtyři roky a podle mého názoru je příliš nebezpečné nechat s ním plynout další čtyři roky.

Co si myslíte o nové soudkyni Amy Coney Barrettové? Demokraté tvrdí, že i když Trump neporušuje ústavu, neměl ji jmenovat na uvolněné místo v Nejvyšším soudě.

Neporušuje ústavu, nic mu v tom nebrání. Je prezidentem čtyři roky až do konce svého funkčního období. U Nejvyššího soudu je volné místo. Má povinnost jmenovat náhradníka, má také výhodu senátní většiny. Republikáni se mohou rozhodnout hlasovat, aby ji potvrdili nebo nepotvrdili, takže tato situace není ekvivalentní situaci, které čelil prezident Obama v roce 2016, kdy nominoval Merricka Garlanda a republikáni měli většinu v Senátu. Je to surová politická moc. Amy Coney Barrettová na jednáních prokázala, že je vysoce kompetentní soudkyní, která by v jiném politickém prostředí měla dostávat podporu obou stran politického spektra.

Jaký je váš postoj k Trumpovi při vyjednávání mírových dohod na Středním východě s Izraelem?

I když to vypadá jako překvapivý vývoj, existují dobré důvody, proč se státy Arabského zálivu rozhodly normalizovat vztahy s Izraelem. Myslím, že to odráží něco, co budovaly mnoho let, protože sunnitské arabské země se více spoléhaly na izraelské zpravodajské služby a chtěly vybudovat obranu proti Íránu. Myslím, že Trump si zaslouží uznání za to, že viděl tu možnost a že se nemusel zabývat uklidňováním Palestinců, aby povzbudil ostatní arabské státy, aby se s Izraelem smířily. Myslím, že se jedná o uznání reality na Středním východě, protože tyto země vidí, že mají lepší ekonomické příležitosti, když mají spojence v Izraeli.

Jaké jsou vaše největší obavy, pokud se Biden stane prezidentem?

Mám velké obavy, pokud se Biden stane prezidentem. Prvním problémem je jeho zdravotní stav. Je docela starý, prokázal, že má problémy s pamětí. Druhým problémem je, jak se dokáže postavit proti levicovým tendencím ve své straně. Biden je institucionalista, který věří v bipartismus v rozsahu, v jakém jej lze praktikovat, ale na stole jsou velké problémy. Zejména pravděpodobnost převzetí systému zdravotní péče státem a konec soukromého zdravotního pojištění, jak vytáhnout ekonomiku z poklesu vyplývající z covidové odstávky, obchodní a environmentální politiky a velké ústavní otázky zvýšení počtu soudců Nejvyššího soudu, konec sboru volitelů a hrozba přidání nových států do Unie.

Pokud bude Biden zvolen, tak doufám, že si uvědomí, že má krátkou dobu na realizaci svého politického programu, přičemž nejdůležitější prioritou je získání kontroly nad krizí způsobenou koronavirem a pomoc znovuotevření ekonomiky. Země potřebuje ekonomický stimul, který slíbil, ale mohl by snadno vykolejit z této politiky, pokud se dostane pod tlak svých levicových příznivců, aby například přidal nové soudce do Nejvyššího soudu. Pokud republikáni potvrdí Amy Coney Barrettovou (to se v pondělí stalo – pozn. redakce), demokratická levice by chtěla přidat nové soudce k Nejvyššímu soudu, což může udělat jednoduchou většinou hlasů v obou komorách Kongresu. Obávám se, že by to zničilo instituci nezávislého soudnictví. Levice také pohrozila, že přidá Washington, D.C. a Portoriko jako nové státy ve snaze vytvořit trvalou demokratickou většinu.

Další velkou otázkou bude, koho jmenuje do svého kabinetu. Pokud budou lidé, jako je Elizabeth Warrenová nebo Bernie Sanders, jmenováni ministrem financí nebo do jiných vysokých úřadů, mohou obrovsky poškodit náš finanční systém a ekonomický růst. Není pochyb o tom, že naše země je unavená Trumpovým chaosem a nekompetentností a návrat k „normálnosti” by byl vítán, ale to by bylo ztraceno, pokud Biden ztratí soustředěnost a promarní svou příležitost tím, že odvrátí pozornost země na rozporuplné problémy, jako je zvýšení počtu soudců Nejvyššího soudu a další velké ústavní změny, které by byly mnohem rušivější než cokoliv, co Trump zkoušel.

Jak si myslíte, že situaci řeší mainstreamová média jako CNN, Fox News, MSNBC a další mainstreamová média?

Se vzestupem Facebooku, Twitteru a dalších nových sociálních médií se politický diskurz stal vysoce polarizovaným. Mainstreamová média, včetně kdysi neutrálních vydavatelství, jako jsou New York Times a Washington Post, byla také polarizací přitahována a tisk v mnoha ohledech porušil svou tradiční roli neutrálních moderátorů zpráv. Postavila se na stranu silných zastánců demokratů v případě CNN a MSNBC nebo nekritických podporovatelů Trumpa a jeho republikánských stoupenců v případě Foxu. Riskují, že podkopou principy prvního dodatku ústavy tím, že začnou mít stranické role.

Jaké jsou vaše největší obavy, pokud bude Trump znovu zvolen?

Moje největší obava je, že ještě více poškodí schopnosti americké státní správy. Myslím, že se to dramaticky ukázalo při jeho boji s koronavirem. Trump je ignorant, který postrádá pochopení pro náš ústavní systém. Chová se, jako by si neuvědomoval důležitost odborných znalostí a schopných nezávislých vládních úředníků v exekutivě. Věří, že výkonná moc by se měla řídit jeho diktáty, spíše než mít dobře vyškolené byrokraty, kteří se řídí vládními zásadami a zákony.

V agentuře za agenturou a v kabinetu za kabinetem nutil lidi v profesionální byrokracii, aby rezignovali. Považuje je za „bažinu”, která popírá jeho preference, a přehlíží skutečnost, že všichni máme prospěch z toho, že máme dobře informované byrokraty, kteří provádějí legitimní politiku a udržují kontinuitu v oblasti národní bezpečnosti, zahraničních vztahů, ekonomické politiky a právního státu. Myslím, že časté obraty, kterých jsme byli svědky během Trumpova prvního funkčního období  u čtyř jeho ministrů (Secretary of State), dvou generálních prokurátorů a nejvyšších úředníků CIA a dalších významných agentur ve zpravodajské komunitě, vážně poškodily národ.

Ukázalo se to nyní během krize koronaviru v Centru pro kontrolu nemocí a Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv, jehož odborné znalosti a nezávislost jsou zásadní pro veřejné zdraví a důvěru veřejnosti. Ve druhém volebním období Trumpa si myslím, že kumulativní účinek během osmi let výrazně sníží schopnosti vlády. Nemyslím si, že zemi bude provedena dobrá služba, pokud se to stane.

Pojďme se posunout od Bidena a Trumpa ke kulturní válce. Co si myslíte o hnutí Black Lives Matter (BLM)? Myslíte si, že existují důvody, aby černí Američané protestovali?

Myslím, že za posledních pět měsíců, od vraždy George Floyda, bylo pro zemi velmi důležité vyrovnávat se s tím, s čím černoši v této zemi žijí po generace. Ve Spojených státech je tragická historie hlubokého rasismu, která sahá až do koloniálních dnů národa. Navzdory občanské válce za ukončení otroctví a přijetí zákonů o občanských právech v polovině 20. století k rozšíření příležitostí pro černošské Američany máme před sebou ještě dlouhou cestu.

Způsob, jakým to BLM dělá, je jedním ze způsobů, jak tento problém dramaticky vynést na povrch. Nemyslím si, že většina země chce jít tak daleko jako BLM, aby zrušila policii, ale myslím si, že většina občanů si přeje lepší civilní dohled nad policií, reformu trestního soudnictví a větší ekonomické příležitosti. Black Lives Matter je hnutí mladých lidí, kteří jsou naštvaní, a já rozumím jejich hněvu. Ale také si myslím, že jim může chybět historická perspektiva. USA čelí této nesmírně náročné otázce rasismu již více než 400 let a ve všech zbývajících problémech dosáhla země velkého pokroku. Ideály, které ovládly národ v Deklaraci nezávislosti, prostřednictvím abolicionistického hnutí z 19. století a moderní éry občanských práv, jsou stále naživu.

A když jste mluvil o hněvu mladých lidí, jak se díváte na některé z aktivit BLM, jako je strhávání soch prezidenta Abraham Lincolna?

To je ten druh excesu, který lidi odhání od BLM. Odstranění soch jižanských generálů občanské války a přejmenování vojenských základen je velmi vhodným místem, kde začít, když si uvědomíme, že bychom neměli ctít rasistickou a segregační minulost. Jedním z velkých problémů, které vidím nejen v hnutí BLM, ale ve společnosti obecně, je nedostatek dobrého občanského vzdělání. Příliš mnoho Američanů je historicky negramotných. Nechápou, že historie, ze které vychází současnost probíhala jako souboj sil hluboko v lidské přirozenosti.

Byli jsme na cestě historie, která se zabývala řadou těchto vážných problémů, které sahají staletí zpět a jdou hlouběji do problematiky násilí v lidské přirozenosti. Snažili jsme se vybudovat instituce, které budou demokraticky řídit naše násilí a nesmírně jsme uspěli. Od úsvitu lidské civilizace historické a archeologické důkazy ukazují, že lidská společnost je násilná.

Programem současných republik od 18. století bylo pokusit se vybudovat instituce, které kontrolují naše násilí, umožňují jednotlivci vzkvétat a mají legálně zakotvená práva, což se v naší společnosti rozšířilo. Život černých Američanů je dnes nezměrně lepší než před 50 lety.

Jednou z věcí, kterou v tuto chvíli řešíme, je rozložení výhod ekonomického růstu. Narůstá nerovnost v naší společnosti a myslím si, že to také živilo palivo protestů a nedůvěry ve vládu, protože lidé na vrcholu společnosti se vzdalují do mnohem více prosperující budoucnosti a dno společnosti se snaží jen udržet hlavu nad vodou – propast mezi lidmi, kteří „mají“, a těmi, kteří „nemají“, se rozšiřuje znepokojivým tempem. To bude hlavní problém, o kterém budeme vést dlouhou debatu i po dalších čtyřech nebo osmi letech.

Jste člověk, který toho za svůj život viděl hodně, takže jaké byly pro vás v Americe nejvíce pozitivní a nejvíce negativní události během vašeho života?

Nejvíce negativní událostí bylo 11. září. Byl to šok, který začal podlamovat sebevědomí Spojených států. Byli jsme nuceni vnímat svět jako nebezpečnou hrozbu, zatímco v minulosti jsme jej viděli jako něco, co jsme mohli pozitivně ovlivnit prostřednictvím institucí, které jsme vybudovali po druhé světové válce. Najednou islámský terorismus a jedovatá politika na Středním východě padla na naše hlavy a drtila naši vlastní zemi.

Útoky z 11. září přišly ve chvíli nadšení, které jsme měli z vyhlídky na nový posthistorický svět po rozpadu Sovětského svazu a velmi významné ekonomické expanze v 90. letech. Události, které následovaly, nás znovu zavedly do toho, jak rušivá může být historie.

Pro Američany mladší generace byl další velkou krizí, která těsně následovala po 11. září a válkách v  Afghánistánu a Iráku, jež odvedly ze země obrovské zdroje, finanční kolaps roku 2008. Opravdu ostrá připomínka toho, jak křehký byl ekonomický systém s ohledem na bankovní systém, který se téměř zhroutil. Zotavení z globálního finančního kolapsu bylo v americké společnosti pociťováno nerovnoměrně. Šlo o zásadní otřesy pro lidi, kteří přišli o práci a domovy a kteří se o více než deset let později úplně nezotavili. Myslím, že to položilo na lidi další vrstvu nejistoty. Myslím si, že v té krizi byly roky 2001 a 2008 důležitými základy dnešní politické a kulturní polarizace, které vrhají stín na dnešní zkušenosti Američanů.

A nejpozitivnější událost ve vašem životě?

Myslím si, že pád Berlínské zdi v roce 1989, rozpad sovětského komunismu a osvobození států bývalé Varšavské smlouvy byly rozhodně nejpozitivnějším a nejnadějnějším vývojem v mém životě. Když se podíváme zpět na tu dobu, skutečně to byl úspěch. Podívejme se na osvobození východní a střední Evropy. Žijeme ve světě, kde s vámi mohu volně hovořit díky této skvělé technologii, a nikdo nás nezastaví. To bylo před rokem 1989 nemyslitelné. Stále jsme neviděli všechny výhody, které z toho vyplývají. Pokud se dokážeme zaměřovat na dlouhodobá zlepšení, myslím, že se toho dočkáme.

Byl jste demokratem až do zvolení Ronalda Reagana v roce 1980. Co vás přimělo tak změnit názor na politiku?

Odpověď, kterou na tuto otázku často dávám, je, že jsem studoval ekonomii. Bylo pro mě odhalením porozumět tomu, jak ekonomika funguje a jak je mnohem zásadnější než politika. Volně tržní ekonomika je rozhodující ingrediencí pro rozvoj lidské životní úrovně, na tom závisí naše osobní svoboda.

Vracím se ke spisům Adama Smitha z 18. století. Na rozdíl od toho, co si mnozí lidé myslí, tržní ekonomika pro Smitha nebyla jen laissez faire (neviditelná ruka trhu). Trh je morální silou, protože v procesu přemýšlení o vlastním zájmu musí brát v úvahu potřeby a zájmy ostatních. Když něco vyrobím a prodám vám to, musí se vám to líbit. Konkurence snižuje cenu produktu a zvyšuje kvalitu produktu. Díky tomu jsou práce, které lidé potřebují k výrobě produktů, lepší, protože to vyžaduje, aby byli produktivnější, a čím jsou produktivnější, tím mohou více vydělávat.

Moje ocenění tržní ekonomiky jako morální síly vzrostlo, když jsem v 70. a na začátku 80. let studoval ekonomii. Adam Smith je vzor, David Ricardo je vzor v obchodu, Vilfredo Pareto v tom, jak funguje optimalizace. V morální sféře mě Friedrich Hayek, rakouská ekonomická škola a Milton Friedman učili, jak ekonomika zvyšuje lidskou svobodu.

Tito lidé na mě měli velký vliv a Republikánská strana pro mě lépe představovala povzbuzení ekonomiky volného trhu, nezávislé na redistribučních systémech, které se snažily vzít od jednoho a dát druhému a dominovaly politice v 50. a 60. letech. Myslím, že uvolnění tržní ekonomiky v 80. letech bylo jedním z pokroků, který vedl k pádu Sovětského svazu a který zlepšil životní úroveň pro miliony lidí po celém světě.

A teď poslední otázka. Proč jste hrdý na to, že jste Američan?

No páni, nevím, kde začít. Myslím, že mám neuvěřitelné štěstí, ​​že jsem Američan, protože tohle je země, která je postavena na principech svobody jednotlivce. USA měly neuvěřitelné štěstí, že otcové zakladatelé v ústavě vytvořili pozoruhodnou řídící architekturu, která funguje již více než 240 let.

Máme silné instituce, které jsou důvěryhodné, a ani Donald Trump je nemohl zničit. Musíme vždy bojovat za naši svobodu a musíme si uvědomovat, že naše svoboda je založena na zásadách právního státu, Listiny práv a je založena na ideálech Deklarace nezávislosti. Jsem tak hrdý na ty věci, které vytvořily tuto úžasnou zemi a umožnily jí absorbovat desítky milionů lidí z celého světa, kteří vytvořili jednotnou zemi z mnoha různých historických, kulturních a etnických tradic.

Musíme se vypořádat s našimi historickými výzvami rasismu, abychom vytvořili dokonalejší Unii zahrnující všechny Američany. Bude to práce mnoha desetiletí dopředu, ale máme instituce, které nám v tom pomáhají, a myslím, že jako národ nakonec zvítězíme.

Snažíme se přinášet ověřené a srozumitelné články, ale jsme taky jenom lidé a chybujeme. Je pro nás důležité o chybách a nedostatcích vědět, abychom je mohli napravit a minimalizovat jejich výskyt. Proto jsme vděční za veškerou zpětnou vazbu, dotazy, náměty a připomínky, které nám můžete posílat na info@slisty.cz.